Češi jsou masožrouti. Za rok snědí tolik masa, kolik v průměru sami váží. Spotřeba kuřecího, vepřového, hovězího a dalších má přitom významný vliv na emise. Ve Finsku se i proto rozhodli, že třeba Helsinky na svých akcích maso podávat nebudou. V Česku se hledají jiné způsoby, jak ušetřit životní prostředí, a odborníci upozorňují, že podobný zákaz by byl kontraproduktivní. 

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu z letošního roku může změna stravování ušetřit celosvětově klidně 0,7 až osm miliard tun emisí skleníkových plynů ročně. Pro srovnání, doprava v Evropské unii stojí za zhruba miliardou tun emisí. „Horní hranice tohoto rozmezí bychom dosáhli, pokud by celá světová populace přešla na veganskou dietu. Přechod na vegetariánství by mohl ušetřit až šest miliard tun emisí ročně,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. 

Data pro přímý vliv konzumace masa na emise v Česku neexistují. Srovnat se dá pouze sektor dopravy, který se na místních emisích podílí z osmnácti procent, zatímco podíl celého českého zemědělství je zhruba osm procent. „Možné je také dodat, že i když se v Česku dlouhodobě celková spotřeba masa příliš nemění, roste alespoň spotřeba drůbežího, které je emisně přece jen příznivější,“ dodává Charvát. Pro představu tedy ještě jeden příklad – ve Velké Británii spočítali, že k dodržení uhlíkového rozpočtu by museli omezit spotřebu masa o třicet procent. 

Největší uhlíkovou stopu má hovězí maso, respektive chov skotu. Ten stojí přibližně za 15 % emisí vůbec a za 13 % emisí v EU. V Česku bude toto číslo podle Charváta o něco nižší, protože máme i nižší podíl emisí ze zemědělství. „Nejde však ale jen o ně, významná část těchto emisí souvisí rovněž s využíváním půdy a produkcí odpadů. Chovy hospodářských zvířat jsou rovněž náročné například na vodu a jsou zdrojem znečištění životního prostředí,“ líčí mluvčí ministerstva. 

Vysoký podíl spotřeby masa na emisích vedl k netradičnímu rozhodnutí finských Helsinek. Ty oznámily, že až na výjimky se na městem pořádaných akcích nebude podávat maso, ale pouze vegetariánská strava. Cílem je právě snížení uhlíkové stopy. Co jsou ony výjimky? Třeba návštěva krále. Tomu se bude moci podávat místní zvěřina. 

Podobný krok si česká města netroufají ani komentovat, je jim jasné, že s podobným opatřením by u Čechů nepochodila. Charvát navíc dodává, že takové kroky mají spíše symbolický význam. „Pokud nejsou obyvatelům dostatečně vysvětleny a zdůvodněny, mohou být i kontraproduktivní. Svoboda volby, pokud jde o konzumaci potravin, musí být i nadále zachována, vidíme ale velký prostor pro vzdělávání a osvětu v této oblasti,“ líčí.

Podle ministerstva by měla být rovněž podporována nabídka a dostupnost rostlinné stravy, ale i technologická a další opatření ke snížení emisí z chovů hospodářských zvířat.

Češi nyní jedou na vlně zálohovaných kelímků

Změnu klimatu se česká města pokoušejí řešit skrze jiná opatření. Například Brno má podmínku pro získání dotace na pořádání kulturních a sportovních akcí, aby na nich bylo používáno vratné omyvatelné nádobí. Zároveň musí mít pořadatel maximální snahu, aby se třídil odpad.

„Například vánoční trhy, které pořádá městská část a příspěvková organizace TIC Brno, jsou zcela bez plastových kelímků už od roku 2015. Nahrazeny byly vratnými, návštěvníci si mohou nápoje vychutnat také z porcelánových hrníčků,“ říká mluvčí Brna Filip Poňuchálek. 

Zásadně kontejnery na tříděný odpad používá na svých akcích také Ostrava. Město rovněž spolupracuje s provozovateli sdílených dopravních prostředků. „Upřednostňujeme také využívání zálohovaných kelímků, případně obalů ekologicky rozložitelných. Nezanedbatelná je ovšem též cílená podpora cyklomobility,“ vyjmenovává mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná. 

Velmi podobně k otázce životního prostředí přistupuje i hlavní město. Praha loni v prosinci schválila soubor opatření, mezi nimiž je například povinnost na akcích mít jen znovupoužitelné nebo vratné nádobí a důsledně třídit odpad. Jednorázový plastový odpad museli přestat produkovat také soukromí nájemci obchodů, restaurací a dalších provozoven, které jsou v nájmu hlavního města nebo jeho příspěvkových organizací. 

Nutno dodat, že zákaz jednorázových plastů dřív nebo později přijde povinně. Už ho totiž schválila Evropská unie a členské země se budou muset přizpůsobit.