Získá Elon Musk vedle X i americký TikTok? Číňané to údajně zvažují kvůli zákazu sociální sítě v USA

Nejvyšší soud USA řeší, zda platí zákaz TikToku ve Spojených státech. Čínská vláda prý váhá, zda jej neprodat Elonu Muskovi, spojenci Donalda Trumpa.

Luboš KrečLuboš Kreč

elon-musk

Foto: Midjourney / CzechCrunch

Elon Musk vygenerovaný umělou inteligencí Midjourney

0Zobrazit komentáře

Vliv Elona Muska na americkou politiku a společnost je už dnes mimořádně velký, protože se stal klíčovým spojencem Donalda Trumpa a vlastní sociální síť X. Jenže by mohl být ještě mnohem větší – čínská vláda totiž údajně zvažuje, že by mohl získat americký TikTok, pokud bude opravdu muset v USA ukončit svoji činnost.

Kontroverzním zákonem, který by už od 19. ledna v USA zakázal sociální síť zaměřenou na tvorbu krátkých videí, pokud by ji její čínská mateřská společnost ByteDance neprodala, se v současnosti zabývá americký nejvyšší soud. Peking ovšem podle zdrojů agentury Bloomberg či deníku Wall Street Journal silně preferuje, aby americký TikTok zůstal ve vlastnictví ByteDance, a tlačí na odložení platnosti zákona právě u amerického nejvyššího soudu.

Podle jednoho ze zvažovaných scénářů by prý nad americkým TikTokem převzala kontrolu Muskova sociální síť X a provozovala by obě služby společně. Agentura Bloomberg ale dodala, že čínští představitelé zatím nedospěli k žádnému pevnému rozhodnutí a jejich úvahy jsou teprve předběžné.

Není přitom jasné, zda je s těmito diskusemi obeznámena samotná společnost ByteDance nebo zda je do nich zapojen samotný Musk či americký TikTok. Ani jedna ze stran na žádost o komentář nereagovala. Wall Street Journal ale připomněl, že čínská vláda bude mít v potenciálním prodeji TikToku své slovo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Soudci amerického nejvyššího soudu se minulý týden při projednávání argumentů v rámci stížnosti TikToku proti uvedenému zákonu podle agentur spíše přiklonili k zachování jeho platnosti. Hrozba pro národní bezpečnost, kterou představují vazby společnosti na Čínu, převažuje údajně nad obavami z omezování svobody projevu TikToku nebo jeho 170 milionů uživatelů ve Spojených státech.

Vysoce postavení čínští představitelé tak již začali diskutovat o záložních plánech, a to i v rámci rozsáhlé diskuse o budoucí spolupráci s administrativou Donalda Trumpa, uvedla americká média. Potenciální prestižní dohoda s jedním z Trumpových nejbližších spojenců je podle nich pro čínskou vládu do značné míry lákavá. Musk přispěl na kampaň za Trumpovo znovuzvolení více než 250 miliony dolary a po jeho nástupu do funkce 20. ledna má stanout v čele nově ustaveného úřadu pro zlepšování efektivity vlády.

Washington dal TikToku loni v dubnu čas do 19. ledna, aby ukončil vazby na ByteDance. Pokud na tento požadavek nepřistoupí, americká vláda může platformu zakázat. Zákon označují za problematický někteří prominentní experti na svobodu slova v USA, vystupuje proti němu také Americká unie občanských práv.

Americká vláda a zákonodárci však argumentují tím, že TikTok pod hlavičkou ByteDance představuje bezpečnostní riziko a může sloužit čínským zájmům. Americké úřady nicméně veřejně nepředložily důkazy o tom, že by čínský stát tímto způsobem špehoval Američany nebo zasahoval do způsobu, jakým platforma předkládá uživatelům obsah.

Jak se k zákazu staví Donald Trump, je zatím nejasné – není silně pro ani proti a pouze opakuje, že by situaci rád nějak vyřešil. Během své první vlády přitom o zákaz sociální sítě také usiloval a tlačil, aby její americké operace převzala některá z velkých firem ze Silicon Valley – zájem měl Microsoft, tendr nakonec vyhrál Oracle Larryho Ellisona. Po nástupu Joea Bidena ale tento proces usnul. I Bidenova administrativa ale nakonec v tlaku na TikTok kvůli jeho napojení na čínskou vládu pokračovala. (S využitím ČTK.)

Zuckerberga změnily bojový sport, cenzura i Trump. Teď volá po větší mužnosti ve firmách

Ze šéfa Mety se stává člověk, který už zjevně nechce být spojován s woke trendy. Naopak u něj sílí představa větší svobody projevu.

Filip HouskaFilip Houska

zucked

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Zuck 3.0

1Zobrazit komentáře

Dlouhá léta byl v Silicon Valley známý jako podivín s robotickým výrazem a zjevnou náklonností k pořádné vrstvě opalovacího krému, předloni se ale Mark Zuckerberg začal měnit k nepoznání. Začal cvičit, požádal kadeřníka o stylovější účes, nevýrazné mikiny nahradil za designová trika a na krk si pověsil zlatý řetěz. A jistě, začal dělat i bojový sport. Nezměnil se ale jen vizuálně, ale i postojově, hlavně v souvislosti s Metou. A teď své dílo postupně dokonává.

