Značky do influencerů investují stále víc. Díky českému Lafluence nemusí lajky počítat ručně

„Velcí klienti razantně zvyšují výdaje na influencer marketing. Ročně rostou až o 80 procent,“ popisuje zakladatel Lafluence.

Peter BrejčákPeter Brejčák

top-peter-varga_high-resolution-14-min

Foto: Lafluence

Peter Varga, ředitel Lafluence

0Zobrazit komentáře

Česká platforma Lafluence propojuje značky s influencery, aby obě strany našly co nejlepší shodu, navázaly produktivní spolupráci a lidem na sociálních sítích servírovaly vhodný obsah. Firmy totiž svými stále se zvyšujícími rozpočty dokazují, že oblast takzvaného influencer marketingu tvoří stále důležitější část jejich komunikace.

„Bariéry na vstup nového tvůrce do tohoto odvětví jsou opravdu malé. Stačí mobil a internet, což má každý, ale pak to podle toho občas vypadá. Naše technologie umožňují zadavatelům reklamy efektivně odlišit kvalitnější tvůrce od zbytku,“ popisuje pro CzechCrunch zakladatel Lafluence Peter Varga.

Pozitivně Varga hodnotí vývoj na trhu, kde došlo k decentralizaci tvorby obsahu. Do budoucna očekává, že i tato oblast se bude profesionalizovat, podobně jako se profesionalizovala také ostatní média. A platforma Lafluence, kterou Varga zakládal před pěti lety, chce být u toho.

Svým klientům Lafluence nabízí tři základní nástroje. Na tržišti může značka na konkrétní kampaň poptat různé influencery, kteří se pak k tvorbě přihlašují sami. Databáze influencerů ukazuje seznam podle jejich zájmů, publika, počtu fanoušků či lokality. Třetí produkt pak samotné kampaně dokáže reportovat.

top-peter-varga_high-resolution-15-min

Foto: Lafluence

Peter Varga, ředitel Lafluence

Od vstupu na trh se na platformu registrovalo přes 2 500 influencerů a přes dva tisíce značek a agentur. Na jejím tržišti proběhlo přes 1 500 kampaní, které zahrnovaly přes čtyři tisíce jednotlivých spoluprací – některé totiž probíhají opakovaně. Dlouhodobě firmu využívají klienti jako Henkel, Nestlé, Česká spořitelna či agentury Wavemaker a GroupM.

„U našich velkých klientů vidíme, že v rámci marketingových rozpočtů razantně zvyšují výdaje na influencer marketing. Ročně rostou o 40 až 80 procent a průměrně se pohybují v nižších milionech korun,“ doplňuje Varga s tím, že z byznysového pohledu se Lafluence letos chystá přiblížit k hranici tržeb 50 milionů.

Ne všichni influenceři se na platformě registrují sami, ve své databázi s přehledem o trhu i tak Lafluence nabízí statistiky o deseti tisících influencerech na Instagramu a o čtyřech tisících na TikToku, kde má v blízké době dojít k doplnění o další tisícovky profilů. Novinkou v rámci databáze jsou statistiky o spřízněnosti se značkami.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Firmy si tak mohou ověřit předchozí instagramové spolupráce celkem 15 tisíc českých a slovenských influencerů. „Můžou tak snadno zjistit, zda influencer v posledním roce nespolupracoval například s konkurenční značkou,“ vysvětluje Varga s tím, že celkovou vizí Lafluence je technologicky pokrýt celý proces influencer marketingu.

Co to vůbec znamená? Workflow obecně zahrnuje tři základní kroky – influencera je potřeba najít, pak spolupráci řídit, nakonec ji vyhodnotit. „Vyhledávání relativně dobře pokrýváme přes databázi a tržiště. V managementu bychom chtěli přidat komplexnější řešení pro agentury, kde se výstupy plánují, předschvalují a monitorují. I když značky někdy pracují s portfoliem desítek nebo stovek influencerů, často to dělají v Excelu,“ říká Varga.

Třetí oblast, tedy vyhodnocování a reporting, čeká v případě Lafluence automatizace. Platforma chce osekat značnou část práce, kterou nyní marketingoví specialisté dělají manuálně – například screenshoty příspěvků na sociálních sítích, opisování počtů „lajků“, vypisování tabulek a podobně.

Ambice jít do světa máme i dále. Věřím, že se nám to letos konečně podaří.

