Od začátku byli přímo v centru dění a dohlíželi na výrobu batohů, které se díky své ikonické síti staly symbolem nejen pražské městské módy. Z holešovické značky Braasi vybudovali známé jméno, vloni ale vycítili, že potřebují nový impuls – a tak se přestěhovali na jih, na španělský ostrov Tenerife. „Donutilo nás to ve firmě udělat pořádek a máme více času na zlepšení komunikace značky,“ říká pro CzechCrunch jeden ze zakladatelů Šimon Brabec a odhaluje, že na Kanárech mají v plánu zabývat se bydlením. A tak trochu se vrátit ke svým kořenům.

Už je to přes deset let, co si Eliška Slámová a Šimon Brabec koupili první šicí stroj a navrhli prototypy batohů z lokálních materiálů, které se v Česku i za hranicemi uchytily pro svou funkčnost, odolnost a design. Ostatně oba jsou v srdci architekti, proto měli k precizním návrhům poměrně blízko. „V prosinci to bude přesně dekáda od prezentace našeho prvního rolltopu,“ říká Šimon Brabec s odkazem na typ zavírání batohu, kde se horní část sroluje a zajistí přezkou, což umožňuje upravit objem.

Hrdé holešovické firmě se dařilo, víceméně pravidelně přicházela s novými typy batohů, sortiment rozšiřovala o další doplňky pro městské nomády, cyklisty – a pustila se dokonce i do kol –, jednoduše pro kohokoliv, který si punc značky oblíbil. Rozjeli také spolupráci s firmami, například s ČSOB nebo českým startupem Productboard – a jen stěží lze zapomenout na kuriózní, leč virální spolupráci s Kauflandem.

„Není to zdaleka jen o nás, ale o týmu, který v Praze máme a který funguje jako namazaný stroj,“ dodává Brabec. I jistota kvalitního řízení firmy pomohla páru k rozhodnutí, že je čas takříkajíc změnit lokál. Ne že by chtěli přesunout dílnu z pražských Holešovic, které jsou se jménem Braasi silně spjaté, spíš se přesunuli oni sami. Na jih, do Španělska.

S rodinou se v září přestěhovali na Tenerife, nejznámější lokality Kanárských ostrovů, aby se od každodenního pražského shonu odstřihli a měli čas přemýšlet – a svým třem dětem dopřáli nové zážitky. „Nejprve jsme tam jeli za kamarády si odpočinout, pak jsme ale zjistili, že by to mohlo být skvělé místo na důchod. Jenže my na důchod čekat nechtěli,“ popisuje spoluzakladatel projektu.

„Máme děti ve druhé a třetí třídě, nejmladší je ve školce. Ještě neměly tak silně vybudované sociální vazby, tak jsme usoudili, že změna prostředí by pro ně byla přínosem. Začali jsme objíždět různé školy, pak se usadili na zeleném severu v oblasti La Orotava, což se ukázalo jako ideální místo i pro nás, rodiče – a teoreticky pro další kapitolu Braasi,“ pokračuje Šimon Brabec.

Přesun na prosluněný jih jim dovolil udělat ve firmě pořádek a zajistit větší mentální soustředěnost během přemýšlení nad strategií a komunikací značky. Také jim to pomohlo od zaklínaného mikromanagementu, který už nedělají. „Na ostrově chystáme i prototypovou dílnu a věnujeme se rozšíření kamenných obchodů v zahraničí. Zkrátka máme čas na vším lépe přemýšlet,“ zmiňuje Eliška Slámová.

Byznysově taková velká změna přišla v období, kdy Braasi řeší poměrně velký propad prodejů. Zatímco za uplynulý rok dosáhly tržeb okolo osmnácti milionů korun a skončili v zisku, pro letošek očekávají pokles na patnáct milionů korun – a hlavní roli v tom mělo hrát velmi slabé léto. Proto musí vedení firmy jednat, aby se vrátili zpět na rostoucí trajektorii.

„Někdy v prvním čtvrtletí letošního roku jsme museli docela výrazně zdražit, trochu jsme experimentovali s agenturami a dalšími, ehm, odborníky, pak jsme překlápěli web na samostatné domény. A když se k tomu připojí nižší nákupní apetit zákazníků, může to být důvod, proč se nám tolik nedařilo,“ zamýšlí se Šimon Brabec a dodává, že byť mohli náklady snížit třeba přesunutím výroby do Asie, nechtěli, protože by ztratili svou holešovickou autenticitu.

Klíčem k dalšímu úspěchu je tak v očích zakladatelů Braasi zlepšení povědomí o značce a nespoléhat na to, že ji lidé najdou na Googlu, kde se podle Brabcových slov nedá soutěžit s výrobci, kteří mají mnohonásobně širší nabídku, jež je vyhledávačem upřednostňována. „Teď čerstvě máme spolupráci s mediálním projektem z Milána, pracujeme na nových partnerstvích. To jsou ty kroky, které chceme dělat,“ doplňuje. Jen o dalším rozvoji Braasi ale jejich nová životní kapitola nemá být.

Ať je kde bydlet

Jak Šimon Brabec a Eliška Slámová pro CzechCrunch potvrzují, zvažují, že by se na ostrově vrátili k původnímu řemeslu – a znovu se začali zabývat spíše architekturou. „Vidíme, že je tu obrovský nedostatek nájemního bydlení. A nalézt byt k dlouhodobějšímu pronájmu je o velkém štěstí,“ říká spoluzakladatelka. Proto přemýšlí o projektu, který by řešil jak bydlení, tak i práci, tudíž by cílil na digitální nomády a podobné přistěhovalce, jako jsou oni sami.

Aktuálně jsou ve fázi, kdy se na místě postupně zabydlují a začínají hledat investory, kteří by jim pomohli zejména s výstavbou nových bytů, která je – i vlivem španělské legislativy – slabá. „Na oficiální úrovni Tenerife příliv nových lidí s ambicí usadit se na delší dobu podporuje, bydlení ale na této úrovni nikdo neřeší,“ dodává Eliška Slámová.

Jejich cílem ale není stavět nespočet bytových jednotek v turistických oblastech, které jsou podle nich vyspekulované a postrádají smysl. Chtějí se naopak soustředit na volné parcely uvnitř intravilánu, třeba v okolí města Puerto de la Cruz. „Rádi bychom se zaměřili například na mezery po jednopodlažních zchátralých domech v ulicích, které jsou na prodej jako pozemek. Tam lze vytvořit hodnotu,“ zamýšlí se Šimon Brabec.