Airbnb se v českém prostředí stalo velkým tématem zejména poté, co se o tento typ ubytování začaly zajímat úřady a postupně se začaly ozývat hlasy, že tato služba vylidňuje centra měst, zdražuje klasické nájmy a přináší turisty do míst, ve kterých kdysi dominovali primárně místní obyvatelé. Děje se však toto podle dat Airbnb? Jak si vůbec Airbnb v Česku vede a jaká jsou jeho specifika? Na otázky ohledně těchto témat odpovídala v rozhovoru pro CzechCrunch Anita Roth, která do Česka přiletěla ze slunného Silicon Valley a v Airbnb zastává post ředitelky datového výzkumu.

Pozn. red: Rozhovor proběhl v angličtině a byl volně přeložen do češtiny. Význam sdělení nebyl porušen

Anito, ze všeho nejdříve, název vaší pozice zní docela zajímavě. Mohla byste na úvod prozradit, co v Airbnb děláte a co vše můžete ovlivnit?

Jsem ředitelka datového výzkumu v Airbnb (Head of Policy Research, pozn. red.). Ve firmě už jsem něco málo přes čtyři a půl roku a řídím tým datových analytiků, kteří zkoumají všechny možné cesty, ve kterých je Airbnb spojena s městy. Snažíme se pochopit, jak vypadá naše komunita, jaké dopady máme a zároveň pracujeme s naším týmem pro veřejnou politiku, tak abychom zajistili, že mezi námi a městy existuje řekněme informacemi nabitá konverzace.

Když se budeme bavit o Airbnb v České republice, nejčastější konverzace se vede ohledně vylidnění centra Prahy s s tím spojeným  zvyšováním cen nájmů. Ovlivňuje Airbnb přímo tyto problémy?

Odpovím na vaší otázku, dovolte mi ale udělat krok zpět. Report, který jsme dali dohromady ukazuje, jak lokální ekonomiky Visegrádu a zdejší hosté i hostitelé těží z Airbnb. Naše data ukazují, že naprostá většina hostitelů nabízí na Airbnb domácnost, kde sama bydlí a utržené peníze používá na vylepšení této domácnosti. Typický hostitel ve Visegrádu si ročně vydělá asi 1800 euro a pronajímá svůj domov 31 dní v roce. Takže když je řeč o problémech na trhu nemovitostí a Airbnb jakožto službě, která bere bytové jednotky z trhu, tak z našich dat vidíme, že se to ve skutečnosti neděje.

Když říkáte, že majorita hostitelů pronajímá domácnost, ve které žije, můžete sdílet nějaké konkrétnější číslo nebo procento?

Nemám k dispozici přesná čísla, ale jak říkám, přes výzkumy a konverzace s hostiteli víme, že většina hostitelů skutečně žije v domácnosti, kterou na Airbnb nabízí. Když se jich zeptáme, proč nabízejí na Airbnb, co to pro ně znamená, tak to dělají ve 43 % případů proto, aby mohli ve svém domově zůstat. Takže těch 1800 euro, v případě Česka pak 2100 euro, dělá přesný opak – ve skutečnosti umožňuje, aby města jako Praha byla více cenově dostupná.

Přesto si ale množství lidí stěžuje na počty turistů v jinak residentských oblastech, kteří zde ruší prostředí. Máte data, která by říkala, jaký je celkový počet pražských bytových jednotek využívaných na Airbnb?

V Praze je okolo 600 tisíc bytových jednotek a méně než 2 % z nich se objevuje na Airbnb. Nicméně z tohoto procenta jsou ještě velká část jednotky, ve které jejich majitelé žijí. Minulou noc jsem například spala u hostitelky v Josefově a byla jsem v jejím volném pokoji. Přestože tedy má jednu z nabídek na Praze 1, tak žádnou nemovitost z trhu neubírá. Navíc říkala, že kdyby na Airbnb nenabízela, ani by si nemohla dovolit v tomto domově bydlet.

Co se týče rozmístění hostů a narušování rezidentního prostředí, tak naše poslední data ukazují, že 80 % hostů se ubytovává mimo Prahu 1.

„Máme okolo čtyř stovek dohod s vládami po celém světě“

Zmínila jste Prahu 1. Data, která rada Prahy 1 jedna zveřejnila zhruba před rokem říkají, že jen v této pražské čtvrti je 3500 nabídek Airbnb, ale jen 30 tisíc registrovaných obyvatel. Není takový počet nabídek příliš velký?