„Chceme nabídnout zcela automatizované řešení reportingu a stažení prezentace s reportingem na jedno kliknutí. A s tímto nástrojem pak globálně expandovat. Nyní jej testujeme s prvními firmami a naplno plánujeme automatický reporting spustit koncem léta,“ přibližuje Varga.

Ve vývoji produktů i expanzi přitom firmě pomáhají také andělští investoři ze skupiny Venture Club, kteří do Lafluence vložili první tranši z 20 milionů korun před dvěma lety a od té doby došlo k vyplacení i další části. Ještě předtím se na financování podílel například Josef Matějka se svým investorským fondem Nextech Ventures, startupové studio TopMonks, Petr Sadílek, Luděk Motyčka či Jiří Fabián.

Před dvěma lety s oznámením nové investice přitom Varga mluvil o velkých plánech zahraniční expanze i nabírání dalšího, většího kola. K naplnění těchto plánů však zatím nedošlo. „Ambice jít do světa máme i dále, věřím, že se nám to letos konečně podaří. Změnili jsme expanzní strategii – původně jsme chtěli expandovat s tržištěm, nakonec ale půjdeme do světa s produktem, u kterého firmy stačí akvírovat postupně, a marketplace přidáme později,“ říká šestatřicetiletý zakladatel.

„S expanzí bude souviset pravděpodobně další financování, rád bych jej našel přímo v zahraničí, když získáme úvodní trakci. Doplnili jsme naše portfolio služeb také o konzultační a exekuční činnosti kolem kampaní, které se na trhu skvěle ujaly a nám umožnily prodloužit ranvej,“ dodává Varga.

Každé dva týdny ukazujeme, co zajímavého se děje nejen v českých startupech.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Vydělávání na utrpení. Pandemie zhoršila sociální nerovnost, hrozí masivní růst extrémní chudoby

Od počátku pandemie přibylo 573 dolarových miliardářů, jeden každých 30 hodin. Stovkám milionů lidí mezitím hrozí extrémní chudoba.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Nůžky finanční nerovnosti se rychle rozevírají

0Zobrazit komentáře

Poslední více než dva roky byly kvůli pandemii pro většinu lidí na světě zvlášť náročné. Někteří z nastalé situace ale výrazně těžili, probíhá totiž masivní redistribuce bohatství. Majetek těch nejbohatších se z velké části ještě zvyšoval, na celé zeměkouli od roku 2020 přibyl každých třicet hodin nový dolarový miliardář. Jenže dalším stovkám milionů lidí naopak hrozí, že upadnou do extrémní chudoby.

Vyplývá to z analýzy Oxfamu, mezinárodní organizace bojující s chudobou a nespravedlností ve světě. Ta svá data prezentovala ve švýcarském Davosu na letošním sjezdu Světového ekonomického fóra, kde apelovala na zastavení blížící se globální sociální katastrofy. Představila přitom ostrý kontrast mezi těmi nejbohatšími a chudou částí společnosti.

Konkrétně se od začátku pandemie v roce 2020 nově stalo 573 lidí dolarovými miliardáři. Mezitím jen za letošní rok podle Oxfamu může do extrémní chudoby upadnout 263 milionů lidí, milion každých 33 hodin. „Desítky let pokroku ve vymycování chudoby začínají mizet a miliony lidí čelí nesnesitelnému nárůstu nákladů na pouhé přežití,“ řekla výkonná ředitelka organizace Gabriela Bucherová.

Čtyřicet nových miliardářů nepřekvapivě vzešlo z farmaceutického průmyslu. Ten z velké části odmítl vakcíny, s jejichž vývojem výrazně pomáhaly státy, prodávat za cenu odpovídající nákladům. Samozřejmě pak vydělával také na lécích či ochranných pomůckách. Pandemie a její následky prospěly i dalším oblastem jako energetika či potravinářství. Deník The Guardian v nové analýze zjistil, že mnoho velkých amerických korporací navyšuje ceny výrazně nad úroveň inflace, kterou využívá k rapidnímu růstu příjmů.

world-economic-forum-1

Evangeline Shaw/Unsplash

Konference Světového ekonomického fóra se letos koná po dvouleté pauze

Miliardáři podle dat Oxfamu za posledních 24 měsíců zbohatli více než za posledních 23 let. Nejvýraznějšími příklady jsou Elon Musk, Bill Gates nebo Jeff Bezos, stejný fenomén ale platil také pro stovky dalších. Například globální potravinový konglomerát Cargill loni zaznamenal nejvyšší příjmy ve své historii. Bohatství členů rodiny, která ho vlastní, se tím meziročně zvýšilo o 14,4 miliardy dolarů. Hodnota majetku deseti nejbohatších mužů na planetě pak dnes odpovídá majetku spodních 40 procent lidstva.