Že se bude ve vnitřním nastavení Mety, firmy, která má pod sebou Facebook, Instagram i WhatsApp a prakticky tak udává směr, jakým lidé komunikují, něco děje, bylo znát už minulý rok. Tehdy Mark Zuckerberg řekl, že se bude snažit svou image oddělit od všeho, co by mohlo být vykládáno jako stranické politické úsilí.

Velkou roli v této transformaci sehrála koronavirová pandemie, během níž administrativa dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena měla Metu nutit k tomu, aby stahovala ze sítí jakékoliv informace, které by pojednávaly o vedlejších účincích očkování proti covidu. Jak Zuckerberg zmínil v podcastu Joea Rogana, byli údajně tlačeni i do toho, aby mazali příspěvky, které byly zjevně pravdivé. „Bylo to brutální,“ vzpomíná.

V té době šel Zuckerberg vládě na ruku, ostatně kdo by chtěl vzdorovat úřadům poté, co sám měl máslo na hlavě? Nelze totiž zapomenout na devět let starou kauzu s firmou Cambridge Analytica, která získala data desítek milionů uživatelů z Facebooku a využila je v rámci volebních kampaní v několika zemích. A co teprve problémy s tím, když Meta umožňovala a zjevně podporovala aktivity, které mohly mít negativní dopad na děti.

zuck20-2

Přečtěte si takéMark Zuckerberg 2.0. Nosí drahé hodinky a oversized tričkaZ robota nejvíc cool šéfem. Mark Zuckerberg 2.0 nosí drahé hodinky, oversized trika a kudrlinky

Moderování obsahu se tak stalo velkým tématem, které teď, před jmenováním Donalda Trumpa hlavou státu, nabírá na úplně jiném tempu. Před pár dny Zuckerberg oznámil, že Meta končí s externími ověřovateli faktů, aby na svých sítích zajistila větší svobodu projevu. Což je mimo jiné blízké i nastavení, které razí Elon Musk s někdejším Twitterem, dnes X.

Namísto fact-checkingu má nastoupit systém komunitních připomínek, prostřednictvím kterých budou moci uživatelé přidávat kontext k příspěvkům – a bude schvalován výhradně lidmi, nikoliv algoritmy. Podobně jako právě na X. Spolu s tím bude na Facebooku a dalších platformách více doporučován politický obsah.

A aby Zuckerberg zdůraznil nezaujatost týmů, které mají moderování obsahu na starosti, rozhodl, že budou přesunuty z levicově orientované Kalifornie do konzervativněji laděného Texasu. Slibuje si, že takto lépe vybuduje důvěru lidí a sníží údajnou předpojatost. A také rozvolní interní pravidla, co se týče moderace obsahu spjatého s citlivými tématy, jako je imigrace a gender.

Velký rozruch vzbudilo i ukončení programů DEI, přes které se Meta snažila zajistit ve firmě rozmanitost a inkluzi, zjednodušeně řečeno chtěla více podporovat zaměstnance z nedostatečně zastoupených skupin ve společnosti. Byl okolo toho nastavený celý mechanismus – od náborových praktik přes školení až po podporu diverzity u dodavatelů. Ani na tuto oblast nebude Zuckerberg klást takový důraz.

Na co naopak důraz klást bude, je mužnost. Chce se totiž více přiklonit k názoru, že „maskulinní energie“ v korporátní struktuře není nutně špatná, natož toxická, a trochu se odklonit od vrtkavé vstřícnosti a snahy vytvářet dobré prostředí pro všechny. Ne že by „ženskost“ automaticky zavrhoval, spíš chce podle svých slov najít ten správný balanc.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Myslím, že kultura, která o trochu více oslavuje agresivitu, má své vlastní, pozitivní výhody,“ pronesl v rozhovoru s Roganem s tím, že to podporuje inovace, rychlejší rozhodování a riskování. A také zmínil, že mu oči otevřela jeho vášeň k bojovým sportům, kterým se v posledních letech začal věnovat – a dokonce se mluvilo o tom, že by v kleci vyzval klidně i Muska.

S bojovými sporty se nicméně pojí i další věc, a tou je jmenování Dany Whitea, šéfa nejslavnější zápasnické organizace UFC, do představenstva Mety. Proč? Považuje ho totiž za špičkového byznysmena, který dokázal z okrajového sportu udělat mainstreamovou a vysoce výdělečnou záležitost. Nelze se ale ubránit dojmu, že právě někdo jako White do firemní atmosféry vnese také trochu oné „maskulinity“.

Takže z někoho, kdo ještě před pár lety byl považován za poněkud uťápnutého CEO, který pramálo inovoval a vesměs jen hasil problémy, se teď stává hráč, který chce ve svých očích vrátit svět do normálu. Jedni tomu fandí, druzí jeho nedávná rozhodnutí považují za krok zpět. Ať je to ale jakkoliv, oblibu s tím najde v tom nejvyšším státním patře, u prezidenta Trumpa. Náhodné načasování?