Startup, který založil, prodal za miliardu dolarů. Jsem bohatý a nevím, co se životem, přiznává

Vinay Hiremath, spoluzakladatel startupu Loom, přiblížil nečekanou a stinnou stránku úspěchu, se kterou se vypořádává po nabytí pohádkového jmění.

Peter BrejčákPeter Brejčák

hiremathStory

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Vinay Hiremath

0Zobrazit komentáře

Uplynulý rok byl pro původem Inda, dnes Američana Vinaye Hirematha jako v mlze. „Po prodeji své firmy jsem se ocitl v naprosto nepředstavitelné situaci, kdy už nikdy nemusím pracovat,“ popisuje z pozice spoluzakladatele komunikačního startupu Loom, který v říjnu 2023 prodali za 975 milionů dolarů, v přepočtu přibližně 24 miliard korun. Sami zakladatelé si přitom podle odhadů přišli na miliardy korun, což i Hiremathovi obrátilo život naruby. Ale ne pozitivním způsobem: „Mám nekonečnou svobodu, ale nevím, jak s ní naložit, a upřímně nemám zrovna optimistický pohled na život.“

Své pocity a těžkosti, jak se s nabytím – pro běžného člověka nepředstavitelného – množství peněz popasoval, popsal Hiremath na svém osobním blogu v článku s titulkem: „Jsem bohatý a nevím, co se životem.“ Sám si přitom uvědomuje, že jde o poměrně zvláštní věc, na kterou si „stěžovat“, a upozorňuje, že cílem textu není chvástat se ani získat sympatie.

„Abych byl upřímný, ani přesně nevím, co je smyslem tohoto příspěvku. Snažil jsem se nějaký vytvořit, ale připadal jsem si jako podvodník. Pak jsem si uvědomil tu ironii, že hledám smysl ve vytvoření příspěvku na blog, když v současnosti nevidím moc přesvědčení ani smysl ani v samotném životě,“ říká Hiremath.

Za šest let jednorožcem

Dnes třiatřicetiletý vývojář společně s Joem Thomasem a Shahedem Khanem stáli v roce 2015 u zrodu Loomu – platformy pro asynchronní komunikaci prostřednictvím videa. Hiremath působil na pozici technologického ředitele a pod jeho dohledem tak vzniklo řešení, které uživatelům umožňuje nahrát video své obrazovky, přidat k němu komentáře a sdílet ho s ostatními díky vytvořenému odkazu.

Během let startup uzavřel několik finančních kol v souhrnné výši přes 200 milionů dolarů, a to i od známých fondů venture kapitálového světa jako Kleiner Perkins, Sequoia či a16z. Během posledního kola v roce 2021 dosáhl i valuace 1,53 miliardy dolarů, což z něj udělalo jednorožce. V době pandemie se totiž komunikační nástroje těšily oblibě investorů i samotných uživatelů, kterých Loom registroval desítky milionů po celém světě.

Když se pak startup po odeznění covidu v roce 2023 prodával, došlo i k poklesu cenovky na 975 milionů dolarů. Podle odhadů analytických portálů ale i tato suma stačila na to, aby investoři zhodnotili vložené peníze, 300 milionů dolarů pak mohlo zůstat samotným třem zakladatelům. Kupcem byl softwarový gigant Atlassian.

Samotný Hiremath dostal nabídku zůstat a nadále v Loomu pracovat pod křídly nového majitele, za což mu podle jeho slov měla být nabídnutá i další odměna ve výši 60 milionů dolarů. „Už jsem vydělal víc peněz, než jsem si vůbec dokázal představit, ale když začnete uvažovat o takových částkách, vaše mysl dělá zvláštní věci,“ popisuje s tím, že od března loňského roku prostě nevěděl, co se svým životem. Nabídku nakonec odmítl, ve velké korporaci nechtěl pracovat kvůli politikaření či pomalým změnám.

Když deset let pracujete na něčem, co pohltí váš život, je těžké opustit jistotu a cílevědomost, na které jste si zvykli.

Na procházkách lesem přemýšlel nad – do určité míry – existenciálními otázkami: Co je smyslem peněz, pokud ne svoboda? Co je nejvzácnějším zdrojem, pokud ne čas? „Odešel bych dělat cokoliv. Prostě něco. Jen abych znovu cítil, že žiju. Neměl jsem tušení, co to bude. Ale byl jsem odhodlaný přesvědčit všechny, že mám všechno dokonale pod kontrolou. Ze svého ega. Ze strachu, že se budu brodit do neznáma. Když deset let pracujete na něčem, co pohltí váš život, je těžké opustit jistotu a cílevědomost, na které jste si zvykli,“ pokračuje Hiremath.

