Zavřeli produkt, se kterým začínali, aby mohli dál růst. Nemůžete pořád doufat, že se to zlomí, říká Varga

Zakladatel Lafluence Peter Varga vysvětluje, proč zavírají produkt, na němž postavili úspěšný byznys. A proč má být ten nový ještě úspěšnější.

Peter BrejčákPeter Brejčák

top-peter-varga_high-resolution-14-minInsider

Foto: Lafluence

Peter Varga, ředitel Lafluence

0Zobrazit komentáře

Peter Varga chodí do fitka či sportovat pětkrát týdně každé ráno předtím, než jde do práce, aby si vyčistil hlavu a utřídil myšlenky. Během posledního půl roku přitom měl nad čím přemýšlet. Jeho startup Lafluence, který se soustředí na různé služby v oblasti influencer marketingu, totiž stál před velkou výzvou. Výsledkem je, že do konce roku zavře jeden ze svých produktů – ten, s nímž před sedmi lety celý byznys rozjížděli. Součástí zásadní změny v podnikání je i nový produkt, který má rozběhnout novou kapitolu firmy a otevřít dveře do celého světa.

„Rozhodnutí zavřít náš nejstarší produkt je hodně těžké, je to přece naše dítě. V byznysu ale platí jiná pravidla a nemůžeme neustále doufat, že se to zlomí. Soustředíme se na to, co funguje,“ vypráví pro CzechCrunch Peter Varga, který Lafluence rozběhl v roce 2017 jako online tržiště s vizí vytvořit jedno místo, kde se budou přímo spojovat značky a firmy s influencery a na pár kliků včetně platby budou moci uzavřít spolupráci na jednotlivých kampaních.

„Chtěli jsme, aby objednání spolupráce s influcencerem bylo tak jednoduché, jako když si rezervujete byt přes Airbnb,“ přibližuje slovenský podnikatel. Jak ale přiznává, v praxi se ukázalo, že to nebude fungovat tak snadno a že v Lafluence pracovali s několika hypotézami, které se ukázaly jako nepravdivé či nereálné.

Zájem o podobné tržiště byl přitom značný – již v začátcích se na něj registrovaly vyšší desítky značek měsíčně i podobný počet influencerů. Celkem tak aktuálně eviduje přes 18 tisíc registrací, z nichž je asi pět tisíc značek (osmdesát procent z nich s obratem do 30 milionů korun) a třináct tisíc influencerů (osmdesát procent z nich má do 50 tisíc fanoušků). Od svého vzniku platforma zprostředkovala dva tisíce kampaní či zaznamenala padesát tisíc nabídek na spolupráci.

trendin

Foto: Lafluence

Tým stojící za produktem Trendin

„K tomu se přidává 123 tisíc řádků kódu v GitHubu,“ doplňuje s úsměvem Varga, jenž zároveň přiznává, že budovat tržiště je hodně náročná kategorie. „Postavit komunitu a úspěšně ji monetizovat jsou dvě samostatné výzvy. To první se nám povedlo,“ pokračuje.

Na co tedy Lafluence se svým marketplacem narazilo? Jedním z očekávání startupu bylo, že hlavními uživateli tržiště budou velké marketingové agentury či značky a nejznámější influenceři. To se ukázalo jako nepravdivé, protože agentury ze své podstaty umí pracovat převážně s většími influencery.

„Větší influenceři s více než sto tisíc fanoušky, kterých je jen v Česku přes tisíc, očekávají, že budou s poptávkami na spolupráce oslovováni. Sami si poptávky vyhledávat nebudou,“ přibližuje Varga. Poučení tak zní, že marketplace model je vhodný spíš pro menší a středě velké influencery s 20 až 50 tisíci fanoušky.

Na podobný problém Lafluence narazilo i na druhé straně tržiště: velké značky nebo firmy chtějí spolupracovat s těmi největšími influencery (kteří na marketplacu nejsou), a to ovlivňuje i velikost poptávaných kampaní. „Tržiště je vhodné pro menší zadavatele s rozpočtem v rozmezí pět až třicet tisíc korun, největší kampaně pro velké brandy se pohybují od 300 tisíc po tři miliony. Očekávali jsme průměrnou kampaň ve velikosti 40 tisíc, realita byla asi třetinová,“ říká Varga.

