Kryptoměny a technologie decentralizované databáze blockchain od začátku letošního roku kompletně změnily směr. Od možnosti, jak rychle vydělat, ale i přijít o peníze, se cesta blockchainu a na něm vydávaných kryptoměn začíná měnit ve smysluplné projekty a participaci velkých společností. Na této vlně se ale mimo již zaběhlých firem, které s nimi experimentují, vezou mnohdy i známé osobnosti.

Mezi posledními nadějnými projekty, které v prostředí známých tváří vznikají, se v průběhu června objevil například startup Akoin. Jak už z názvu vypovídá, za ním nestojí nikdo jiný než známý R&B zpěvák, producent a filantrop Akon, vlastním jménem Aliaune Badara Akon Thiam. Původem Afričan, který se narodil v USA, má v plánu vytvořit nový ekosystém, jež má sloužit k vybudování menšího afrického města s vlastním decentralizovaným platidlem.

Akon pro vybudování celého projektu chystá takzvané ICO, tedy výběr prostředků od investorů výměnou za nově vydávanou kryptoměnu Akoin, která má v rámci projektu sloužit pro vybudování celé infrastruktury, pomoci tamnímu obyvatelstvu s bydlením, obživou, ale také jim potenciálně umožnit rozjetí vlastního byznysu. Velkým problémem je totiž v Africe dlouhodobě obrovský vliv zkorumpované vlády a ohromné inflace.

Oficiální web s informacemi ohledně kryptoměny a hnutí Akoin.

Akon pro své nové hnutí získal přibližně 800 hektarů půdy nedaleko letiště hlavního města Senegalu, Dakar, což představuje plochu bezmála dvou tisíc fotbalových hřišť. Vybrané prostředky, směněné na novou kryptoměnu, tak budou využity k budování projektu, který by mohl ve svém cíli stát až několik miliard dolarů. Bez cizích prostředků by to jinak pro samotného Akona, jehož majetek se odhaduje na 80 milionů dolarů, nebylo proveditelné.

„Nová měna je určena specificky pouze pro Afriku. Pro byznysy, které mohou být využity africkými občany, stejně jako pro jednotlivce, kteří dostanou konečně možnost podnikat na vlastní pěst,“ doplňuje k hlavní myšlence Akon pro server Vice.

Decentralizace za využití blockchainu má totiž pomoci s odbouráním velkého vlivu vlády, korupce a také možné alternace dat, která je běžně na blockchainu nemožná. Na druhou stranu množství kritiků vidí problém v tom, že využití takové platformy a decentralizovaného platidla ve formě kryptoměn povede spíše k nátlaku na tamní obyvatelstvo a ke zvýšení jejich nákladů – v souvislosti s pořízením chytrého telefonu a neustále dostupného internetového připojení.

V Senegalu je průměrná měsíční mzda kolem 170 dolarů, 2,5 GB dat internetového připojení stojí zhruba 9 dolarů, což je v poměru k výdělku relativně neproporční.

Na tyto obavy odpověděl v několika rozhovorech jeden ze spoluzakladatelů Akoinu, Ryan Scott, který tvrdí, že množství partnerských byznysů v aplikaci přímo nabídne přivýdělek pro občany nového města, a to například v rámci podpory lokálního záchranného sboru či při působení v sousedské hlídce. Jednoduše tak má být možné kryptoměnu využívat na vše od samotného výdělku přes nákupy v obchodě až po běžné platby. V budoucnu by pak mohlo být možné podpořit různé organizace v Africe přímo prostřednictvím Akoinu.

Akon není v podpoře své domoviny nováčkem

Akon i celý tým věří, že se podaří nějakým způsobem dostat novinku k co nejvyššímu počtu lidí bez extrémních nákladů. Umělec ostatně své africké domovině věřil odjakživa. Již před lety založil svoji vlastní iniciativu Akon Lightning Africa (ALA), která si dala za cíl přinést elektřinu bezmála 600 milionům Afričanů.

Na podporu tohoto projektu dostala ALA celkem miliardu dolarů od čínských investorů China Jiangsu International a postupně učí lokální lidi výstavbě a údržbě solárních panelů, které poskytují elektřinu určeným komunitám. Aktuálně se podařilo pokrýt již 15 afrických zemí, 480 komunit a vystavět více než 100 tisíc solárních pouličních lamp. Cílem do roku 2020 je zapojit celkem 48 zemí. Zda bude tento projekt částečně propojen i s futuristickým městem, zatím není jasné.

Foto: Akoin