Za záchranu gastra. Zlínští Creepy vytvořili aplikaci, která restauracím urychlí proces objednávek

Peter BrejčákPeter Brejčák

sebou-min

Foto: Creepy studio

Aplikace Sebou funguje jako bezplatný objednávkový systém pro restaurace a další podniky

0Zobrazit komentáře

Když se v březnu během první koronavirové vlny zavřely podniky, zlínská kavárna Kafö chtěla otevřít okénko i dělat rozvozy, přičemž samotné objednávky plánovala přijímat rovnou přes Instagram. Partička ze studia Creepy, které se zaměřuje na vývoj webů a aplikací, ovšem věděla, že to jde dělat efektivněji, a proto se pustila do práce na jednoduchém objednávkovém formuláři.

Na něm nakonec vznikla aplikace Sebou, která nabízí přehled objednávek, správu nabídek a skladu, výběr platby hotovostí či převodem na účet nebo selekci způsobu dopravy. Samotné restaurace, pro které je tato aplikace k dispozici bezplatně a bez provizí, si mohou vše nastavit na svém účtu za pár minut.

Toho využilo na 200 podniků po celém Česku, byť aktuálně je na ní podle tvůrců aktivní přibližně polovina z nich. Celkově však už aplikace zlínského studia pomohla vyřídit více než deset tisíc objednávek. „V porovnání s jarem jsou čísla více než dvojnásobná a aplikace stále roste,“ pochvaluje si hlavní vývojář a spoluzakladatel Creepy David Žák.

dsc01719

Foto: Creepy studio

Aplikace Sebou funguje bezplatně jako pomoc podnikům

„Na začátku všichni kolem nás šili roušky. My jsme tohle viděli jako formu naší pomoci v době karantény. V gastronomii máme hodně kamarádů a přišlo nám logické jim aspoň takto pomoci. Tehdy jsme říkali, že je zdarma v době karantény, a to stále platí,“ doplňuje s úsměvem pro CzechCrunch.

Pokud by taková aplikace byla klientskou zakázkou, její hodnota by se pohybovala kolem půl milionu korun. „V březnu jsme jí obětovali hodně času, a především pokračovali vývojem nových funkcí. Teď plánujeme další sadu včetně platební brány a více se zaměřujeme na propagaci, aby se dostala mezi co nejvíce podniků, kterým může pomoci,“ říká David Dvoráček, který má na starosti design a propagaci aplikace.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Sebou fungovalo i během léta, po uvolnění vládních opatření a opětovném otevření restaurací pochopitelně klesl jak zájem, tak i návštěvnost uživatelů. Ve druhé vlně však opět poutá pozornost a studio Creepy očekává zvýšený zájem o aplikaci i po skončení karanténních opatření.

K vývoji na trhu zároveň Davidové ze studia doplňují zajímavý insight – pro samotné podniky byla docela klíčová jejich aktivita na sociálních sítích a práce, kterou dělaly v rámci brandingu a marketingu, již před pandemií.

„Podniky, které se sociálními sítěmi přirozeně pracovaly a uměly nabídku dobře sdílet svým zákazníkům, vycházely z našich dat nejlépe. Dokázaly se rychle přizpůsobit době, bylo pro ně jednodušší na své profily dostat zákazníky a tím získat více objednávek,“ popisuje zkušenosti Dvořáček.

fitify-1

Přečtěte si takéZe studentského projektu do 180 zemí světa. České Fitify se svým virtuálním fitness koučem dobývá domácí cvičeníZe studentského projektu do 180 zemí světa. České Fitify se svým virtuálním fitness koučem dobývá domácí cvičení

Samotné studio Creepy, které vzniklo před sedmi lety a dnes zaměstnává jedenáct lidí, je podle svého spoluzakladatele Žáka aktuálně relativně v pohodě. Během jarního lockdownu sice přišlo o svého největšího klienta, jiní však začali růstu díky transformaci do digitálu a další se ozvali i v reakci na aplikaci Sebou.

„Momentálně jsme do příštího roku plní a doufáme, že druhá vlna nějak výrazně nepoškodí naše klienty,“ doplňuje Žák. „I přes investici do Sebou, kdy jsme v březnu a dubnu měli minimální příjmy, letos očekáváme růst, ale ne tak výrazný jako v předchozích letech.“

Napadení telefonu i neobvyklé platební příkazy. České firmy podceňují kyberútoky, které jsou stále nebezpečnější

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

us-phone
0Zobrazit komentáře

Ropa, plyn, zlato, stříbro, cukr, kukuřice. Kdybyste se zeptali v Gordicu, která z těchto komodit je v dnešním světě nejhodnotnější, nevybrali by si. Ukázali by totiž úplně jinam – na data. V jihlavské rodinné firmě Gordic se věnují vývoji softwaru a bezpečnosti v IT už sedmadvacet let, a tak moc dobře vědí, že ochrana dat je stále u většiny firem i jednotlivců zásadně nedostačující. A ostatní kolegové z branže jen přitakávají.

Byť si to na první pohled ani samotní její představitelé nemusí myslet, data mohou být jednoduše to nejcennější, co ve firmě mají. Proto je o ně mezi konkurencí obrovský zájem, a tak stále roste počet kybernetických útoků a skutečnost, že máte něco chráněné heslem, zdaleka nemusí znamenat, že máte vystaráno a nezvaných hostů se nemusíte bát.