Některé značky měly úplně nereálná očekávání typu: spolupráce s Leošem Marešem výměnou za šampon zdarma.

K tomu všemu se postupně přidávaly i další výzvy. Influenceři obecně chtějí pracovat na zajímavých kampaních pro sexy značky, za dobrou odměnu a očekávají profesionální zacházení a adekvátně rychlé reakce. Zadavatelé na druhé straně hledají kvalitní influencery se zajímavým a relevantním obsahem, dobrou cenou a stejně profesionální jednání.

Původně Lafluence své tržiště spustilo bez jakéhokoliv kurátorství. Tím ale naráželo na kvalitu i needukovanost. „Objevovaly se kampaně bez základního popisu, neměly reálný rozpočet, firmy si to chtěly jen zkusit a měly úplně nereálná očekávání typu: spolupráce s Leošem Marešem výměnou za šampon zdarma,“ popisuje Varga. Jako influenceři se pak na tržišti často registrovali profily s neprofesionálním obsahem či nakoupenými fanoušky.

Ve startupu začali schvalovat jednotlivé kampaně i influencery a v databázích dělali „čistky“. „Nenašli jsme však způsob, jak bychom to mohli dělat stoprocentně škálovatelně a práce vyžadovala neustálé lidské zásahy. Obzvlášť pracné bylo ujistit se, že v případě zájmu obě strany reagují v rámci přiměřeného času,“ doplňuje Varga.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle původních předpokladů Varga počítal s tím, že jeden člověk zvládne obhospodařit asi tři stovky kampaní, realita byla na úrovni deset až patnáct. Druhým problémem byla retence – původně ji Varga očekával ve výši asi třicet procent ve formě dvou kampaní ročně, realita byla pět procent a v průměru 1,4 kampaně.

„Zadavatelé nás v opakovaných spolupracích obcházeli, a pokud byli v rámci kampaní s influencerem spokojeni, neměli potřebu neustále hledat nové a nové,“ doplňuje Varga s tím, že výsledkem nenaplněných předpokladů bylo, že samotnému tržišti nevycházela jednotková ekonomika, a i když generovalo v tržbách několik milionů korun, jen těsně si na sebe dokázalo vydělat.

Místo toho v průběhu let Lafluence lépe pochopilo, kde se nachází reálná potřeba na trhu. Časem pro klienty vytvořilo databázi influencerů na bázi předplatného či dalších podobných služeb jako nástroje pro strategické plánování kampaní a automatizaci reportingu. Postupně se na palubu do Lafluence přidávali také investoři a k tomu firma rozběhla i další byznysovou nohu v podobě vlastní agentury, k čemuž ji pomohla akvizice WeDigital zakladatelky Andrey Hurychové.

V posledních dvou až třech letech se tak byznys firmy zásadně transformoval a pro letošek již Varga očekává tržby v celkové výši 120 až 130 milionů korun, loni to bylo přes sto milionů. „Marketplace pro nás už přestal být obratově klíčovou oblastí. Rozhodli jsme se raději dělat méně věcí pořádně a na tržiště bohužel neostaly dostatečné kapacity,“ říká Varga.

Efektivnější spolupráce s influencery

K vypnutí tržiště má dojít ke konci tohoto roku, na jeho základech ale již teď vzniká nový produkt. „Začali jsme si všímat, že když si zadavatelé kampaní jednou vybudují síť influencerů, potřebují nástroj na jejich management. A právě v této oblasti vidíme velký potenciál,“ říká Varga.

