Karel Kovář začínal na YouTube jako bavič ve světě kreslených a hudebních parodií. Působí pod přezdívkou Kovy a k jeho nejsledovanějším videím patří dodnes spíš ta zábavná. Postupem času se ale stal synonymem pro zodpovědného influencera, který čím dál tím víc zabředává do složitějších témat. Stále víc tak vzdělává – sám sebe i diváky.

Do videí ale pořád dokáže vtisknout humor, což může být důvodem, proč jeho tvorba láká statisíce fanoušků. V mezičase také nakoukl pod pokličku českého formálního vzdělávacího systému a poodhalil jeho největší slabiny i pozitivní příklady. Sám přitom při své tvorbě používá praktiky, které by se hodily nejednomu učiteli.

Právě o budoucnosti vzdělávání bude Karel Kovář už v úterý 22. 3. hovořit i na konferenci Moonshot by Aspen CE. Akce pod taktovkou českého kreativce Yemiho A.D. a středoevropského Aspen Institutu se zaměří na pedagogický leadership i tzv. upskilling. Vystoupí na ní mimo jiných ministr školství Robert Plaga, profesor Jan Švejnar nebo speciální pedagožka Klára Laurenčíková. CzechCrunch je mediálním partnerem akce.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že Kovy je univerzální internetový edukátor. Jen z nedávné minulosti má na kontě videa s tématy z české i světové politiky, třídění odpadů, finanční gramotnosti nebo amerických rasových nepokojů. Ačkoliv část tvorby stále věnuje čistě zábavným formátům, tvrdí, že publikum, které s ním stárne, už dnes snese i ryze informativní dvacetiminutové video.

Účelově se snaží držet si široký záběr. „Baví mě rozšiřovat povědomí o více tématech u diváků, ale i u sebe. Díky vlastní tvorbě mám pocit, že se sám vzdělávám víc, než když jsem například chodil na univerzitu. Sám si hledám zdroje, inspirativní lidi a odborníky, kteří o dané věci mluví a píšou,“ říká pro CzechCrunch Kovář.

Byť se někteří jeho kolegové-influenceři rozhodli pokrývat úzký segment více do hloubky, jeden z nejslavnějších českých youtuberů říká, že vidí svou roli spíše v otevírání různorodých témat. Doufá – a z reakcí i ví –, že pak dokáže mladé diváky nadchnout pro dané téma nebo jim rozšířit znalosti, ačkoliv se o něj dříve nezajímali. Podobně jako to svedou nadaní učitelé ve školách.

„Teď mi psal kluk, který si na základě mého videa o finanční gramotnosti koupil před lety knížku na to téma. A pak další. A další. Dnes má skvěle nastavené investiční portfolio a dokázal se v devatenácti letech finančně postavit na vlastní nohy,“ popisuje rodák z Pardubic příklad jednoho ze zaujatých diváků.

Jeho práce má s učitelskou praxí více paralel, než by se mohlo zdát. Styl videí, které Kovy vytváří, vyžaduje desítky hodin příprav a ve finále se tak potýká s velkým množstvím informací, které chce nasoukat do patnácti minut. Podobně jako se školy často potýkají s velkým množstvím učiva, které se zkrátka musí vlézt do několika málo hodin za den.

„Mám pocit, že například o Brexitu bych mohl udělat čtyřhodinové video. Při psaní scénáře často skončím s dvaceti stránkami, z nichž musím udělat osm. Je třeba se nebát do toho říznout. Diváci si pak odnesou více, než kdybych na ně chtěl našroubovat všechno,“ vysvětluje Kovář.

Důležité je podle něj i držet se osnovy, kterou scénář sleduje, a příliš neodbíhat od hlavní myšlenky. Patnáctiminutové výtvory tak mohou působit povrchně, ovšem podle Kováře je důležité, že stojí na pevných základech. Postupem času se při tvorbě naučil klást důraz i na dynamiku, která zvídavé diváky neodradí.

„Nemůžu například vychrlit na diváka hned na úvod množství odborných termínů. Naopak krůček po krůčku stavím na tom, kde jsem začal. Jinými slovy, nestavím pyramidu na špičku,“ poodhaluje čtyřiadvacetiletý youtuber svůj postup tvorby.

Ve vzdělávání chybí komunikace

Postupně ale nabyl dojmu, že český vzdělávací systém staví několik takových pyramid vedle sebe. Jedna pyramida je přitom výtvarná, druhá hudební, třetí literární, čtvrtá matematická, pátá fyzikální… S malými přesahy mezi sebou. Do vzdělávacích kruhů přitom vidí už nějakou dobu, a to nejen prostřednictvím svých mladých diváků.

Před dvěma roky pracoval s Českou televizí na dokumentárním filmu Kovy řeší dějiny, který poodhalil úskalí učení moderních dějin na českých středních školách. Jemně řečeno, některé mají v této oblasti velké mezery. Čas strávený mezi studenty i pedagogy v různých koutech republiky Karlu Kovářovi poodhalil i jiné, překvapivé problémy českého školství. Ty nemají ani tak co do činění s náplní výuky jako spíš s její konzervativní formou.

