Po deseti letech začíná sčítání lidu. Tentokrát je hlavně digitální a dotazník má polovinu otázek
Sčítání lidu, domů a bytů je letos primárně stavěné jako onlinové
Koná se zpravidla jednou za deset let a pro nadšence do demografie je to nejspíš největší svátek vůbec. V sobotu v Česku začal cenzus, jinak známý také jako Sčítání lidu, domů a bytů. Vůbec poprvé v historii je postavený především jako onlinový a Český statistický úřad (ČSÚ) také významně zredukoval množství otázek.
Statistici často říkají, že jakmile skončí jeden cenzus, začíná příprava dalšího. Úderem půlnoci z pátku na sobotu tak vyvrcholil letitý a komplikovaný maraton příprav. Během něho musela vláda schválit třeba i speciální zákon a vyzkoušet onlinové řešení. Start se neobešel bez problémů – systém nezvládl nápor a hned v sobotu byl online formulář po většinu dne nedostupný. Nyní by už ale vše mělo fungovat bez problémů.
ČSÚ oznámil, že za první den zpracoval 250 tisíc formulářů, zbývající občané se pak mohou sečíst na webu scitani.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace až do 11. května. ČSÚ termín prodloužil na základě sobotních výpadků. Formulář stačí jeden za celou domácnost a jeho vyplnění by mělo čtyřčlenné rodině zabrat zhruba půl hodiny. Pokud se někdo nemůže nebo nechce sečíst online, může od 17. dubna do 11. května vyplnit listinný sčítací formulář.
„Zatímco v roce 2011 vyplnilo online formulář 25,5 procenta lidí, letos počítáme s tím, že online formu využijí více než dvě třetiny občanů. Nahrává tomu i fakt, že zhruba 90 procent českých domácností již dnes má přístup k internetu,“ říká pro CzechCrunch Jolana Voldánová, mluvčí Sčítání 2021.
Od roku 2011 se nezměnila jen forma cenzu, ale i jeho obsah. ČSÚ letos využívá napojení na několik státních registrů, což přináší řadu benefitů. Hned v prvním kroku je možné se přihlásit jednoduše pomocí občanského průkazu, cestovního pasu nebo přes datovou schránku či bankovní identitu. Výrazně pomůže například i našeptávač adres nebo oborů podnikání.
Využití dat, která stát má, umožnilo také výrazně zredukovat počet otázek. Formuláře jsou tak oproti roku 2011 zhruba poloviční. ČSÚ zároveň – stejně jako při každém předchozím sčítání – některé údaje zcela vypustil. Nebude se tak vůbec ptát na majetkové poměry či zda má domácnost auto nebo počítač.
Úřad tvrdí, že zjišťuje především informace, které stát nemá jak zjistit z jiných zdrojů. I přesto se ale objevují otázky například na obor zaměstnání či OSVČ, tedy v zásadě údaje, které by měla mít například Česká správa sociálního zabezpečení.
Proč má sčítání smysl i v době digitální
Sčítání lidu v různých formách probíhá už celá staletí. V moderním pojetí na našem území poprvé proběhlo už v dobách Rakouska-Uherska. Říšští úředníci tehdy zjišťovali třeba i fyzický stav, gramotnost nebo míru slepoty a hluchoty. Je ovšem pravdou, že tehdy měl státní aparát neporovnatelně méně informací o svém obyvatelstvu oproti dnešku.
Má tedy dnes cenzus ještě smysl? Statistici říkají, že rozhodně ano. Česká republika je ostatně pouze jeden z 55 států, které tento rok svá národní sčítání uskutečňují. Není to ani žádný relikt z dob minulých či byrokratický výmysl, svůj cenzus letos zažije například i proslule digitalizované Estonsko.
Každá otázka má jasný důvod, ač nemusí být na první pohled zřejmý. Sčítání představuje například jedinou možnost, jak může stát zjistit, kde lidé ve Česku reálně žijí. To se totiž často neshoduje s úředně vedeným trvalým pobytem. Skutečné bydliště je však důležité ke zjištění toho, kde občané reálně potřebují služby ke svému životu.
„Podle dat ze sčítání lze například snadno vypočítat, kolik a v jakých lokalitách bude v příštích letech předškolních dětí. Obce tak získají přehled o tom, jaká bude nutná kapacita tříd ve školkách a jak ji v budoucnu naplánovat,“ vysvětluje Marek Rojíček, předseda ČSU. Totéž platí i pro rozmístění domovů pro seniory, sportovišť či složek integrovaného záchranného systému.