3D tisk v ložnici byl už moc, tak založil dílnu budoucnosti. Nakonec Daniel Gottwald skončil u slévárny 21. století

futlab6-minStory

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Daniel Gottwald, zakladatel umělecko-řemeslné dílny FutLab

0Zobrazit komentáře

Jako byste přišli do dílny svého dědy, který propadl moderním technologiím a ke tradičnímu svěráku, vrtačce a brusce přihodil také 3D tiskárnu či laser. Přesně takový pocit jsem měl v momentě, kdy jsem prošel dveřmi pražské umělecko-řemeslné dílny FutLab. Ta představuje netradiční místo využívající ty nejmodernější technologie, díky kterým dokáže svým zákazníkům na dálku vytvořit například bronzovou bustu podstatně levněji než konkurence, případně návštěvníky naučit, jak se obsluhuje 3D tiskárna.

Z regálů tu hledí tváře vikingů a Masaryků, na 3D tiskárně se tisknou lebky ptáků a příchozí si okem měří sádrový vlkodav v nadživotní velikosti. To vše doprovází shluk tisíce a jedné věci, od nářadí přes nedopité hrnky s kávou až po zaprášené kožené křeslo v rohu. Tohle místo žije tvůrčím procesem. To ostatně potvrzuje i Daniel Gottwald, který je principálem celého podniku, jenž se postupem času z otevřené dílny přetransformoval na profesionální umělecko-řemeslnou slévárnu.

Když je laser v ložnici už trochu moc

Nápad na vytvoření konceptu otevřené dílny dostal Daniel Gottwald v momentě, kdy si do ložnice nastěhoval laser a hned několik tiskáren, u kterých se špatně spalo, protože běžely nonstop. Navíc se v noci pravidelně budil, aby zkontroloval kvalitu tisku, což mělo dopady nejen na kvalitu spánku, ale i rodinného života. Proto muselo přijít rozhodnutí hledat pro 3D tisk a laserový paprsek zcela nový prostor.

Sklony něco vyrábět měl Daniel Gottwald již od dětství, což vyústilo ve studium střední nábytkářské školy. Zde byl ovšem plamen kreativity uhašen, a proto vedly jeho další kroky směrem k informačním technologiím a následně marketingu. Sedět na jedné židli však dnes třiatřicetiletému podnikateli příliš nešlo a touha něco vytvářet byla čím dál tím silnější.

futlab8-min

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

3D modely bust v dílně Daniela Gottwalda

To, co začalo přeměnou ložnice v malou tiskařskou dílnu a laserovým dilematem, vyústilo před čtyřmi roky v zájem o koncepci tzv. FabLab (Fabrication Laboratory) dílen. „To je koncept, který vychází z Ameriky a má určitá pravidla, která se musí dodržet. Jedním z hlavních pravidel je to, že to musí být otevřená dílna, která se věnuje vzdělávání členů,“ vysvětluje Gottwald.

Ke svému překvapení tehdy zjistil, že zatímco v Brně, Plzni či Ostravě již takové dílny fungují, v Praze není ani jedna. Vydal se proto po D1 směrem na jihovýchod, aby se v brněnském FabLabu o celém konceptu dozvěděl více. Pak už jen stačilo sehnat odpovídající prostory a mohl začít realizovat svůj kreativní sen.

Otevřená futuristická laboratoř

Jak sám přiznává, původně chtěl vybudovat centrum plné nejnovějších technologií, od kryptoměn přes 3D tisk až po virtuální realitu a další moderní výstřelky nejen ze světa IT. To byl také důvod, proč dílnu pojmenoval FutLab, tedy futuristická laboratoř. Jenže budovat takovou futuristickou laboratoř vyžaduje finance a těch nebylo nazbyt.

Celá dílna odstartovala se šesti 3D tiskárnami, laserem a šicím strojem. Investora se sehnat nepodařilo, takže bylo nutné postupně nakupovat další vybavení od nářadí až po velké stroje. Jak Daniel Gottwald přiznává, nakonec v dílně skončily jeho veškeré životní úspory, ovšem odezva na sebe nenechala dlouho čekat. S postupně přibývajícím vybavením, a tedy i možnostmi, co v dílně tvořit, začalo chodit také více hobby kutilů.

futlab7-min

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Gottwald dílnu rozjížděl jako laboratoř plnou virtuální reality a kryptoměn

„Ze začátku to byli z osmdesáti procent lidé, co dělají IT v kanceláři a vyloženě je zajímal 3D tisk a laser. Ale postupně se nám začali ozývat i lidé z umělecké sféry, designéři nebo třeba ti, co dělají cosplay, tedy si tvoří obleky a rekvizity inspirované filmy či počítačovými hrami. Většina zájemců byla bez zkušeností. Každý, kdo tu s námi chtěl být, musel projít školením a až pak mohl jednotlivé nástroje začít používat,“ vysvětluje Daniel Gottwald, kdo měl vlastně o místo v dílně zájem.

