V roce 2014 se Sean Baker, režisér nezávislých filmů s extrémně nízkými rozpočty, rozhodl zkusit něco radikálního – aby jim v rozpočtu chystaného filmu Transdarinka zbylo dostatek peněz na lokace a kompars, rozhodl se místo profesionálních kamer použít iPhone 5S. Byl to úspěch, který mu zajistil přístup k serióznějším prostředkům a spolupráci s Willemem Dafoe na dramatu The Florida Project. A teď se jeho novinka Anora stala vítězem prestižní Zlaté palmy na festivalu v Cannes.

Podobně jako většina předchozích Bakerových filmů také Anora spadá do žánru komediálního dramatu a má výrazný sociální aspekt. Hrdinkou je Ani, rusky mluvící mladá striptérka, která žije a pracuje v New Yorku. Její šéf jí většinou dohazuje ruské klienty a právě tak se seznámí s Vanyou, synem ruského oligarchy. Nečekaně se do sebe zamilují a rychle se potají vezmou, Vanyovi rodiče ale na vše přijdou. Vydají se do New Yorku se záměrem manželství anulovat.

Vítěze Zlaté palmy letos vybrala porota zahrnující režiséra J. A. Bayonu (Sněžné bratrstvo), režiséra Hirokazu Kore’edu (Zloději) nebo herečky Lily Gladstone a Evu Green. Prezidentkou poroty byla Greta Gerwig, režisérka Barbie nebo Malých žen. Řekla, že spolu s ostatními se při výběru nejlepšího filmu řídila primárně srdcem, resp. tím, jak je dané dílo zasáhlo. „Ten film nás chytil za srdce, rozesmál nás a pak nám srdce zlomil,“ poznamenala Gerwig.

Baker cenu, kterou si prý přál celou svoji filmařskou kariéru, věnoval všem někdejším, současným i budoucím sexuálním pracovnicím a pracovníkům. Ve své děkovné řeči zdůraznil také důležitost návštěvy kina jako kulturní události. Apeloval na diváky, aby v kinosálech sdíleli svoje emoce s blízkými, přáteli i cizími lidmi a nespokojili se jen s domácím sledováním. Zvlášť přitom zmínil nezávislé filmy, které se v posledních letech do kin příliš často nedostávají.

Velkou cenu poroty, také udělovanou výjimečnému filmu, dostalo indické drama All We Imagine as Light režisérky Payal Kapadie. Nejlepším režisérem se stal portugalec Miguel Gomes díky snímku Grand Tour, nejlepší scénář podle poroty představil široce diskutovaný šokující body horor The Substance a cena za nejlepší mužský herecký výkon putovala do náruče Jessemu Plemonsovi za Milé laskavosti, novinku režiséra Chudáčků Yorgose Lanthimose. Cenu v kategorii nejlepší ženský herecký výkon si společně odnesly tři umělkyně – Zoe Saldana, Selena Gomez a Karla Sofía Gascón – hlavní hrdinky snímku Emilia Perez.

Tím výčet vítězů hlavní soutěže končí, porota ale pro letošní rok vyhlásila ještě jednu speciální cenu. Udělila ji režisérovi Mohammadu Rasoulofovi za film The Seed of the Sacred Fig. Íránský filmař je dlouhodobě známý jako ostrý kritik politického systému svojí domoviny a mnohokrát kvůli tomu čelil snahám narušit natáčení jeho filmů a několikrát byl za svoji tvorbu odsouzen do vězení. Zatím se mu pokaždé dokázal vyhnout.

Také jeho poslední snímek je silně kritický vůči íránskému režimu a vznikl v tajnosti – jeho začlenění do soutěže v Cannes bylo oznámeno jen krátce před festivalem. The Seed of the Sacred Fig pojednává o paranoidním soudci islámského revolučního soudu v Teheránu, který se snaží vypořádat s dopady nedávných protestů napříč celou zemí. Iman, jak se soudce jmenuje, byl původně dobrým právníkem, zjišťuje ale, že nový status po něm vyžaduje schvalování rozsudků smrti, aniž by mohl detailně projít důkazní materiály.

Jakmile bylo oznámeno, že The Seed of the Sacred Fig má být uvedeno na letošním ročníku festivalu v Cannes, íránská vláda podrobila režiséra, herce i štáb sérii výslechů a všem bylo zakázáno opustit zemi. Po Rasoulofovi pak požadovala stáhnout jeho film z programu a když neuposlechl, byl odsouzen k osmi letům vězení, fyzickému trestu, pokutě a zabavení majetku.

Rasoulof vůči rozsudku podal odvolání, rozhodl se ale velice riskovat a utéct ze země. Několik hodin šel pěšky k íránské hranici, kde počkal na vhodný čas k překročení a ukryl se za hranicí. V nedaleké vesnici čekal dalších pár týdnů. V domácí zemi mu zabavili pas a neměl žádné dokumenty, kterými by se identifikoval na cestě do Evropy, v minulosti ale žil v Německu a byl schopen se spojit s tamními orgány. Jeho totožnost nakonec ověřili podle otisků prstů a režisér se mohl vydat nejdříve do Německa a následně do Cannes. Asi měsíc po útěku z Íránu stanul na červeném koberci na festivalu.

The Seed of the Sacred Fig si vysloužilo dvanáctiminutový potlesk ve stoje, výrazně více, než kterýkoliv jiný letošní film, a patřilo mezi favority na Zlatou palmu. Rasoulof na červeném koberci ve zdvižených rukou ukazoval fotografie hlavní herečky a herce snímku, kterým nebylo dovoleno opustit zemi. Herečka Soheila Golestani prý byla zatčena. „V srdci mám herce a členy štábu, kteří zde nemohou být s námi,“ řekl režisér na tiskové konferenci. „Neustále na ně myslím a doufám, že restrikce, kterým čelí, budou brzy uvolněny,“ dodal.

Čestné uznání festivalu za celoživotní přínos filmu si letos odnesli režisér George Lucas, herečka Meryl Streep a japonské animační studio Ghibli, kde vznikly všechny filmy legendárního Hajao Mijazakiho – patří mezi ně Princezna Mononoke, Cesta do fantazie, Můj soused Totoro nebo loňský Chlapec a volavka. Kompletní seznam oceněných je dostupný na oficiálním webu festivalu, popřípadě na ČSFD.