Česká firma uspěla s vlastními technologiemi pro nevidomé. Teď chce do Evropy dostat i ty světové

Český BlindShell vkládá miliony do nové firmy, jejímž cílem je pomoct rozšířit technologie pro nevidomé od jiných výrobců.

Iva BrejlováIva Brejlová

blindshell_1

Foto: BlindShell

Ředitel BlindShellu Jan Šimík

0Zobrazit komentáře

Telefony, které vyrábí tato společnost, jsou velmi specifické – většina jejich majitelů je totiž pravděpodobně nikdy neuvidí. Přesto je prodává v šestašedesáti zemích světa, letos už spolehlivě překročila obrat 42 milionů korun a věří, že do konce roku se dostane na 45 milionů. Česká značka BlindShell patří ve své kategorii mezi přední jména. A teď se rozhodla založit dceřinou firmu, která využije vlastní pečlivě budovanou síť kontaktů k tomu, aby do Evropy dostala výrobky od podniků, které sem zatím nemají přístup.

Představte si, co by musel mít tablet určený pro lidi, kteří nevidí. A přesto je jeho ambicí zobrazit text, grafy i umělecká díla, komiksy nebo filmy. Takový skutečně existuje. Je to černý hladký přístroj klasického rozměru, v jehož dolní části vystupuje šest zřetelných tlačítek různých tvarů. Hlavní prostor tu ale zabírá displej, který dokáže zobrazit všechno zmíněné – grafy, texty i obrazy. Tvoří je malé tečky, které z plochého tabletu vystupují do prostoru tak, aby šly nahmatat. A stejné malé tečky vystupují ve spodním řádku, kde tvoří nápis Braillovým písmem.

Je to ještě o něco těžší proces, než by se na první pohled mohlo zdát – tedy vidícím lidem. Aby šly obrazy a informace v 3D prostoru ukázat, je třeba je zjednodušit. K tomu, aby se zjednodušilo jakékoliv sdělení, tu používají umělou inteligenci, která umí třeba z klasické mnohobarevné fotografie z obálky časopisu udělat v podstatě dvoubarevnou grafiku znázorňující jen to nejdůležitější.

Technologie, o které spolu s Janem Šimíkem hovoříme, je jihokorejský hmatový tablet. Je to jedno z několika zajímavých zařízení, které hodlá dceřiná společnost Matapo Distribution Europe dostat do Evropy. Česká firma si totiž sama vyzkoušela, že dostat specifické produkty ke klientům vůbec není jednoduché. Roky budovala vlastní distribuční síť a teď se rozhodla se od ní odrazit, založit vlastní dceřinku a s ní distribuovat technologie dalších firem do Evropy. S tím, že bude jediná, která na to bude mít právo.

dot pad

Foto: Dot

Dot Pad, dotykový tablet pro nevidomé od společnosti Dot

Patří mezi ně velmi zajímavé technologie. Brýle, které slabozrakým pomáhají s rozeznáním produktů nebo orientací v prostoru díky označování okolního světa. Nebo se s nimi lidé se zbytky zraku mohou třeba dívat na televizi, potažmo si číst. Miniaturní klávesnice, kterou jde připojit ke klasickému dotykovému telefonu a která z něj udělá přístroj ovladatelný po hmatu.

Matapo Distribution Europe má pomoct jak s rozšířením technologií, tak BlindShellu samotnému. Distribuce se podle zdejších plánů má stát jednou z opěrných nohou, na kterých společnost může stát. Aktuálně firma do nového projektu dala tři miliony korun, Šimík počítá s tím, že do rozjetí projektu bude potřeba dalších deset milionů v prvních měsících příštího roku. Věří mu tolik, že do něj hodlá vložit svoje peníze.