Nemůžu komentovat přesnost těchto čísel, ale znovu, je spousta hostitelů a hostitelek jako ta, u které jsem minulou noc spala já. Čili je to její domov, ona tam žije. I kdyby jen v Praze 1 bylo skutečně takové množství nabídek, myslím, že pořad musíte odlišit domovy, ve kterých hostitel žije a domovy hostitelů, kteří mají více profesionální nabídky.

Nicméně si myslím, že na otázku, zda je toto číslo příliš vysoké, by měla odpovídat spíše vláda. Měla by zhodnotit možnosti regulace pomocí dat, aby zajistila, že lidé budou moci nadále využívat benefitů spojených s Airbnb.

Další problém, který je s Airbnb v Česku spojen, je placení daní. Jak jsem zmiňoval, na Praze 1 je podle městské rady 3500 nabídek, avšak pouze 400 hostitelů zde platí daně.

Myslím, že když jde o daně, jsou zde dvě hlavní témata. Co se týče daně z příjmu, tak si myslím, že naši hostitelé chtějí udělat správnou věc. Aby jim v tomto Airbnb pomohlo, publikuje stránku s názvem Odpovědné hostování, která rámcuje jaké jsou jejich povinnosti a jaké požadavky na ně kladou zákony. A samozřejmě, placení daní z příjmů je jeden z těchto požadavků.

Druhá téma jsou turistické daně, které považuji za hodně důležité téma, protože chceme, aby města benefitovala z Airbnb. A v proto v současné době máme okolo čtyř stovek dohod s vládami po celém světě, přičemž jsme na turistických daních doposud vybrali a vrátili lokálním vládám přes 600 milionů dolarů.

Když tedy dojde na tyto konverzace, komunikujete radši s městy nebo celostátními úřady?

Snažíme se komunikovat úřady na obou úrovních, protože jak témata konverzací, tak obavy jsou odlišné. Nemohou moc mluvit o tom, jaká jednání probíhají v Česku, i zde se ale jedná o konverzace na obou úrovních, stejně tak, jako je tomu obecně ve světě.

Můžete sdílet, jaké jsou požadavky Města Prahy v těchto vyjednáváních? V některých městech je regulován počet nocí, po které může být ročně jedna nabídka používána, nebo existuje požadavek na hlášení hostů městskému úřadu.

Nemůžu mluvit o detailech věcí, které jsou s Prahou diskutovány, částečně proto, že s nimi nejsem plně seznámena, takže nechci říct něco špatně. Nicméně ano, s vládami po celém světě objevujeme různé druhy regulací. Ať už je to počet nocí za rok, nebo diferenciace těch, kteří pronajímají na Airbnb více profesionálně. Díváme se i na licence k ubytování.

Airbnb v České republice funguje také v regionech. Probíhají tak nějaká jednání s jinými městy v Česku kromě Prahy? 

Jsme otevřeni všem jednáním, avšak aktuálně vedeme konverzace jen se zástupci na vládní úrovni a zástupci pražského magistrátu. Nicméně řeknu, že přestože Praha je jedna z největších destinací v České republice, nastal nám také obrovský nárůst v regionech. V Praze meziročně počet hostů ubytovaných v Airbnb vrostl o 55 %, mimo Prahu to však bylo dokonce 108 %.

„Hostitelé kterým je přes šedesát mají nejlepší hodnocení“

Můžete tyto nárůsty vyjádřit v absolutních číslech?

Nemám tu absolutní čísla, co bych moha sdílet, nicméně majorita lidí jezdí stále do Prahy.

Jsou v oblasti českého Airbnb nějaká specifika? Něco mezi hosty a hostiteli, co není tak časté v jiných zemích?

Jedna ze zajímavých věcí, kterou vidíme jak v České republice, tak v Maďarsku, je velké procento hostitelů-seniorů. Tedy těch, kterým je přes šedesát. V Maďarsku toto číslo dosahuje až na 10 %, je tam skutečně velký nárůst. Každý prostě chce zůstávat s babičkou (smích). Myslím, že je to skvělá příležitost diverzifikovat nejen místa, kde hosté přebývají, ale také zážitky, které zde zažívají.

Jak se této skupině hostitelů daří? Jsou například stejně populární jako zbytek hostitelské komunity?

Dokonce ještě více. Hostitelé, kterým je přes šedesát mají ve skutečnosti jedny z nejvyšších hodnocení, v této skupině je také velký početní nárůst. Takže skutečně, tito hostitelé dodávají vůbec nejlepší zážitky.

V nedávné minulosti zaznívaly z horních pater politiky apely na přivedení většího procenta turistů mimo Prahu. Vaše data ukazují, že se to alespoň procentuálně děje. Snažíte se však v tomto směru dělat něco aktivně?

