Zhruba 4500 defibrilátorů, medicínských přístrojů používaných k léčbě srdečních poruch, v Česku lékaři každoročně implantují. Z nich asi u čtvrtiny funguje takzvaná dálková monitorace – skutečnost, že přístroje posílají důležitá data do počítačů odborníků. Jenže ti v nich musejí informace posléze hledat. Projekt, který v pilotním provozu začal fungovat v Česku, nechává algoritmy, aby zařízení kontrolovaly samy.

Jde o software, který analyzuje data z přístrojů pro dálkové monitorování, identifikuje epizody spojené s rizikem nebo zhoršením srdeční činnosti a doporučuje klinické reakce. Umí přitom číst data z kardiostimulátorů, implantabilních defibrilátorů či EKG monitorů. U některých pacientů k tomu umí na dálku měřit krevní tlak či hmotnost – to jsou pro pacienty se srdečním selháním důležité parametry.

„V dnešní době je největším problémem množství dat, která od pacientů přicházejí. Z nich je pouhých dvacet procent validních. Software umožňuje za pomoci sofistikovaných algoritmů tato data třídit a prioritizovat,“ vysvětluje Erik Feldman z VDT Technology, jedné ze společností, které se na vývoji podílely.

Mohl by pomoct dohlédnout na daleko víc pacientů než dosud, věří autoři. A zároveň zajistit včasnou terapii či intervenci tam, kde by to bylo potřeba. Upozornění jsou personalizována na základě individuálního stavu uživatelů a podle toho se prioritizují diagnostické nebo terapeutické zásahy.

„S rostoucím počtem lidí, kteří používají implantované srdeční přístroje, roste potřeba vytvářet a zavádět řešení, která usnadňují efektivní léčbu,“ říká Jan Bělohlávek, lékař z projektu Emergency E-Health, dalšího ze subjektů, který se na projektu podílí. „Tento proces umožní zdravotníkům alokovat svůj čas tam, kde je ho nejvíce potřeba, a zároveň zajistí, že se pacientům dostane optimální péče,“ myslí si.

Lékaři jej zatím zkoušejí v Komplexním kardiovaskulárním centru Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Odtamtud se softwarem pracuje osm lékařů a šest biomedicínských inženýrů a na dálku monitorují zhruba 500 pacientů.
Poté, co získá nezbytné certifikace, může být uveden na trh. Autoři očekávají, že jej budou vedle kardiovaskulárních center využívat nemocnice i implantační centra.

Software vznikl loni díky spolupráci mezi firmou VDT Technology, Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, Pražským centrem pokročilých technologií pro výzkum a inovace (PATRIC) a projektem Emergency E-Health, společností, jejímž cílem je propagovat technologie ve spojení s medicínou. Kromě toho se na financování podílely Technologická agentura ČR a ministerstvo průmyslu a obchodu.

Foto: Depositphotos

Běžný kardiostimulátor, který pacientům voperují lékaři

„Použití pokročilé technologie k analýze dat pacientů a navrhovaní relevantních odpovědí má potenciál hrát významnou roli při zmírňování a minimalizaci rizik způsobených srdečními a s tím souvisejícími zdravotními problémy,“ věří Feldman.

Podle firmy jsou kardiostimulátory stále běžnější a trh s těmito implantovanými přístroji vzrostl za posledních osm let celosvětově o třetinu. Letos má dosáhnout obratu 20 miliard dolarů.

Software už teď existuje ve dvou jazykových verzích, vedle české i v angličtině. Pokud bude úspěšně implementován ve Všeobecné fakultní nemocnici, bude se totiž moct komerčně nabízet i dalším zařízením. A tvůrci věří, že i v mezinárodním měřítku.