„V příštím roce bychom chtěli dosáhnout obratu 50 milionů korun. A do dvou let 250 milionů. Ještě jsme tu ty produkty neměli a už počítáme obrat ve statisících,“ říká Šimík a vysvětluje, že to jsou peníze, které firmě přitekly na účet od obchodních partnerů prostě proto, že díky předchozím zkušenostem s firmou věří, že produkty, které tu vyberou, budou úspěšné.

Byl to boj

Blindshell funguje od roku 2014. Vznikl s tím, že nevidomí nebyli schopni kvalitně ovládat stále se rozšiřující chytré telefony s dotykovým displejem. Původně uvedl gesta, kterými bylo možné přístroje obsluhovat a software s nimi instalovat do telefonů cizích výrobců. Postupně přišel s telefony vlastními.

blindshell

Foto: Martina Arltová

BlindShell s Janem Šimíkem v čele vyrábí vlastní telefony

Za dobu své existence jich prodal skoro 26 tisíc, čímž se na trhu určeném pro nevidomé a slabozraké stal výrazným celosvětovým hráčem. Jen za letošek od něj koupilo telefony sedm tisíc lidí. Obrat firmy útěšně roste – loni dosáhl na 28 milionů korun a letos se má přiblížit ke 45 milionům, prodává přitom třeba také v Austrálii.

Jenže to, co z dnešního pohledu vypadá jako snadný úspěch, trvalo roky. BlindShell si téměř celých osm let budoval vlastní distribuci. „Když jsme začínali, nikdo nás nevpustil do distribučních sítí. Byl to obrovský boj. Několikrát jsme málem zkrachovali. Zpětně nám došlo, že jsme vybudovali obrovskou prodejní síť, kterou můžeme dalším firmám nabídnout. Tak, abychom zvýšili šanci, že i ony to počáteční období přežijí,“ uvádí Šimík.

V posledních měsících ve firmě probíhala reorganizace a přípravy na to, co přichází teď. BlindShell a jeho dceřiná společnost se rozrostly o nové pracovníky na dvacet pět lidí – a další budou přibývat. Se vzniklou entitou se měnily vlastnické struktury. A testovaly produkty, které BlindShell hodlá distribuovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aktuálně sem začínají přicházet první výrobky, kterými jsou powerbanky pro nevidomé. Ty jsou oproti klasickým vybaveny řadou zvukových signálů a potvrzení nebo třeba automatickou detekcí přístrojů a samostatným započetím i ukončením nabíjení. „Je to první vlaštovka,“ vysvětluje Šimík. „Hlavní frmol teprve přijde.“ Množství powerbank bude přibývat, protože distribuce startuje s lednem. A pak přijdou další produkty, během prvních měsíců roku to bude třeba zmíněný tablet pro nevidomé.

Šimík věří, že skutečnost, že produkty budou procházet přes BlindShell, jim zaručí úspěch. A dokládá to zmíněnými statisíci od odběratelů na účtě. Firma je totiž jedním z mála specialistů na trh nevidomých. Co se týče telefonů, jejími konkurenty jsou především klasické typy smartphonů s promyšleným hlasovým ovládáním, jako jsou třeba iPhony.

blindshell

Foto: BlindShell

Dotykové telefony firmy BlindShell zvládnou třeba i Whatsapp

BlindShell ale na produktech spolupracuje s lidmi s postižením zraku. Telefony pro nevidící tu pomáhají vymýšlet zase nevidící. Od začátku je v kontaktu se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých (SONS) a přístroje testují mimo jiné lidé se znevýhodněním ve Francii, Španělsku, Anglii nebo Německu.

„Svým zákazníkům dokonale rozumíme. Myslíme, že umíme odhadnout, co potřebují, a co tedy musejí mít produkty, aby na trhu uspěly. Při výběru už nám prošly pod rukama dvě desítky zařízení. Některá jsou připravená a začínáme je distribuovat. Jiná potřebují ještě vývoj, my na ně počkáme,“ říká Šimík.