Rozhodl se tak, že zkusí založit nový startup v oblasti robotiky, o kterou se začal zajímat už dřív. Setkal se s více než sedmdesáti investory a zakladateli robotických startupů. To trvalo dva týdny, poté se cítil už jen vyčerpaný a hloupý. „Jediné, co mi přišlo zajímavé, byli humanoidi. Začalo mi docházet, že to, co vlastně chci, je vypadat jako Elon (Musk – pozn. red.), a to je neuvěřitelně trapné. Bolí mě, když to vůbec píšu,“ vypráví.

Následně se Hiremath vydal na šest měsíců na cesty po celém světě, tehdy ještě se svou přítelkyní, s níž se ale později rozešel. „Začal jsem se vyrovnávat se všemi narůstajícími nejistotami, které jsem do sebe v posledních letech nacpal. Neměl jsem pocit, že bych na nich s ní mohl pracovat,“ popisuje s tím, že rozhodnutí vztah ukončit bylo bolestivé, ale správné.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Potřeboval jsem se plně vyrovnat sám se sebou,“ říká Hiremath. Díky tomu si začal uvědomovat, že spokojeně se cítil v začátcích Loomu, což mělo pramenit z vděčnosti za cestu, na které tehdy byl. „Byl jsem spokojený se vším. Trajektorie růstu společnosti byla větší, než jsem si kdy mohl vysnít. Byl jsem šťastný. Cítil jsem se bezpečně. Klidně by se to mohlo druhý den celé pokazit, a bylo by to v pořádku.“

S tím, jak Loom postupně rostl do nebeských výšin, Hiremath začal mít očekávání vůči sobě samému. A stejně tak rostla i očekávání od druhých. „Když jsme procházeli prvním kolem propouštění, tato firma, ke které se upínalo mé ego, utrpěla obrovskou ránu, takže jsem se ztratil. Celá tato kapitola Loomu vytvořila složitou síť internalizovaných nejistot, kterou teď musím usilovně rozplétat a zbavovat se jí,“ vypráví.

V rámci sebepéče se pak Hiremath – „jako každý jiný zdravý člověk“ – rozhodl pokořit himalájskou šestitisícovku, a to bez jakýchkoliv zkušeností s lezením či tréningem. Navzdory mnoha problémům nakonec zdolal dva vrcholy, a navíc přitom zjistil, že je pro něj velmi důležité dělat opravdu těžké věci. „Nechápu ze sta procent proč, ale pravděpodobně to souvisí s tím, že jsem neměl nejlepší dětství,“ říká.

Další kapitolou pro Hirematha byla štace v DOGE – „oddělení“ pro efektivitu vlády (zkratka z anglického Department of Government Efficienty). Tento navrhovaný poradní orgán vytvořil budoucí americký prezident Donald Trump loni v listopadu a do jeho čela posadil Elona Muska a podnikatele Viveka Ramaswamyho.

chrapko

Přečtěte si takéMěl jsem podmínky pro šílený růst i pád, říká otec DedolesuCítil jsem se jako Musk, jako spasitel. Pád byl rychlý a nečekaný, už se měním, říká majitel Dedolesu

„Následující čtyři týdny mého života se skládaly ze stovek telefonátů s nejchytřejšími lidmi, se kterými jsem kdy mluvil, z práce na různých projektech, o kterých rozhodně nejsem schopen mluvit, a z poznávání, jak naprosto nefunkční je vláda. Byl to nářez,“ popisuje Hiremath, jenž ale na této pozici nakonec vydržel jen jeden měsíc. „Potřeboval jsem se vrátit k nejednoznačnosti, zaměřit se na své nejistoty a být s nimi na chvíli v pohodě. DOGE je nedokázal napravit.“

Aktuálně je Hiremath na Havaji, kde se věnuje studiu fyziky. Sám sebe přitom přesvědčuje, že mu to do budoucna pomůže, aby mohl založit další firmu, která bude vyrábět materiální věci. Zároveň je to ale pro něj způsob, jak se naučit akceptovat samotný fakt, že při učení je šťastný – že je to cíl sám o sobě a že je v pořádku, pokud tyto snahy nikam nepovedou.

„Budiž, i když už nikdy neudělám něco tak velkolepého jako Loom. Už je to příliš dlouho, co jsem k sobě byl naprosto syrový a upřímný, takže na všechno, co říkám a dělám, uplatňuji zdravou dávku pokory. Je to jediná věc, která mi připadá autentická,“ pokračuje Hiremath.

Závěrem pak ale dodává, že určité otázky má pořád nezodpovězené. Proč musel udělat absolutní maximum, aby se dostal do tohoto bodu? Proč prostě nemohl opustit Loom a říct: „Nevím, co chci dělat dál“? Proč má potřebu být na cestě, jen když je velkolepá? Co je špatného na tom být bezvýznamný? Proč je tak těžké zklamat lidi? „Nevím. Ale chystám se to zjistit,“ uzavírá.

