Z pár dnů jsou týdny. Astronautům se kvůli problémům modulu Boeingu prodlužuje pobyt ve vesmíru

Boeing chtěl NASA ukázat, že na něj může spoléhat, když bude potřebovat dopravit lidi na oběžnou dráhu Země. Zatím se mu to daří z poloviny.

Jiří BlatnýJiří Blatný

astronautinasa2

Foto: NASA / Robert Markowitz

Astronauti NASA Butch Wilmore a Sunita Williamsová

0Zobrazit komentáře

Boeing nezažívá dobré období. Jeho letecká divize se topí v průšvizích, z dopravních letounů padají součástky kilometry nad zemí a firma má na krku žalobu amerických regulátorů. Zraky vedení Boeingu se tak na začátku června s nadějí upínaly na první start jeho vesmírné lodi Starliner s lidskou posádkou. Firma jím chtěla dokázat, že s ní NASA může počítat pro komerční lety do kosmu. Astronautku a astronauta NASA sice podle plánu dopravila na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), komplikace při cestě vzhůru ale dvoučlenné posádce nečekaně prodlužují pobyt na oběžné dráze. Vrátit se měla za pár dní, nakonec zůstane týdny.

Když na začátku měsíce Starliner po cestě na oběžnou dráhu Země dorazil s astronauty Butchem Wilmorem a Suni Williamsovou k ISS, v Boeingu panovalo nadšení. Povedlo se to sice až na třetí pokus a se čtyřletým zpožděním oproti původním plánům, ale přeci jen tím Boeing vyslal do NASA signál, že SpaceX Elona Muska není jedinou (americkou) firmou, která pro domácí vesmírnou agenturu dokáže dopravovat lidi na ISS. SpaceX ohledně toho s vesmírnou agenturou má smlouvu už několik let.

Bohužel pro Boeing se bez komplikací zatím cesta neobešla. Objevila se totiž závada pěti z osmadvaceti naváděcích trysek, které přestaly fungovat už během příletu k ISS. Čtyři z pěti se sice podařilo opět zprovoznit a bez jedné nefunkční trysky se modul podle inženýrů zvládne vrátit, nicméně pobyt kosmonautů na ISS NASA a Boeing už třikrát prodloužili a tento týden oznámili, že se návrat uskuteční až v červenci. Bližší informace zatím neuvedli.

Wilmore s Williamsovou měli původně na ISS zůstat osm dní, aktuálně jsou na stanici třetí týden. „Věnujeme jen trochu více času tomu, abychom ověřili všechna data a zjistili co možná nejvíce nových informací, dokud je modul na oběžné dráze,“ ujišťoval minulý týden manažer programu komerčních letů NASA Steve Stich ještě předtím, než inženýři datum odjezdu odložili na červenec.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Část modulu, na kterém jsou porouchané naváděcí trysky, totiž při sestupu shoří v atmosféře a nebylo by tak možné zjistit, co zapříčinilo jejich závadu. V mezičase rovněž vedení mise odvolalo výstupy astronautů do volného prostoru kvůli úniku vody ze skafandru astronautky Williamsové. Boeing ujišťuje, že problémy nesouvisí s trablemi jeho letecké divize.

Ještě před startem se Starliner potýkal s úniky helia z pohonných systémů, které pravděpodobně způsobilo nedostatečné těsnění. Boeing opět ujistil veřejnost, že ani tyto úniky nejsou důvodem k obavám. „Zatím nepočítáme se scénářem, kdy by se Starliner nebyl schopen s Butchem a Suni vrátit zpět domů,“ řekl také Stich.

Kdyby to ale přeci jen nastalo, mohli by se Wilmore a Williamsová na Zemi vrátit raketou od zmíněného konkurenčního SpaceX Elona Muska, který má aktuálně k ISS připojenou raketu Dragon.

Boeing a NASA uvedly, že datum návratu určí poté, co astronauti dokončí plánované výstupy do volného prostoru, které pozastavily minulý týden. Modul může na vesmírné stanici podle Boeingu zůstat ještě zhruba měsíc a půl. Experti mezitím analyzují nefunkční naváděcí trysky a únik helia, aby dokázali podobným scénářům u budoucích letů zabránit.