BlindShell i Matapo jednou budou vyvíjet i vlastní řešení, ať už telefonů nebo dalších přístrojů se zaměřením na trh slabozrakých a nevidomých. „Myslíme, že máme potenciál, abychom se v následujících pěti až deseti letech stali zásadním hráčem na evropském a světovém trhu,“ věří Šimík.

Byznys by se neměl bát politiku podporovat, říká Muchna z Y Softu a spouští akci proti dezinformacím

Zakladatel Y Softu Václav Muchna v prezidentské volbě podporuje Petra Pavla i Danuši Nerudovou. K angažovanosti vyzývá také další podnikatele.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

vaclav-muchna-y-softRozhovor

Foto: Y Soft

Václav Muchna, spoluzakladatel a CEO společnosti Y Soft

0Zobrazit komentáře

V práci se věnuje vývoji softwaru nebo kopírek a 3D tiskáren. Se svou brněnskou firmou Y Soft od roku 2000 postupně pronikl do více než dvou desítek zemí po celém světě a v ročních tržbách už překonal miliardu korun. Činorodý je ale dvaačtyřicetiletý podnikatel také v politice. Nepřímo, protože jak sám říká, v politice se musí dělat příliš mnoho kompromisů –⁠ a to není pro něj. Aktuálně významně podporuje dva ze tří favoritů v prezidentské volbě a dění na dezinformační scéně ho vyprovokovalo, aby rozjel partyzánskou akci, která bude bojovat s nepravdami šířících se po internetu. „V minulé volbě měly zásadní vliv na výsledek,“ míní.

Byznysu Y Softu se daří dobře, na to si Muchna stěžovat nemůže. Při našem telefonickém rozhovoru hlásí, že tržby jeho firmy teď významně rostou, protože se už podařilo překonat největší krizi v logistice. Kvůli chybějícím čipům a zpřetrhaným vazbám v dodavatelských řetězcích měl i Y Soft problémy s dodávkami svých kopírek a dalších strojů, ale teď konečně může realizovat starší objednávky. „Všechno ještě k dispozici není, ale situace je nesrovnatelně lepší než před půl rokem,“ říká Muchna s tím, že vše teď na vlastní oči sleduje z pobočky v Singapuru, kde Y Soft působí už deset let.

Více ho však znepokojuje situace před prezidentskými volbami doma v Česku. Opět se zvyšuje aktivita dezinformační scény a podle analýzy skupiny Čeští elfové, kteří bojují na internetu proti dezinformacím a monitorují obsahy řetězových e-mailů, témata na dezinformačních webech i narativy, které se šíří v dezinformačních skupinách na Facebooku, to nejvíce schytává generál Petr Pavel a nově i Danuše Nerudová, jak píší Seznam Zprávy. Právě Pavlovi s Nerudovou sám Muchna do kampaně přispěl 1,5 milionu, respektive 200 tisíc korun.

Analytici shrnuli hlavní sdělení, která se nyní šíří ve skupinách na Facebooku, takto: „Jaroslav Bašta je jediným vlasteneckým kandidátem na prezidenta. Petr Pavel a Danuše Nerudová jsou nevolitelní vlastizrádci. Andrej Babiš je menší zlo.“ Na to Václav Muchna reagoval svým příspěvek na sociální síti LinkedIn: „Šíření dezinformací o Petru Pavlovi, kterého dlouhodobě podporuji, mě aktivizovalo k partyzánské akci. Najal jsem reklamní agenturu a budu soukromě financovat kampaň proti těmto dezinformacím. Neříkám, že to je ideální řešení, ale nemůžu sedět a nic nedělat.“

Do kampaně vloží až 800 tisíc korun. Právě takovou částkou totiž lze ze zákona přispět na kampaň bez vědomí jejího organizátora mimo oficiální limit, který je stanoven na 40 milionů. Muchna zároveň otevřel vlastní transparentní účet, na který může kdokoliv další na jeho aktivitu přispět, a v rozhovoru pro CzechCrunch vysvětluje, proč je podle něj důležité vyburcovat k angažovanosti i další kolegy z byznysu, kteří se často spojení s politikou bojí.

