Na úpatí Drahanské vrchoviny nedaleko Moravského krasu stojí 30 úlů. V nich poddaní svých královen v neúnavném tempu budují království podobně jako miliardy včel jinde po světě. A přesto jsou tyto včely něčím výjimečné. Pomáhají totiž zdokonalovat systém Forsage, který v duchu 21. století přináší zcela inovativní přístup ke včelaření.

Oněch 30 úlů patří Martinu Špaňhelovi, který včelám zasvětil celý svůj život. Vyučil se včelařem a později začal včelaření i vyučovat. Ve své práci razí co možná nejšetrnější způsob chovu včel s minimálními zásahy do jejich společenství. A právě s tímto přístupem má včelařům pomáhat projekt Forsage, který propojuje včelíny se světem IoT, čímž chov včel více přibližuje i mladším generacím.

Včelaři díky němu mají o dění přímo v úlu naprosto detailní informace, aniž by museli nadzvedávat jeho víko a včely rušili. Úl je totiž fascinujícím mikrokosmem, ve kterém se vše točí kolem královny a zajištění chodu celého včelího společenství. Včely jeho fungování udržují neúnavným sháněním pylu, péčí o nové generace a zajišťováním bezpečí, pro které neváhají položit svůj život.

Monitoring úlů z aplikace

Jak neuvěřitelný je způsob života, který včely vedou, vědí nejlépe včelaři. Chov těchto malých chlupatých tvorů obalených pylem je pro ně často tou samou radostí, jako je pro jiné chov koček či psů. Včelař na sebe bere odpovědnost za prosperitu celého včelího společenství, jehož se stává tichým členem.

Ovšem situace, ve které se včely aktuálně nacházejí, je poněkud problematická. Nemoci ve spojení s prudkými výkyvy počasí a stále starší věkový průměr včelařů jsou jedny z důvodů, proč populace včelstev slábne. Lepší časy ale nejsou zcela v nedohlednu. Děje se tak i díky projektu Forsage, který byl vybrán do našeho žebříčku Udržitelný byznys roku ’21, a který podpořili Nano Energies a Soulmates Ventures.

„Je pravdou, že u nás je stále většina včelařů nad 60 let. Ale s příchodem mladších se najednou včelaření dostává na internet, je o něm spousta zmínek na sociálních sítích, mladí včelaři si o tom zakládají weby a blogy, a nabalují tak na sebe další. Za popularizaci včel vděčíme internetu, sociálním sítím i tomu, že média s oblibou komunikují problémy, a těch mají aktuálně včely požehnaně,“ vysvětluje Martin Špaňhel důvod, proč se o včelách v poslední době mluví i mezi mladými.

Špaňhel se do Forsage dostal coby poradce a dnes je jednou z jeho hlavních postav. Projekt vznikl v roce 2017 v rámci brněnského hackatonu, přičemž samotný vývoj řešení trval přibližně dva roky. Zakladatelé přišli s neotřelým řešením na bázi internetu věcí (IoT), které přináší do světa blanokřídlých dělnic moderní technologie, jako jsou senzory, vysílače a data odesílaná do cloudu.

Celé řešení je navrženo tak, aby bylo schopno snímat tři základní údaje: hmotnost úlu, jeho vnitřní teplotu a vlhkost. O sběr těchto dat se starají senzory, které jsou umístěné v případě váhy pod úlem, vlhkost a teplota jsou monitorovány přímo v něm. Získaná data jsou následně odesílána přes vysílače do cloudu, odkud si je stahuje aplikace, která je včelaři servíruje v přehledném rozhraní.

„Zjednodušujeme a zefektivňujeme práci včelařů. Ti mají pomocí dat přenášených do aplikace vždy přehled, co se v jejich úlech právě děje. Aniž by včely rušili, včelaři vědí, že je se včelami vše v pořádku, anebo naopak že je včely zrovna potřebují a mají za nimi vyrazit,“ vysvětluje Soňa Parke, která má ve Forsage na starosti komunikaci.