Útoky kvantových počítačů se blíží. Wultra chce ochránit banky, nabírá miliony a míří do Singapuru

Petr Dvořák předpokládá, že kvantové počítače brzy prolomí současné autentizační systémy. Jeho Wultra proto vyvíjí speciální bezpečnostní řešení.

petr_dvorak

Foto: Wultra

Petr Dvořák, zakladatel a ředitel startupu Wultra

0Zobrazit komentáře

Petr Dvořák je vášnivým fanouškem kyberbezpečnostních řešení a tvůrcem českého národního standardu pro QR platby. Svou první společnost prodal Avastu, kde pak i nějakou dobu vedl inovační inkubátor. Po čase ale z antivirového obra odešel a rozjel další vlastní projekt – startup Wultra. S ním se teď zaměřuje na vývoj bezpečnostních řešení pro internetové a mobilní bankovnictví, které dnes využívají i velké evropské finanční domy.

Dvořák předpokládá, že během příštích pěti let nastane takzvaný „den Q“, tedy okamžik, kdy se současné autentizační systémy stanou bezbrannými vůči útokům kvantových počítačů. Ty už totiž budou schopné prolomit kryptografii, která denně chrání miliardy finančních transakcí. „Banky a finanční instituce budou muset jednat velmi rychle, aby ochránily svou infrastrukturu,“ varuje. A svým projektem Wultra zaujal i investory – konkrétně fondy Tensor Ventures, J&T Ventures a Elevator Ventures. Ty teď startupu posílají tři miliony eur (přibližně 75 milionů korun).

Investice poslouží k vývoji autentizačního řešení nové generace. „Zároveň nám umožní expandovat na bankovní trhy, které si uvědomují naléhavost těchto postkvantových hrozeb,“ předestírá Dvořák. Wultra plánuje ještě v tomto roce otevřít pobočku v Singapuru, aby zvládla uspokojit rostoucí poptávku v tomto regionu. „Jihovýchodní Asie se pro nás jednoznačně stává klíčovým trhem. Pro tamní finanční sektor je postkvantová autentizace prioritou,“ doplňuje šéf Wultry.

Doposud má startup pobočku pouze v Česku a necelou polovinu jeho tržeb tvoří právě tuzemsko. Působí ale i v Rakousku, Srbsku, Rumunsku, Moldavsku či Albánii – a má nyní také tři pilotní zákazníky v Indonésii, Hongkongu a právě Singapuru. „Řekli jsme si proto, že tento trh více prozkoumáme. Předpokladem pro úspěch je přitom pobočka v některém z tamních byznysových centrech. Mnoho diskuzí s místními firmami skončilo právě na tom, že v tomto regionu nejsme fyzicky přítomní. A největší smysl nám dává Singapur,“ uvedl Dvořák pro CzechCrunch.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aktuální investiční kolo vedla česko-lucemburská společnost Tensor Ventures. Wultra má špičkovou technologii, která řeší noční můru každého bankéře na světě,“ vysvětluje Martin Drdúl, jeden ze zakladatelů tohoto deep tech fondu. Tomu se zalíbilo i to, že je Wultra dalším českým startupem, který ukazuje, že z Česka lze úspěšně vyvážet velmi pokročilé technologie do celého světa.

Adam Kočík z J&T Ventures, který Wultru podpořil již v roce 2021, pak dodává, že investovaný startup má předpoklady stát se základní bezpečnostní infrastrukturou pro banky a fintech firmy. Věříme, že firma nadále silně poroste a dovede celé odvětví do postkvantové éry.“ Ostatně Wultře se skutečně daří – za loňský rok Dvořák očekává tržby 50 milionů korun, což by představovalo 88procentní meziroční nárůst. Už v roce 2023 firma skončila v zisku.

Technologie Wultry je založená na kvantově odolné kryptografii schválené americkým Národním institutem standardů a technologie. Posláním startupu je poskytovat snadno nasaditelná postkvantová autentizační řešení, která slibují velmi silné zabezpečení.

Mezi zákazníky Wultry patří například Česká národní banka, ČSOB, Raiffeisen Bank International nebo Erste Group, pod níž spadá i Česká spořitelna. Startup loni rozšířil své produktové portfolio o hardwarové autentizační zařízení Talisman, které klientům bank umožňuje přistupovat do bankovnictví jako při přihlašování mobilem, ale s výrazně vyšší úrovní bezpečnosti. Přihlášení je totiž odolné proti phishingovým útokům.

Vše o startupových investicích