Sdílená ekonomika a s ní spojené služby jsou skvělé až do doby, než například v případě nabídky ubytování začnou přerůstat byty za účelem krátkodobého pronájmu a zisku ty, které využívají běžní obyvatelé města. A právě to je v posledních letech čím dál větším problémem, který má na svých bedrech především Airbnb, jakožto největší platforma na sdílení ubytování.

Problém je to především v evropských městech jako Paříž, Berlín, Londýn, ale bezpochyby také Praha, kde se za poslední 2-3 roky několikrát navýšil počet bytů, které slouží pouze pro výdělek – takoví majitelé bytů pak skupují další a další jednotky, které zařazují do nabídky pouze za tímto účelem a tím klesá počet bytů dostupných za rozumnou cenu k dlouhodobým pronájmům.

Jedním z dalších problémových měst je také New York, který je po Paříži druhým nejsilnějším trhem pro Airbnb. Vedení města New York nyní nařklo Airbnb z toho, že je prý zodpovědné za bezmála 10% nárůst cen nemovitostí během let 2009 až 2016 a že jen v roce 2016 celkem Newyorčané na navýšeném nájmu takto přeplatili více než 616 milionů dolarů, tedy 13,1 miliardy korun.

Airbnb s tímto nařčením ale rozhodně nesouhlasí. Hlavním problémem je dle Airbnb fakt, že město New York bere všechny nabízené byty jako takové, které kompletně zmizely z běžné rezidenční zóny a už nejsou na běžném trhu nemovitostí, ale pouze nemovitostí sloužících pro krátkodobé pronájmy. Ve skutečnosti ale valná většina bytů opravdu lidem patří, bydlí v nich a pronajímají je pouze na pár týdnů v roce, když jsou pryč, případně je po čase prodají.

V roce 2017 takto bylo na Airbnb v New Yorku (NYC) k dispozici na 53 tisíc nabídek, ve kterých přespalo kolem 2,6 milionu návštěvníků a v průměru tak jednotliví hosté utržili za minulý rok zhruba 6 700 dolarů. Pouze 5 300 nabídek bylo využito na 6 měsíců a více v průběhu loňského roku, což představuje asi 0,2 % ubytovací kapacity města New York.

Analýza se může někdy plést

Město čerpalo z dat startupu AirDNA a porovnalo s daty města, které ovšem dle dalších analytiků špatně četlo a opravdu z nich jasně nevyplývá pouze to, že by se pronájmy v určitých oblastech, kde je Airbnb nejfrekventovanější navýšily o 10 procent. Pro srovnání například v Praze je přibližně 5 100 aktivních hostů a celkem 11 200 nabídek s 61% obsazeností. Průměrná cena za noc je 1 549 korun a měsíční příjmy dosahují hranice 22 500 korun, před poplatky Airbnb, poplatky za úklid a daněmi.

Byť jde o platformu, která od sdílených gaučů pro surfaře v Kalifornii přešla přes sdílené místnosti a pronájmy celých jednotek až k více než 4,5 milionům nabídek v 81 tisících městech po celém světě, v New Yorku navíc převládá lobby hotelů, které bojují za přísnější regulace pronájmů na Airbnb. Například, že je pro majitele nelegální pronajmout svůj byt na méně než 30 dní bez toho, aby se v něm po delší dobu z roku nezdržovali.

Regulace všude kam se podíváš

Pro podobné zákazy nebo přísnou regulaci se rozhodlo mnoho měst, které komplikují byznys Airbnb tím, že na pronájmy uvalují dodatečnou daň, umožňují pronájem pouze na určitou maximální dobu nebo určitý počet dnů z celého roku. Podobná regulace by měla brzy platit i v Praze, která se inspiruje u měst, jenž mají standardně nastavené maximum na 30 až 120 dní pronájmu za rok.

Jak tedy tento problém řešit a jaký opravdu má Airbnb vliv na cenu nemovitostí ve většině měst, je otázkou, kterou prozatím nikdo nedokázal přesněji zodpovědět. Pravdou ale je, že realitní trh jde ve většině problémových měst nahoru, zároveň se do nich stěhuje rekordní počet lidí a zvedají se postupně také příjmy, což má vše za důsledek šponování cen nahoru, alespoň do doby, než přijde další krize.

Foto: Airbnb