Díky zkušenostem s marketingem se podařilo dílnu zviditelnit natolik, že počet členů vyrostl na čtyřicet nestálých a patnáct stálých návštěvníků, které Daniel Gottwald označuje jako mistr členy. Členství bylo rozděleno do tří skupiny, podle kterých se lišil měsíční poplatek a také doba, kterou mohli kutilové v dílně strávit. Zatímco základní členství umožňovalo za pětistovku dílnu navštěvovat dva až tři dny v týdnu v otevíracích hodinách, ti, kteří si zaplatili něco přes tři tisíce, dostali od dílny klíče a mohli ji využívat zcela bez limitů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Přestože se Daniel Gottwald nadále věnoval svým marketingovým klientům, protože finance od členů stačily pouze na pokrytí pronájmu dílny, FutLab se pro něj postupně stával prací na plný úvazek. Mimo provozních věcí musel řešit samotnou členskou základnu a zároveň si také kutil své vlastní projekty.

Postupem času se totiž začaly rozrůstat zakázky od klientů, kteří měli zájem především o 3D tisk. K němu se postupně přidávaly i další výrobky, jako byly například stoly kombinující masiv s epoxidovou pryskyřicí či výrobky z betonu. S tím už v dílně pomáhali i další kutilové, pro které se práce na těchto zakázkách stala součástí pracovního života.

Jak Daniel Gottwald s úsměvem vzpomíná, v dílně za tu dobu vytvářeli celou řadu věcí, mezi kterými nechybělo ani vaření vlastního piva či vyřezávání dýmek. Většina podobných nápadů vždy vznikla určitou náhodou, což platí jak pro stoly s pryskyřicí, tak i zcela novou řemeslnou činnost, kterou se stalo odlévání z bronzu.

Busta na přání

Na samém počátku FutLabu coby slévárny byla Danielova záliba ve vytváření bust pomocí technologie 3D tisku. Tyto busty následně patinoval tak, aby vypadaly jako kovové. „Jednou jsme byli na nějakém setkání dílen, protože se všichni známe. A jeden člověk z jiné dílny mi řekl, že je sice hezké, že máme 3D tiskárny, lasery a podobné věci, ale to má dnes kdekdo. A následně pronesl větu, že kdybychom odlévali kovy nebo něco takového, tak to by teprve bylo hustý. A měsíc nato jsem začal s odléváním,“ vzpomíná s úsměvem.

Tím se z pražského FutLabu stala skutečně unikátní otevřená dílna, která však neměla být otevřená nadlouho. Odlévání bronzu s minimálními zkušenostmi Daniel Gottwald přirovnává ke snaze jezdit ve Ferrari, zatímco jste do té doby jezdili jen na kole. Jak sám říká, během tohoto procesu uskutečnili snad všechny chyby, které se během odlévání udělat dají.

futlab11-min

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Prozatím jen sádrové ztvárnění vlkodava v lehce nadživotní velikosti

Když se zdálo, že mají slévání v malíku, přišel nový problém jménem pandemie. Té se podařilo rozmetat celý dosavadní koncept fungování dílny, klientská základna začala řídnout a odešli i někteří Danielovi spolupracovníci, na kterých stála řada zakázek. Kvůli tomu bylo nutné, aby se činnost FutLabu podstatně smrskla, přičemž hlavní slovo dostalo právě odlévání, ve kterém dnes Daniel Gottwald vidí budoucnost celého svého podniku. FutLab k němu totiž přistupuje trochu jinak než kterákoliv jiná tradiční slévárna u nás.

Není překvapením, že významné slovo v tvůrčím procesu dostávají moderní technologie, jako je 3D modelování a 3D tisk. S jejich pomocí je FutLab schopen z pouhé fotografie vytvořit celý model, který je následně vytištěn na 3D tiskárně. Poté se připraví sádrový odlitek, silikonový odlitek a forma, do které je odléván již samotný bronzový produkt. Tím může být například bronzový reliéf, busta či celá socha, třeba obřího vlkodava.

Právě v odlévání bust vidí Daniel Gottwald velký potenciál, protože jeho dílna dokáže vytvořit bustu, aniž by se předtím vůbec museli s klientem potkat naživo. Stačí jen zaslat fotografii a technologie se již o vše postará. To šetří nejen čas, ale také peníze, díky čemuž je FutLab schopen vytvořit bustu třeba i do dvou týdnů za ceny pohybující se v řádech desítek tisíc namísto stovek tisíc korun.

Kutila nahradil profesionál

Celá změna konceptu je také důvodem, proč dnes Daniel Gottwald již o FutLabu nemluví jako o otevřené dílně, ale nazývá jej umělecko-řemeslnou dílnou či slévárnou. Stejně tak sám sebe již nepovažuje za kutila, ale díky nabraným zkušenostem o sobě hovoří jako o profesionálovi, který dokáže do určité míry konkurovat ostatním uměleckým slévárnám. Těch je u nás podle něj asi šest, přičemž dvě z nich mají skutečně velké jméno.