Pod samotnou značkou Lafluence Agency bude fungovat zmiňovaný agenturní byznys pro klienty. Technologická část Lafluence s produkty, které fungují na bázi předplatného, se teď mění na Trendin. S novým produktem se zaměří na agentury, které se věnují právě influencer marketingu. „Po celém světě je takových asi dvacet až třicet tisíc a každý rok trh roste o třicet procent,“ vysvětluje Varga.

mall

Přečtěte si takéPo konci CZC se pozornost opět zaostřila na Mall. Allegro zase mlžíFaktický konec CZC nastal, pozornost se tak opět upřela na Mall. A Allegro zase mlží, co s ním bude

Vizí Trendinu je řešit celý tzv. workflow management od úplných začátků dohadování na kampani v rámci hledání přes kontrakty (podpisy, plány, tabulky, sledování dodání, logistika) až po monitoring výstupů včetně tvorby analýz, reportů a srovnání s průměrem trhu.

„V datech vidíme, že celý proces trvá deset až patnáct hodin na jednoho influencera na jednu kampaň. Věříme, že z toho dokážeme ušetřit třicet až čtyřicet procent,“ popisuje Varga. Naplno plánují Trendin spustit v nejbližších týdnech a měsících, prozatím v Česku a na Slovensku, rychle by ale mělo dojít také na škálování do sousedních zemí v regionu, kde již například působí současní klienti.

Ale potenciál vidí i mnohem dál. „Ideální by bylo dostat se do Velké Británie a do Spojených států, na což možná budeme potřebovat i investici. Zatím se ale soustředíme na to, abychom vybudovali smysluplný a funkční byznys,“ dodává Varga.

Vybudovali a prodali firmy za miliardy, teď investují. Na jednorožce ale nevěří, sází radši na zisk

Fungují jako alternativa venture kapitálu: místo nahánění miliardových jednorožců chtějí pomáhat budovat dlouhodobě zdravé a ziskové byznysy.

Peter BrejčákPeter Brejčák

flying-founders

Foto: Flying Founders / CzechCrunch

Zakladatelé fondu Flying Founders Zdenko Zvada a Michal Truban

0Zobrazit komentáře

Na Slovensku jej není třeba moc představovat, v Česku zatím o tolik známé jméno nejde. Michal Truban spoluzaložil a vedl webhostingovou společnost Websupport, kterou před pěti lety společně s kolegy prodali za desítky milionů eur. Od té doby aktivně působí v politice, stál u zrodu aktuálně největší opoziční strany Progresívne Slovensko a je poslancem parlamentu. Mimo jiné se ale věnuje také investování, a společně se Zdenkem Zvadou rozbíhá nový fond.

Cílem fondu Flying Founders je pomoci zakladatelům stavět rostoucí a hlavně profitabilní slovenské i české firmy postavené na modelu SaaS, tedy software jako služba. „Nechceme nahánět miliardové jednorožce, ale budovat kvalitní společnosti, které budou cash flow pozitivní od svých začátků,“ vysvětluje pro CzechCrunch Zdenko Zvada. On sám má podobně jako Truban se škálováním startupů hodně zkušeností.

Kromě zmiňovaného Websupportu Truban nebo Zvada stáli u zrodu, investovali do nebo aktivně podporovali například slovenskou aplikaci pro fakturace Billdu, jež se koncem loňska prodala také s cenovkou v desítkách milionů eur. Mezi další příklady patří slovenská platforma pro zákaznickou zkušenost NiceReply, ale i český datově marketingový ROI Hunter či zdejší pomocník pro zákazníky e-shopů Outfindo.

Jak popisuje sám Zvada, během kariéry nasbírali dostatek zkušeností s rozběhem a budováním SaaS byznysů od nuly k tržbám ve stovkách milionů korun. A také byli u prodejů firem, kdy dohromady cenovky u transakcí překonaly miliardu korun. „Nešlo přitom o úplně unikátní a přelomové nápady, na které se často zaměřují startupoví investoři. To totiž neznamená, že z projektů nemohou vyrůst hezké byznysy, které se prodají za pěkné sumy. I díky těmto zkušenostem jsme si uvědomili, že venture kapitál nemusí být vhodný pro každý typ firmy,“ vysvětluje Zvada důvody, proč se rozhodli rozběhnout Flying Founders.

flying-founders-michal

Foto: Flying Founders / CzechCrunch

Michal Truban z Flying Founders

Nový fond tak funguje na pomezí venture kapitálu nebo private equity, kdy investuje přímo výměnou za podíl ve firmě. Prostředky přitom mohou být využity jako růstový kapitál, ale i jako tzv. buyout, tedy vyplacení alespoň části podílu zakladatele či třeba původních investorů. „Předpokládáme, že v investicích často půjde o kombinaci obojího,“ doplňuje Zvada.

