Celý svět zažívá v posledních dekádách zásadní technologický rozmach. To, co bylo kdysi nepředstavitelné, se dnes řeší stisknutím jednoho tlačítka. Anebo možná ani to ne, protože stroje už dokáží do značné míry pracovat samy. Stále větší důraz se zároveň klade na ochranu životního prostředí, k níž může právě rozvoj technologií významným dílem přispět. Šetří se díky nim emise i zdroje. V srdci tohoto dění jsou také v technologické společnosti Cleverlance, kde k ochraně klimatu přispívají jak vlastními kroky, tak vývojem řešení pro své klienty.

„Využívání čistých digitálních technologií je jedním z klíčových faktorů pro udržitelnost životního prostředí,“ říká Petr Štros, šéf Cleverlance. Ve společnosti, která předloni utržila 1,4 miliardy korun a spadá do Aricoma Group miliardáře Karla Komárka, začali u sebe, respektive u vlastního byznysu. V rámci ekologického auditu byl pro působení Cleverlance pozitivní fakt, že jak v Praze, tak v Brně jeho týmy sídlí v moderních budovách, které splňují vyšší ekologické standardy. Uhlíkovou stopu se pak snaží snižovat i dalšími aktivitami.

Meziročně ji v Cleverlance srazili o třetinu a v následujících letech chtějí pokračovat snižováním o další polovinu. „Vycházeli jsme i z toho, co pracovnímu trhu přinesla pandemie – hlavně je to podpora home office a dojíždění do práce jen některé dny v týdnu. Citelný efekt má také elektromobilita, tedy postupné nahrazování firemních aut se spalovacími motory těmi elektrickými. A velkou tradici u nás má také dojíždění do práce na kole,“ popisuje Štros.

Jednotlivá opatření podle něj musí být uvěřitelná vůči zaměstnancům, aby se s nimi dokázali ztotožnit, a zároveň pragmatická, aby firmě skutečně pomáhala snižovat náklady a ve výsledku také uhlíkovou stopu. Platí to také pro takzvané offsetové programy, jež umožňují investovat do takových projektů, které ke snižování emisí přímo přispívají nebo investují do obnovitelných zdrojů.

Foto: Cleverlance

Česká společnost Cleverlance pomáhá firmám s udržitelností díky technologiím

„Jestli si totiž jako cíl dáte uhlíkovou neutralitu, tedy absolutně vůbec nezatěžovat životní prostředí svojí činností, žádnými opatřeními se jí dosáhnout reálně nedá,“ podotýká šéf Cleverlance.

Jde tedy o externí kompenzaci emisí, kdy firma například finančně podpoří výsadbu (a následnou péči) kusu lesa a stromy pak na vyčištění atmosféry pracují za ni. I tyto externí kompenzace emisí jsou napříč firmami stále vyhledávanější.

Šetřím čas i přírodu

Snižovat dopady klimatické změny mohou také jednotlivá řešení, která v Cleverlance vyvíjí pro své klienty. Mezi ně dlouhodobě patří největší firmy ze světa bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikací, průmyslu, logistiky, energetiky či automotive, které nové informační technologie nasazují ve velkém měřítku – a mají tedy potenciálně i velký dopad. Například o bezpapírových společnostech se mluví již delší dobu a postupně jich přibývá, ale potenciál redukce papírových dokumentů je stále obrovský.

„Celosvětově vidíme snahu podporovat dokumenty, které vzniknou a existují jenom ve své digitální podobě, v rámci Evropské unie se už před několika lety tato problematika ukotvila v nařízení eiDAS,“ říká Miloš Lacina z jednotky ECM v Cleverlance. Zmíněné nařízení dohlíží na elektronickou identifikaci a důvěryhodné služby pro elektronické transakce na vnitřním trhu Evropské unie. Jeho cílem je zajistit bezpečnost pro uživatele, například při elektronickém převodu finančních prostředků nebo při komunikaci s veřejnými službami, a také možnost prokázání vlastní totožnosti.

Jen kvůli ekologii se však papíry neeliminují. Dalším důvodem, proč převést dokumenty a další záležitosti do digitální podoby, je rychlost. Každý dokument je totiž v každém okamžiku dostupný všem autorizovaným lidem, kteří s ním mohou rovnou pracovat, aniž by si jej museli složitě předávat či posílat. S tím pak souvisí výrazné snížení nákladů jak na logistiku, což je opět taktéž ekologický benefit, tak i správu archivů. Z toho může těžit i samotná firma ve svých procesech, protože digitální dokumenty se lépe vytěžují a se získanými daty se může dál pracovat.

Rychle rostoucí projekt BankID, na který v Česku spolu s bankami naskakuje stále více uživatelů a který slouží například ke vzdálené komunikaci s úřady díky ověření identity zákazníků, na první pohled nemá s životním prostředím příliš společného. Ale také v něm spatřují v Cleverlance velkou příležitost. I díky tomu, že se na jeho přípravě podíleli a pomáhají ho nasadit ve firmách i státních institucích. Bankovní identitu lze využívat v zásadě všude, kde je nutné podepsat nějakou smlouvu. Banka v danou chvíli ověří, že jde skutečně o daného uživatele, a podpis na smlouvě je pak nezpochybnitelný.

„Dá se říct, že i díky bankovní identitě se prakticky vše převádí na digitální komunikaci. Nemusím jet do banky, nemusím jet na úřad, nemusím startovat auto a spalovat benzín nebo naftu. Když si představíme, kolik ušetřených kilometrů ta čísla ověřených identit znamenají, je to skutečná změna,“ říká František Antropius, Senior Business Analyst v Cleverlance.

Foto: ČBA/CzechCrunch

Bankovní identita je jedním z největších digitalizačních projektů v Česku

„V dnešním světě má každý z nás takové dvě velké hodnoty, které se snaží šetřit a neplýtvat jimi – svůj vlastní čas a čistý vzduch. Bankovní identita do tohoto rámce přesně zapadá. Je to efektivní způsob, který technologie umožňují. To se mi na tom osobně velmi líbí,“ dodává Antropius.

Velkým trendem, který vnímají také v Cleverlance a aktivně s ním svým klientům pomáhají, je přechod společností do cloudu. Moderní cloudová úložiště nenabízí pouze úschovu dat, ale také jednodušší škálování, přístup k novým službám či lepší dostupnost i zabezpečení. Zpočátku si přitom firmy stavěly vlastní servery a budovaly privátní cloudy, ale stále více se spoléhají na násobně robustnější řešení, kde získávají vše potřebné za měsíční poplatky. A navíc je v takovém případě podle Vojtěcha Kijenského viditelná i ekologická výhodnost.

„Přesun do cloudu je dnes bezpečný a zvládnutý. Pro spoustu firem to znamená i zbavit se dost velké odpovědnosti a práce,“ říká Kijenský, který v Cleverlance působí jako DevOps vývojář a architekt pro cloudové servery. Dodává, že firmy díky tomu často šetří za vlastní IT oddělení, protože správu, dostupnost i třeba zabezpečení za ně řeší někdo jiný. A do toho se pak přidává i zmíněný ekologický rozměr.

„Moderní datová centra jsou chlazená ekologicky. Staví se třeba za polárním kruhem, aby chlazení probíhalo přirozenou cestou. I v této oblasti dochází k velký změnám. Firmy se snaží investovat zpátky do planety a je to pro ně důležité téma,“ doplňuje.