Jaký máte vztah k politice?
Na rozdíl od některých si myslím, že stát nelze řídit jako firmu. A protože sám firmu řídím, tak vím, že do politiky nemohu, protože politika je o kompromisech a ty jako majitel firmy příliš dělat nemůžete. Sám bych to tedy nezvládl, ale zároveň cítím potřebu jen nesedět na zadku a mudrovat. Vždy říkám, že nemám právo kritizovat, pokud nic nedělám. Proto se v politice angažuji dlouhodobě. Petru Pavlovi jsem poslal 1,5 milionu korun, předtím jsem daroval 200 tisíc i Danuši Nerudové. V minulé prezidentské volbě jsem podporoval Jiřího Drahoše a věnuji se řadě dalších aktivit.

Co je vaše primární motivace?
Snažím se razit přístup, že není špatné, když byznys podporuje politiku. To je u nás pořád tabu. Byznys přitom politiku podporoval vždy, ale nelíbí se mi, když to dělá netransparentně. Pak vznikají otázky, kdo za čím stojí. Transparentní veřejná podpora ze strany byznysu směrem k politice je ale naprosto v pořádku. Taková kultura nám zatím v Česku chybí, a proto se snažím jít příkladem. Když se bavím s lidmi v mém okolí, mnoho z nich se bojí zapojit, nechtějí míchat politiku s byznysem. Podle mě je to špatně.

muchna2

Foto: Y Soft

Václav Muchna, spoluzakladatel a CEO společnosti Y Soft

Danuši Nerudovou i Petra Pavla nedávno několika miliony podpořil i zakladatel Jablotronu Dalibor Dědek. Není úplně obvyklé, aby někdo posílal peníze hned dvěma kandidátům. Berete to tak, že podporujete ty dva, které byste rád viděl na Hradě, a je vám relativně jedno, kdo vyhraje?
Ano, tak jsem k tomu přistupoval. Danuše Nerudová i Petr Pavel pro mě představují občanské kandidáty reprezentující hodnoty, které s nimi sdílím. Poslední dobou se více přikláním k panu Pavlovi, protože mi přijde, že se paní Nerudová trochu radikalizuje. Už mi to není úplně jedno, ale zdá se, že paní Nerudová teď trochu couvá, a tak věřím, že bude vše OK.

Je něco, co v prezidentském kandidátovi hledáte?
Je to kombinace mnoha faktorů, ale z hlediska byznysu jednoznačně potřebujeme mít na Hradě někoho, kdo v zahraniční politice Česko reprezentuje, nepochybuje o strukturách typu NATO, EU nebo o naší orientaci na západ. To je pro mě důležité, a to i v osobní rovině. Cítím, že patříme na západ, a chci, aby moje děti vyrůstaly v západní zemi. Česko potřebuje někoho, kdo dokáže lidi spíše spojovat, zatímco náš stávající prezident zemi bohužel dokonalým způsobem rozdělil. Generál Pavel nejspíš nedokáže zemi úplně spojit, ale myslím, že je nejvíce kvalifikovaný k tomu, aby ji spojoval.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak vás napadla vaše partyzánská akce na boj proti dezinformacím?
Jelikož jsem v minulé volbě podporoval Jiřího Drahoše, zblízka jsem viděl míru dezinformací, která se valila Českem a která měla velký vliv na výsledek prezidentských voleb. Dezinformace podle mého názoru zásadním způsobem přispěly k tomu, že se Zemanovu týmu povedlo aktivizovat jeho voličskou základnu. To nakonec rozhodlo o jeho výhře. Faktorů byla samozřejmě celá řada, ale tento byl klíčový. Teď zažíváme déjà vu. Dezinformační scéna se opět velmi aktivizovala. Je vidět, že má z generála Pavla strach více než z Danuše Nerudové a možná ještě více než před pěti lety z Jiřího Drahoše. To je na jednu stranu dobré znamení, ale zároveň je třeba s tím něco dělat.

