Loni v září se po rozsáhlé rekonstrukci, která trvala čtyři roky, otevřel Clam-Gallasův palác. Ten ve svých prostorách v minulosti přivítal Mozarta i Ludwiga van Beethovena, jeho slavná éra ale skončila v době, kdy se stal sídlem někdejšího ministerstva financí Československa. Nyní si lze jeho impozantní prostory prohlédnout coby kulisy velké výstavy Umělecké besedy, která slaví 160 let. K vidění je více než 130 děl, jež prezentují především poslední dvě dekády tvorby členek a členů tohoto významného uskupení.

Umělecká beseda je nejstarší český umělecký spolek, který vznikl v roce 1863, aby spojil umělce a mecenáše z oblasti literární, výtvarné a hudební tvorby. Před 160 lety do svého štítu jeho zakládající členové vetkli větu „V umění volnost“, což je také název výstavy, která začala v prostorách Clam-Gallasova paláce 5. prosince. Ačkoliv je beseda spojena se jmény jako Josef Mánes, Jan Zrzavý, Kamil Lhoták nebo Bedřich Smetana, kurátoři se rozhodli ukázat díla spíše z posledních dvou dekád.

„Výstavou se snažíme prezentovat současnou uměleckou tvorbu, nicméně na historickou linii, na odkaz besedy, jsme nerezignovali. Přehlídkou se tak prolínají historické reminiscence například v podobě projekcí na podlaze, časové osy v edukační místnosti a ukázek z děl hudebníků a literátů Umělecké besedy,“ přibližuje koncept výstavy její kurátorka Lenka Stolárová z Muzea města Prahy.

Foto: Muzeum města Prahy

Z výstavy je nejen díky zmíněné časové ose patrné, že Umělecká beseda musela být nuceně rozpuštěna v době normalizace v roce 1972 a opět obnovena byla až po listopadu 1989. Její členové se ale myšlenky na sdružování nikdy nepustili, na což vzpomíná jedna z vystavovaných umělkyň Šárka Radová, jež je třetí generací v Umělecké besedě – jejími členy byli už její dědeček a otec, Vlastimil a Pravoslav Radovi.

„Dědeček se v besedě velmi angažoval a otec na něj navázal. A právě on si dal jako úkol, že bude stát za jejím obnovením, když došlo na její rozpuštění. Díky tomu jsem se velmi brzy dostala do jejího výboru, kde jsem působila přes dvacet pět let,“ dodává Šárka Radová.

Díky tomu tak Umělecká beseda v devadesátých letech navázala na svou činnost a mohla se do ní přidat i nová generace tvůrkyň a tvůrců. Na výstavě si tak mohou návštěvnice a návštěvníci prohlédnout například fotografie Jindřicha Štreita, obrazy Alfréda Symůnka, Svatopluka Klimeše a Vladimíra Gebuera či skleněné objekty Pavla Trnky a sochy Jindřicha Zeithammla, Šárky Radové a Renáty Kocmanové.

Padesát osm autorů zde vystavuje od soch přes klasickou malbu, kresbu, koláže, textilní tvorbu, keramiku, sklo až po konceptuální práce. V každé z místností jsou díla poskládaná tak, aby spolu souzněla či na sebe tematicky navazovala. Kurátorka výstavy Lenka Stolárová dodává, že nechtěli vystavovat jen notoricky známá díla a zaměřili se také na to, jak současnou tvorbu ovlivnily předchozí generace.

Výstava poběží do konce února 2023 a spojit ji lze i s některou z plánovaných komentovaných prohlídek, kterých se účastní i někteří členové Umělecké besedy. Pokud však chcete náležitě vstřebat veškerá vystavená díla, určitě se vyplatí do Clam-Gallasova paláce vyrazit víckrát, případně si výstavu rozdělit do více částí.