Obrat FutLabu se prozatím pohybuje v řádech nižších jednotek milionů, a to i kvůli přispění pandemie. Daniel Gottwald však věří, že se mu postupně podaří udělat FutLabu jméno a být vyhledávanou dílnou, pokud někdo potřebuje bustu nebo například originální dekoraci náhrobku.

Zda se jeho dílna postupem času opět otevře i příležitostným kutilům, v současné době netuší. „Občas si s tou myšlenkou pohrávám, ale je potřeba si říci, že je těžké zkombinovat otevřenou dílnu se zakázkovou výrobou,“ vysvětluje. Přesto zde možnost, jak se do FutLabu dostat, usednout do zaprášeného křesílka a nasát onu jedinečnou atmosféru místa, stále je.

Stačí si jen zaplatit některý z workshopů, který dílna aktuálně nabízí, a naučit se trochu z kutilského řemesla ať už za pomoci tiskárny, laseru či s řezbářským nožem v ruce. Ve své práci totiž často vytváříme produkty, které reprezentují jen jedničky a nuly, ovšem FutLab a podobné dílny jsou místy, díky kterým se může každý naučit, jak vytvářet i něco více hmatatelného.

Minimální daň pro nadnárodní firmy bude 15 procent, dohodl se svět. Změny pocítí i technologičtí obři

Filip HouskaFilip Houska

Ústředí Googlu

0Zobrazit komentáře

Už roky se představitelé nejvyspělejších zemí světa snaží o zlepšení výběru daní od nadnárodních korporací a velkých technologických firem, s čímž se spojuje i ustanovení vyšší minimální sazby pro takzvanou podnikovou daň. Nyní došlo k zásadnímu rozhodnutí – mezinárodní komunita po dlouhých letech vyjednávání dosáhla shody, která zajistí, že do roku 2023 se minimální sazba zvýší na 15 procent.

S tímto rozhodnutím přišla v pátek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s tím, že sjednané změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, které vytvářejí přes 90 procent globálního hrubého domácího produktu. V praxi to má znamenat jak férovější systém pro zdaňování nadnárodních společností, tak nové příjmy do státních kas.

„Náš mezinárodní daňový systém bude díky této dohodě spravedlivější a funkčnější,“ říká generální tajemník OECD Mathias Cormann a dodává, že cílem bude zajistit odvody spravedlivých částí daní všude, kde firmy podnikají a tvoří zisky. „Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice,“ doplňuje.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpokládá, že státy díky rozhodnutí o novém daňovém systému získají jako celek dodatečné daňové příjmy okolo 150 miliard dolarů, respektive zhruba 3,3 bilionu korun. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky, píše agentura Reuters.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na dohodu pozitivně reaguje i Joe Biden, prezident Spojených států amerických, ze kterých pochází velká část technologických gigantů. V souvislosti s daňovými výhodami se spojují zpravidla Google, Facebook či Apple, které v „evropských daňových rájích“ zakládají lokální sídla, aby se vyhnuly velkým odvodům. Typickým příkladem je Irsko, které mělo dosud jednu z nejnižších firemních daní na starém kontinentu – 12,5 procenta.

Právě Irsko bylo dlouhodobě odmítačem těchto změn, nakonec však novou dohodu také podepsalo. Jedním z dalších evropských daňových rájů je Maďarsko s devítiprocentní sazbou – i to ale dohodu podepsalo, byť dodalo, že si nynější sazbu zvládne udržet díky speciálně vytvořenému mechanismu pro výběr globální daně, jak informuje Reuters. S novinkami souhlasí i Estonsko.

Ke států, které dohodu zatím nepodepsaly, patří momentálně Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka. Menší pochybnosti projevilo Švýcarsko, jehož ministerstvo financí považuje rok 2023 po stránce zavedení systému za nereálný. Pochyby vyjádřila i organizace Oxfam, podle níž daňové ráje nezmizí. „Co se týče daní, ďábel se skrývá v detailech, například v husté síti výjimek,“ uvádí Susana Ruizová, která se v organizaci zaměřuje na daňovou problematiku.

diddy-1

Přečtěte si takéDiddy a jeho soud: Vše, co musíte vědětDiddy organizoval prostituci, hrozí mu 20 let. Shrnujeme nejzásadnější body z ostře sledovaného soudu

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj uvedla, že dohoda bude následně předložena 13. října ve Washingtonu ministrům financí zemí skupiny G20 – poté by ji měli koncem měsíce v Římě schválit lídři zemí G20. Otazník podle Reuters visí nad postojem Spojených států, který částečně závisí na vyjednávání v Kongresu o domácí daňové reformě.

S přispěním ČTK.