„Majetek miliardářů se nezvýšil proto, že by byli nyní chytřejší nebo pracovitější. Dělníci pracují tvrději, za nižší mzdu a v horších podmínkách. Superbohatí po desetiletí beztrestně manipulovali se systémem a nyní z toho těží. V důsledku privatizace a monopolů se zmocnili šokujícího množství světového bohatství, zlikvidovali regulace i práva zaměstnanců a své peníze ukryli v daňových rájích – to vše za spoluúčasti světových vlád,“ říká Bucherová.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak zmiňuje server MarketWatch, Světová banka loni v říjnu oznámila, že asi 97 milionů lidí kvůli pandemii žije pouze z 1,9 dolaru (44 korun) na den. V zásadě tím zmizel tří- až čtyřletý posun ve snižování globální chudoby. Mnoho miliardářů se nicméně angažuje v charitativní činnosti a podepisují neformální slib The Giving Pledge, slibující darovat většinu jejich mění.

Například Elon Musk také loni na Twitteru navrhl, že pokud dostane komplexní plán na to, jak by mohl svými penězi ukončit globální chudobu, učiní tak. David Beasley ze Světového potravinového programu OSN mu v reakci poslal článek popisující program za 6,6 miliardy dolarů, který by pomohl v roce 2022 pomoci 42 milionům lidí čelícím hladomoru. Musk dosud nereagoval.

Daňová sleva pro Jeffa Bezose

Oxfam ale místo charity nebo dlouhodobých slibů lídry zemí na Světovém ekonomickém fóru vyzývá ke zdanění, respektive vyššímu zdanění bohatých. Konkrétně navrhuje několik kroků. Zaprvé představil jednorázovou solidární daň z mimořádných zisků miliardářů během pandemie. Ta by měla pomoci lidem, kteří čelí rostoucím nákladům na potraviny nebo energie.

Zadruhé Oxfam apeluje na zamezení profitování z krizí tím, že by se pro velké korporace napříč všemi segmenty zavedla devadesátiprocentní daň z mimořádných zisků. Nakonec samozřejmě nechybí ani zavedení nevyhnutelného zdanění milionářů a miliardářů. Pokud by platili jen dvě a pět procent, prý by tím světové státní pokladny získaly 2,52 bilionu dolarů (asi 58 bilionů korun) na vymycování chudoby a zavedení bezplatné zdravotní péče i sociální asistence pro lidi z chudších zemí.

Majetek Elona Muska se dnes odhaduje na více než 209 miliard dolarů

Mnoho miliardářů a milionářů v současnosti platí jen minimální, nebo dokonce vůbec žádné daně. Mezi nejčastější způsoby, jak toho docílit, patří vyplácení jen relativně malého platu doplněné vysokými odměnami v balíčcích akcií. Jelikož akcie představují jen potenciální zisk, podle současné legislativy ho prakticky nelze zdanit. Z čeho pak ale žijí? Berou si půjčky podložené hodnotou jejich akcií.

Například plat Jeffa Bezose jako šéfa Amazonu tak byl přibližně 40 tisíc korun měsíčně, zatímco jeho celkové jmění se aktuálně odhaduje na 133 miliard dolarů, tedy přes tři biliony korun. Podle analýzy serveru ProPublica například v roce 2011 neplatil žádné daně, a dokonce dosáhl na slevu na dítě. V dalších letech v poměru k celkovému nárůstu svého majetku zaplatil zlomky procenta.

Někteří z nejbohatších lidí přitom sami volají po tom, aby se jim zvýšily daně. Opakovaně k tomu vyzývá jak Warren Buffett, tak Bill Gates. V otevřených dopisech vládám se k nim už několikrát připojily také desítky dalších osobností. Za netransparentnost svých financí a výjimku z placení daní bývá ironicky často kritizováno také samotné Světové ekonomické fórum, kde Oxfam svoji kritiku a požadavky prezentoval.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.