Velice rádi bychom navázali partnerství s úřady a různými cestovními agenturami, abychom něco takového společně provedli. Česká republika totiž dle mého názorů má tolik co nabídnout mimo tradiční turistické destinace, o kterých lidé obvykle přemýšlí a bylo by skvělé tato místa nějakým způsobem zvýraznit.

Když se dívám do vašeho reportu, říkáte, že v České republice je asi 11,1 tisíc hostitelů, kteří přivítali v roce 2017 přibližně milion hostů. Pro srovnání Polsko má asi o tři tisíce hostitelů více, ale jen 766 tisíc přijíždějících hostů. Je tohle známka větší popularity Česka, nebo se hosté a hostitelé v Polsku jen jinak chovají?

Myslím, že je to známka větší popularity Česka jakožto turistické destinace. Ostatně jedna třetina hostů ve Visegradské čtyřce přijela do České republiky. Typický hostitel v Česku ale svoji nabídku nabízí na 37 dní v roce, takže si nemyslím, že by zde bylo příliš mnoho turistů.

Pozn. red: Dle informací, které pro Český rozhlas poskytl v srpnu 2017 pražský radní Jan Wolf, je průměrná nabídka na Airbnb v Praze pronajímána 120 dní. V současné statistice od Airbnb se jedná o medián.

„Stovky tisíc hostů přijíždí na Slovensko“

Česká republika má také blízké vztahy se Slovenskem. Data z této země však říkají, že je zde pouze 2 200 hostitelů, což ani při převedení na počet obyvatel zdaleka neodpovídá počtům v Česku. Proč to tak je, kde je na Slovensku problém?

Nejsem si jistá ohledně specifik, ale v první řadě se pravděpodobně jedná o menší turistickou destinaci. Nicméně stále, ať se jedná o lokality v Bratislavě nebo mino ní, vidíme stovky tisíc hostů, kteří na Slovensko přijíždějí. V jejich počtu je také velký meziroční nárůst – okolo 83 %.

Prioritou tedy není na Slovensku přilákat více hostitelů, ale necháváte tomu spíše volný průběh…

Nemohu mluvit o speficikách toho, co děláme na Slovensku, ale obecně vzato je pro nás důležité, že máme zdravou hostitelskou komunitu, která je schopna pojmout poptávku hostů.

Celou dobu se bavíme o tom jak si Česká republika vede v porovnání se zeměmi Visegrádu, ale jelikož je občas označována jako můstek mezi východem a západem, tak jak je na tom v porovnání se západem? Je tam stále velká mezera?

Myslím, že v první řadě je těžké porovnávat jednotlivé země, protože je mezi velká paleta rozdílů. Praha je turisticky velice odlišná od zbytku Česka, stejně tak se objevují zcela jiné příběhy v Česku, než ve Francii nebo USA.

Celkově je Česko menší turistická destinace, ale my si stále myslíme, že je důležitá v zprostředkování jiného typu zážitků, což je přesně to, co naši hosté chtějí. Chtějí zažít zcela něco jiného.

Několikrát jsem narazil na Zážitky od Airbnb. Je to relativně nový produkt, tak jak si v zemích Visegrádu a v Česku vedou?

Praha a Budapešť jsou dvě místa ve Visegrádu, kde jsme Zážitky spustili. Nemám k dispozici specifická data ohledně Prahy, ale víme, že budeme se Zážitky výrazně expandovat, jak po stránce geografické, tak po stránce toho, kolik jich celkově nabídneme. Celkově vyrostly o 2500 % jen minulý rok. Lidé se jich opravdu chytili, na straně hostitelů jakožto další možnosti výdělku, na straně hostů jakožto způsobu, jak ozvláštnit svůj pobyt.

Airbnb bylo přesto vždycky spojováno hlavně s ubytováním. Jak rychlá tedy byla v globální komunitě akvizice Zážitků?

Zážitky byly pro Airbnb od začátku velmi odlišným byznysem. Jestliže máte dům v horách, vše co potřebujete je připojení k internetu a můžete svůj domov dát na Airbnb. Ke spuštění Zážitků jsme však přistoupili více kontrolovaně.

Na závěr – nebojíte se toho, že by mohlo být Airbnb v Česku zcela zakázané? Ostatně se to částečně nedávno stalo v nedalekém Berlíně…

Myslím, že data jako ta, která dnes sdílíme pomohou k lepším jednáním. Jsem přesvědčena, že zdejší úřady jsou natolik přemýšlivé, aby porozuměli celé situaci v širším kontextu a nabídne chytré regulace, které umožní, aby z benefitů Airbnb nadále těžily různé komunity.