„Firma sice může mít dobře fungující IT oddělení a dokáže zabezpečit tisíce kilometrů mezi jednotlivými počítači, nejčastější hrozbou však bývá 50 centimetrů mezi zařízením a jeho uživatelem,“ upozorňuje generální ředitel společnosti Gordic Jaromír Řezáč, jejíž služeb v oblasti digitalizace a bezpečnosti využívá více než šest tisíc organizací.

Silné heslo je pochopitelně základ, ale pokud mluvíme o ochraně podnikových dat, přichází řada na klasické antivirové programy a firewally. Nad nimi je pak ale ještě potřeba vybudovat komplexní nastavení firemních procesů tak, aby se potenciální bezpečnostní hrozby co možná nejvíce eliminovaly. Mnoho firem si myslí, že se jim nemůže nic stát, ale ohrožení je stále vyšší.

kyberbezpecnost

Z konference o kyberbezpečnosti, kde vystoupilo několik firem a mluvilo o svých zkušenostech

„Události kolem nás téměř denně dokazují, že kybernetická bezpečnost je naprostou existenční nutností, kterou by měli vnímat a řešit nejen informatici, ale především manažeři a vedení společnosti,“ apeluje Jaromír Řezáč. Proto se snaží s dalšími kolegy z oboru o důležitých bezpečnostních tématech neustále mluvit a firmy v tomto ohledu vzdělávat.

Strategickou roli ředitelů v nastavování bezpečnostních pravidel nebo školení zaměstnanců považuje Jaromír Řezáč za základní mechanismy, které by už neměly dnes ve firmách chybět. Ostatně podle reportu Underwriting Cyber Claims Statistics 2018 stojí lidský faktor za třetinou případů úniku dat. Celý útok přitom může vypadat nevinně.

„Během pobytu v USA se můj mobilní telefon začal po zapnutí chovat nezvykle. Nevěnoval jsem tomu zvýšenou pozornost až do doby, kdy jsem objevil v internetovém bankovnictví neobvyklý platební příkaz v rozsahu desítek tisíc eur,“ popisuje vlastní nepříjemnou zkušenost Libor Koch ze společnosti K+K Invest Group.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Ihned jsem kontaktoval naši účetní. Přeposlala mi e-mail, který odešel z mojí adresy. Obsahoval brilantní češtinou napsanou žádost o zaslání peněz z důvodu mé nastalé svízelné situace v zahraničí. Bohužel účetní nezarazil ani fakt, že finance měly zamířit na bankovní účet vedený v Rumunsku,“ upozorňuje Koch.

Pokud nejde o nic jiného, než jsou „jen“ peníze, nemusí to být tak fatální, jako když jde o cílené napadení klíčových organizací a infrastruktury státu. I to je totiž na denním pořádku a nemocnice, finanční instituce či letiště čelí útokům kybernetických zločinců stále více. Takové činy přitom mohou mít dopad na fungování celé společnosti a v krajním případě dokonce ohrozit lidské životy.

V Česku jsme byli jen v poslední době svědky několika kyberútoků na tuzemské nemocnice, které ani s příchodem koronavirové krize neustaly, naopak. Během jarního nouzového stavu hackeři zaútočili na několik nemocnic včetně těch v Benešově, v Brně a Ostravě. Jedním z důvodů mohlo být i to, že lidé více pracovali z domova, kde neměli na svých počítačích takové zabezpečení.

gordic_hdnt

Foto: Gordic

Michal Řezáč, ředitel pro strategický rozvoj Gordicu, který se zabývá kyberbezpečností

„Jedinou cestou, jak minimalizovat rizika a tím se vyhnout nemalým až likvidačním nákladům, které jsou s touto problematikou spojeny, je zavedení a dlouhodobé dodržování správných procesů,“ říká Michal Řezáč, který v Gordicu řídí strategický rozvoj a kybernetickou bezpečnost.

„Řešit dopady, pokud to vůbec lze, je téměř vždy mnohem složitější a dražší než zajistit přiměřenou systematickou a procesní prevenci. Buďme proto zodpovědní, nečekejme na kroky ostatních, na útoky nebo legislativní povinnosti,“ nabádá Řezáč v zásadě všechny firmy, které s citlivými daty nakládají.

Kybernetické údery mohou být pochopitelně vedené různě. Někdy je hlavním účelem se dat zmocnit a využít je ve svůj prospěch, nebo je třeba prodat nejvyšší nabídce na trhu. Také ale může být cílem data či služby vybrané společnosti zablokovat. Nedávno se s obrovským výpadkem, který trval několik dní, potýkal Garmin a jeho navigační služby. To přitom může být nejen reputační problém.

durov-musk-1

Přečtěte si takéMusk našel nového spojence. Jeho Grok míří do TelegramuMusk našel nového spojence. Telegramu nadělil 300 milionů dolarů a získá přístup až k miliardě uživatelů

„Samotný incident nemusí stát tolik peněz jako obnovení provozu, očištění dobrého jména či obnova dat. Příkladem může být strojírenská firma, která byla nedávno napadena. Požadováno bylo výkupné v řádech stovek tisíc korun, zastavení a znovu rozjetí výroby stálo firmu několik desítek milionů korun,“ přitakává na proběhlém webináři o kyberbezpečnosti s ohledem na zkušenosti z praxe Marko Antič z pojišťovny Colonnade.

Podle dat Gordicu mají v České republice zkušenosti s kybernetickým útokem desítky procent společností. U malých a středních firem je to dokonce téměř polovina. Náklady na řešení a obnovu dosahují řádu milionů, někdy až desítek milionů korun, a tak v Gordicu spolu s dalšími firmami nepřestávají prakticky každý den nabádat, ať takové hrozby nepodceňují.