A vaší odpovědí je tedy vlastní kampaň proti dezinformacím…
Nazývám to partyzánskou akcí, protože financování volební kampaně je ze zákona omezené částkou 40 milionů korun. Podle mě ji ani Petr Pavel ani Danuše Nerudová nebudou mít problém vybrati v plné výši. Navíc si myslím, že je ta částka relativně nízká, protože nebyla od přijetí tohoto zákona před dvanácti lety valorizována. A jelikož jsem nechtěl jen sedět a čekat, jak volby dopadnou, rozhodl jsem se najmout marketingovou agenturu a udělat antidezinformační kampaň, která se však nebude započítávat do zmíněného limitu. Proto je partyzánská.

Zákonem stanovené maximum v podobě 800 tisíc korun, které se do oficiální kampaně nezapočítává, dáte do kampaně buď vy sám, nebo do této výše dorovnáte příspěvky od lidí, kteří vám mohou přispívat na transparentním účtu. Kampaň už je v běhu?
Ano. Jelikož jsem připraven příspěvky dorovnat, tak už máme domluvený i rozpočet. Protože jsem však sám do kampaní obou kandidátu přispěl už 1,7 milionu korun, tak jsem přemýšlel, jakým způsobem se o další náklady podělit. Nejprve jsem zkusil ve svém byznysovém networku oslovit kolegy a vyzvat je, aby přispěli. Všichni sice říkali, že je to skvělé, ale že mi nic nedají. Úplně mě to vykolejilo. Byl jsem přesvědčen, že když napíšu třiceti podnikatelům, které znám, tak dáme dohromady půl milionu bez mrknutí oka. A najednou nic.

Hlavně ať lidé jen nesedí na zadku a nenadávají, protože tím nic nezmění.

Jeden podnikatel poslal 300 tisíc korun, to je skvělé, ale jinak nic. Ptal jsem, proč to tak je? Lidé sice říkají, že je to skvělá aktivita, které fandí, ale podpořit ji nechtějí. Podle mě to není o penězích, ale o strachu. Česko přitom pro svou budoucnost potřebuje aktivní občanskou společnost. Jde o jeden z absolutně klíčových pilířů demokracie, a proto neustále přemýšlím, jakým způsobem společnosti více aktivizovat.

K čemu jste dospěl?
Jsme národ, který je napůl aktivní. Nevidím to tak černě, že bychom jen seděli na zadku a nic nedělali, díky tomu to u nás nedopadne jako v Maďarsku nebo v Polsku. Máme potenciál být ještě aktivnější a moje partyzánská akce může být inspirací pro další. Mnoho lidí mi v reakci na ni píše, jak jsou dezinformace strašné, na což jim říkám, ať hlavně jen nesedí na zadku a nenadávají, protože tím nic nezmění. Řada lidí má pocit, že oni sami nic nezmění, ale pokud tak bude přemýšlet každý, dopadneme nakonec jako v tom Maďarsku.

Chci ukázat, že se může zapojit opravdu kdokoliv a že nemusí nutně dávat 800 tisíc. Přispět lze i méně. Když se podívám po svém okolí, tak dary pro generála Pavla tolik neposílají miliardáři a stamilionáři, které znám osobně, ale převážně lidé ze středních a vyšších vrstev. Chci to pomoci změnit.

Jakou formou bude kampaň probíhat?
Nakoupili jsme prostor v online médiích.

Co se stane, když na transparentním účtu vyberete přes 800 tisíc korun?
Pokud bych vybral více než 800 tisíc korun, nesmíme peníze použít pro kampaň. Pokud bych vybral do milionu korun a Petr Pavel se dostal do druhého kola, mohu je v něm využít. Pokud se tak nestane, věnujeme vybrané prostředky nějaké neziskové organizaci, se kterými dlouhodobě spolupracujeme.