Veškerá data jsou vykreslována do přehledných grafů a ukazatelů. Řešení je aplikovatelné na více úlů, takže množství údajů z jednotlivých úlů lze mezi sebou porovnávat. Ostatně jak prostředí vypadá, může zjistit každý zájemce, pokud si stáhne demoverzi aplikace. V ní jsou vykreslovány aktuální informace přímo z úlů Martina Špaňhela.

Aby včely neuletěly

Na základě získaných údajů je včelař schopen určit například to, kdy začala snůška nebo kdy je potřeba včelám přidat nástavek, aby se nevyrojily a v úlu měly stále dost místa. Dále například zda s blížícím se koncem zimy matka začala klást vajíčka a řadu dalších informací. Aplikace prozatím bohužel neumí začínajícím včelařům napovědět, co konkrétní změny v úlech mohou prozrazovat. I to je však podle zakladatelů Forsage v plánu hned poté, co bude nalezen ten správný datový analytik a výzkumník.

Kompletní vybavení pro jeden úl zahrnuje přenašeč, senzor a váhu. Dohromady toto řešení vychází na 17 tisíc korun. Rozhodně není nutné monitorovat veškeré úly, které má včelař na jednom stanovišti. Stejně tak není nutné pro každý úl kupovat vlastní přenašeč, který je nejdražší položkou z celého vybavení. Jeden přístroj je schopen přenášet data z více senzorů a vah, které si tak může majitel úlů rozmístit na svém stanovišti přesně dle svých potřeb s menšími náklady.

„Běžnou praxí je, že včelaři osadí dva úly na celém stanovišti. Pokud má včelař 10 včelstev u sebe, snaží se o ně pečovat tak, aby byla obdobně silná. Proto mu stačí měřit jeden dva úly, ze kterých mnohé odvodí. Jsou i včelaři, co váží pouze dva úly na stanovišti, ale senzory mají ve všech úlech. Mají tak větší kontrolu. Záleží, co přesně chce včelař sledovat,“ vysvětluje Špaňhel.

Forsage se svým řešením směřuje především na menší domácí včelaře, kteří mají maximálně 30 včelstev. Nejčastěji se však jedná o nadšence s 8 až 10 včelstvy na jednom místě. Loni si od Forsage řešení zakoupilo přes 100 zákazníků, díky čemuž se jeho obrat vyšplhal na tři čtvrtě milionu korun. Z toho je patrné, že se celý projekt prozatím rozjíždí. Není totiž příliš jednoduché přesvědčit relativně konzervativní včelaře, že jim moderní technologie mohou pomoci.

„Ne nadarmo se říká, že co včelař, to názor. My Češi máme takovou unikátní vlastnost, že si rádi děláme věci doma v garáži, světu nejlépe rozumíme po našem a naše řešení je to nejlepší a ostatní tomu nerozumí. Ve včelařském oboru se tohle mnohdy schází do jedné osoby, a tak občas zažíváme zajímavé střety světů,“ říká s úsměvem Soňa Parke.

Jedním z častých argumentů odpůrců podobných řešení je možný vliv přenosových sítí Bluetooth a GSM na chování včel. Jak ovšem ukazují nejrůznější studie, včely nejsou sítěmi ani samotnými senzory nijak obtěžovány. I proto se z Forsage postupem času stala nejen společnost prodávající svá řešení, ale také nezisková organizace, která pořádá celou řadu vzdělávacích akcí.

Své edukativní akce Forsage připravuje pro začínající včelaře i ty, kteří se včelaření věnují jen po teoretické stránce. Učení o způsobu života včela však přináší i do škol a firem, zkrátka všude tam, kde je o téma chovu včel zájem. A vzdělávání je jen jedním ze směrů, kterým se projekt plánuje rozšiřovat. Přestože Forsage prozatím představuje pro všechny členy týmu vedlejší činnost, plány růstu jsou velké.

Obsahují například i expanzi na jiné trhy, než je ten český a slovenský. „Lákají nás například velké průmyslové skleníky. Třeba ty, ve kterých se v Nizozemsku pěstují rajčata, jsou tak obrovské, že každý z nich má své vlastní včely,“ dodává Soňa Parke. Podle jejích slov se chce společnost nyní začít orientovat i na velkovčelaře a postupně tak pronikat do B2B sektoru.