S využitím ČTK

Elon Musk staví vesmírnou loď, která zničí Mezinárodní vesmírnou stanici. Vyjde na 20 miliard

Konec ISS bude tak trochu konec éry – a součást začátku nové. Takové, kde NASA ještě víc spolupracuje s komerčním sektorem.

Michal MančařMichal Mančař

elon-musk-nicitel-vesmiru

Foto: Midjourney

Společnost SpaceX Elona Muska se zapojí do kontrolovaného zničení Mezinárodní vesmírné stanice

0Zobrazit komentáře

Bude stát 843 milionů dolarů a zatím má jediný cíl – zničit Mezinárodní vesmírnou stanici. Zní to jako zápletka z dřívějších filmů s Jamesem Bondem – dvojnásob, když na to vše bude dohlížet technologický magnát Elon Musk –, ale je to fakt. Stanici totiž v roce 2030 končí životnost. A nový projekt od společnosti SpaceX je podle americké NASA ideálním způsobem, jak její konec přivodit co nejbezpečněji a nejkontrolovaněji.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) dosluhuje. Čeká ji už jen pár let provozu, následně je v plánech její sestup do atmosféry, kde se rozpadne a shoří. Asistovat jí při tom bude novinka od společnosti Elona Muska prozatím nazvaná jednoduše US Deorbit Vehicle – vesmírná loď určená k vychýlení ISS z oběžné dráhy a jejímu nasměrování do atmosféry.

Kontrakt přidělený SpaceX vyjde v přepočtu zhruba na 20 miliard korun a zatím není jasné, jestli Muskova firma zkonstruuje nový stroj či upraví některý stávající kus ze své kosmické flotily. SpaceX každopádně US Deorbit Vehicle pouze postaví, o provoz a zničení ISS tak, aby neohrozila nic a nikoho na povrchu Země, se postará samotná NASA.

„Vesmírná stanice je jedinečným artefaktem, jehož historickou hodnotu nelze přecenit. I to jsme zvažovali při rozhodování o tom, jestli některou její část zachovat do budoucna či pro technickou analýzu,“ uvedli v zevrubném popisu možné budoucnosti ISS zástupci amerického úřadu. Hovořilo se například o možnosti demontáže na oběžné dráze a znovupoužití některých modulů. Ty však na takové operace nebyly stavěné, rozebrání stanice by navíc bylo logisticky nesmírně obtížné.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Už jen stavba ISS si vyžádala 27 misí raketoplánů a 161 výstupů do vesmíru. „A kromě náročného plánování a práce pozemního i staničního personálu by bylo nutné zapojit vesmírnou loď s přepravní kapacitou podobnou té, jakou měly raketoplány. Taková v současnosti neexistuje,“ uvedla NASA. Menší součástky nicméně budou pro muzejní účely zachovány.

Mezinárodní vesmírná stanice je v provozu od roku 1998, dva roky poté začala hostit mezinárodní posádky. Slouží nejen americkým astronautům, ale i jejich protějškům z Kanady, Evropy, Japonska a Ruska, kteří na ní vykonali přes tři tisícovky vědeckých experimentů. Části stanice navíc vznikly jako projekty soukromých společností, které ji také využívají.

spratek

Přečtěte si takéVsadím se, že do pěti let poletí Čech do vesmíru, říká Jan SpratekVsadím se, že do pěti let poletí Čech do vesmíru. Bude to pro nás obrovský skok, říká Jan Spratek

Stavba ISS vyšla na 150 miliard dolarů a další čtyři miliardy NASA platí každý rok. I proto úřad vidí úspornější budoucnost ve stále větší spolupráci s komerčními subjekty, jako je právě SpaceX. Anebo třeba Axiom Space, jehož moduly už jsou součástí ISS, ale před jejím koncem se od ní mají oddělit a sloužit jako samostatná stanice.

Dalšími kandidáty na nástupce ISS jsou projekty společností Voyager Space a Blue Origin vznikající ve spolupráci a s financováním NASA. Převod do soukromých rukou některé z vesmírných firem byl konec konců také jedním z diskutovaných řešení budoucnosti Mezinárodní vesmírné stanice, zájemce se však nenašel. Partner pro její kontrolovanou demolici však ano.