„Byla to pro mě neuvěřitelně objevná zkušenost. Zaujal mě třeba všeobecný strach z chyby nebo upozornění na chybu. Žáci se často bojí přijít za učitelem a říct, že jim něco nevyhovuje, protože se bojí, že si na ně zasedne. Učitel se pak bojí přiznat, že něco v jeho hodině není správně, protože to bude vypadat jako jeho selhání,“ popisuje youtuber začarovaný kruh.

Vznikají tak situace, kdy všichni ví, že ve školách existuje problém, ale často se neřeší. Kdyby se tak dělo, vznikne přitom podle Kováře velká příležitost pro reálné vylepšení českého vzdělávacího systému. Tu představuje i revize rámcových vzdělávacích programů, která patří k hlavním tématům na aktuální agendě Ministerstva školství. I v ní se ovšem projevuje bytostný konzervatismus a především nedostatek komunikace mezi učiteli.

„Je velmi zajímavé sledovat, jak revize probíhá. Každá předmětová komise pracuje na revizi, ale mezi sebou nekomunikují správně nebo možná vůbec. Což je extrémní problém, protože si každá komise vymyslí, že potřebuje několik věcí jinak, ale jakmile změny začnou představovat vcelku, tak zjišťují, že jdou proti sobě,“ popisuje Kovář. Ačkoliv tak v celém projektu vidí příležitost, optimismem dvakrát nepřekypuje.

Důvod pro to ostatně má. Jak píší Lidové noviny, jen před pár dny se objevily stížnosti fyzikářů, kteří apelovali na ministra Plagu, ať současné návrhy osnov raději zruší. Vypadla z nich totiž i taková základní témata jako Newtonovy zákony. Naopak mnohem větší dotaci získala informatika, z původní jedné na čtyři hodiny týdně.

V byrokracií zatíženém školství ale Karel Kovář našel i množství pozitivních příkladů. „Šikovných učitelů a škol, které se to snaží dělat dobře, není vůbec málo. To jen my máme tendenci vidět to horší. Líbí se mi, když například zapojují technologie do výuky a neoddělují jejich svět od školy,“ popisuje své zkušenosti.

Jak ve škole zaujmout internetovou generaci

Ačkoliv přiznává, že dvacetiminutová edukační videa jsou zcela jiná disciplína než příprava předmětů na celý rok, učitelé mohou pracovat s podobnými mechanismy. Podobně jako on nabourává svá informativní videa vtipnými segmenty, mohou učitelé využít různorodých způsobů, jak narušit frontální výuku – třeba pomocí různých internetových vzdělávacích portálů.

„Mysleme na to, že žáci dnes sledují TikTok, kde se obsah extrémně rychle mění. Pak přijdou do školy, kde mají 45 minut sledovat v podstatě stejnou věc. A je to tak třeba pět hodin denně,“ říká Kovář, ovšem druhým dechem dodává, že monotónní přístup k výuce zdaleka není pravidlem.

Samozřejmě, že všechny takové kroky kladou další nároky na už tak náročné učitelské povolání. Stejně jako je ale na YouTube poznat obsah s přidanou hodnotou, je podle Kováře možné i ve školách poznat učitele, kteří dávají své činnosti něco navíc.

„Myslím, že vše začíná i končí u výsledné emoce žáka nebo diváka. A může být jedno, jestli sedím ve třídě, nebo u blikajícího TikToku. Ve škole jde o to, jestli v učiteli je cítit zápal, kterým dokáže probudit zájem. Sám si na takové vzpomínám a přiměli mě zajímat se i o předměty, které jsem jinak neměl rád,“ vzpomíná.

Snaha učitelů je o to větším faktorem v době distanční výuky. Kovář se snaží zavítat alespoň třikrát do týdne na online hodiny v různých školách. Všichni se dle jeho pozorování shodují na tom, že celá situace už trvá příliš dlouho, je stereotypní a v kombinaci se sociálním deficitem nedostačuje běžné výuce.

„Na druhou stranu pozoruji, že jsou žáci, kteří se se dobře vypořádali s časovou svobodou a dokáží s ní pracovat. To je věc, se kterou by jinak získali zkušenost nejspíš až na vysoké škole, jestli vůbec,“ popisuje Kovář zkušenosti ze školních besed.

Tématům aktuální situace v českém vzdělávání se chce Kovy věnovat i ve své nadcházející videotvorbě. Už v úterý 22. 3. od 14 hodin bude součástí panelové diskuze na zmíněné konferenci Moonshot by Aspen CE a společně s ostatními řečníky prozkoumá budoucnost vzdělávání.

„V Česku máme tendenci o problémech ve vzdělávání mluvit, ale když dojde na reálné činy, většina lidí sklapne kufr s tím, že je to moc práce. Na Moonshotu se mi líbí, že v něm klíčové myšlenky zůstanou prostřednictvím Moonshot Gallery a Moonshot Media a bude možnost je dále rozvíjet,“ uzavírá Kovář.