Zaměření ve fondu mají hlavně na zmiňované SaaS byznysy, které již generují roční opakující se tržby (ARR) ve výši sto tisíc až dva miliony eur (2,5 až 50 milionů korun), přičemž výše samotných investic by se měla pohybovat na úrovni sto až šest set tisíc eur (2,5 milionu až patnáct milionů korun) výměnou za minoritní podíl. Oba zakladatelé počítají s tím, že takovým způsobem v příštích letech vybudují menší portfolio pěti až deseti firem.

„Podíly v nich chceme držet dlouhodobě, bez tlaku na další investiční kola anebo s vidinou exitu. Počítáme s tím, že se nám investice vrátí díky profitabilitě firem a výplatách dividend,“ zdůrazňuje Zvada. Navíc ve Flying Founders chtějí jednotlivým zakladatelům nabídnout přímo také podíl v samotném fondu, aby byli motivováni hledat synergie, a vzájemně tak podporovali růst celého portfolia.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Tento projekt mě baví a vidím v něm potenciál. Na základě zkušeností s předešlými firmami víme, že jim dokážeme přinést reálnou přidanou hodnotu. Naše zkušenosti nejsou jen teoretické, sami jsme vybudovali a úspěšně prodali firmy,“ komentuje svoji motivaci Michal Truban.

Nebijí se tyto investiční aktivity s jeho působením v parlamentu? „Plně se věnuji své práci v politice. Stál jsem při úvodním formulování mise a zaměření fondu, po volbách jsem jeho řízení plně přenechal Zdenkovi, který to dělá skvěle a těším se z toho, jak se mu tuto vizi daří realizovat,“ doplňuje Truban.

První investice

Flying Founders již za sebou mají i první investici – brněnský nástroj Tolgee, který se zaměřuje na jazykovou lokalizaci softwaru. Stojí za ním zakladatelé Jan a Markéta Čižmárovi, podíl drží také Štěpán Granát. „Jde o dobrý tým zakladatelů, mají hezké tržby a více než stovku klientů. Společně jsme se shodli na tom, jak vypadá jejich pohled na další škálování a růst,“ přibližuje Zvada.

Jan Čižmár přitom zmiňuje, že financování řešili prakticky od chvíle, co Tolgee v roce 2021 založili a obcházeli různé venture kapitálové fondy i andělské investory. „Přišlo nám, že se setkáváme s velkým nepochopením, především kvůli tomu, že náš produkt je hodně technický, cílí na developery a analytici z většiny českých VC fondů takové startupy prostě nedokážou posoudit,“ vypráví.

flying-founders-zdenko

Foto: Flying Founders / CzechCrunch

Zdenko Zvada z Flying Founders

Společně s týmem začal být Čižmár frustrován tím, kolik fundraisingem tráví času, který by mohl raději věnovat prodeji a rozvoji produktu, navíc s nejistým výsledkem. „Rozhodli jsme se hledání investorů zastavit, zaměřili jsme se na tzv. bootstrapping, stanovili cíle, změnili cenotvorbu a naše tržby začaly hezky organicky růst,“ přibližuje.

I na tomto příkladu pak Zvada přibližuje, že ne každý byznys musí být nutně stoprocentně výjimečný. I samotné Tolgee má hodně konkurence včetně brněnského Localazy, které loni od skupiny investorů získalo přes deset milionů. „Na tak velkém globálním trhu se najde prostoru dostatek,“ říká Zvada.

Zároveň doplňuje, že startupy s naprosto unikátním produktem také nemívají úplně vyhráno. „V takovém případě musí hodně času trávit komunikací a edukací trhu, co vlastně dělá. Když se pak objeví nový konkurent, má mnohem nižší bariéru a do těchto věcí nemusí tolik investovat. Je hodně pionýrů svých oborů, kteří to neustáli,“ dodává Zvada.