Češi pobláznili svět letectví. Díky splněnému snu pohádkově vydělávají a znají je Boeing, Airbus i Emirates
Jakub Kadlec odmala miluje letadla. A tak se rozhodl udělat mobilní hru World of Airports, která spolupracuje s velkými značkami leteckého průmyslu.
V korporátu vystoupal vysoko, ve vlastním podnikání také. Jenže pak přišla nespokojenost, omrzení a vyhoření. Tak se Jakub Kadlec obrátil ke koníčku, který ho provází od dětství. K letadlům. A vybudoval firmu, jejíž hra pobláznila svět letectví. To není nadsázka, spolupracuje se značkami jako Boeing, přátelí se s Japan Airlines, její práci sdílí Emirates – a loni bez většího marketingu utržila přes sto milionů korun. „Věřím, že je to jen desetina našeho potenciálu. Protože navzdory úspěchu je to všechno stále takový amatérský punk,“ směje se Kadlec v rozhovoru pro CzechCrunch.
Letadla má vážně rád. Vždyť v kancelářích má simulátor Boeingu 737. „Od manželky jsem dostal k narozeninám let v simulátoru. Líbilo se mi to, tak jsem se rozhodl si ho postavit taky. Teď mám nalétáno pět tisíc hodin, to už je slušné číslo i pro kapitána,“ říká Jakub Kadlec, který jinak v reálu občas usedne do kokpitu vrtulníku. Simulátor letadla každopádně byl jen pokračováním dávného dětského snu: „Se starším bráchou jsme na letadlech vyrostli. Hlavně na letadlech z druhé světové, B-17, Focke-Wulf, Mustang…“ Naštěstí ho tento sen neopustil. Protože v dospělosti se z něj stalo snové podnikání.
„Pracoval jsem v japonské nadnárodní firmě, kde jsem se kariéristicky prošlapal až na manažera pro celou Evropu, ale bylo to náročné. Pak jsem pokračoval s vlastní firmou a stále spolupracoval s velkými korporacemi. Po nějakých patnácti letech ale přišlo vyhoření, v IT vás nikdo nepochválí, práce vás omrzí a začnete hledat něco, kde byste se mohli víc realizovat,“ popisuje Kadlec. Něco takového našel ve spojení dvou svých koníčků: v letectví a strategických videohrách. A v Klášterci nad Ohří založil herní studio.
Jmenují se Flyboys Games a tvoří World of Airports, v němž se stanete leteckým dispečerem a manažerem letiště. Mobilní hra nedávno překonala přes 30 milionů stažení a má přes 700 tisíc měsíčně hrajících uživatelů. „Vždycky jsem kromě leteckých simulátorů hrál strategie jako Civilization, Caesar nebo Anno. Je to pro mě relax. A protože mám rád letadla, rozhodl jsem se si pro radost udělat leteckou hru,“ říká Kadlec. Jenže i když měl bohaté zkušenosti z IT, s herním vývojem nikoliv. Postupně proto vytvořil tým tuctu lidí, kteří je… taky neměli. Ani k těm letadlům neměli blízko.
„Kromě bráchy a jednoho kolegy vůbec neměli vztah k létání,“ směje se zakladatel. „A z herního průmyslu k nám přišel jediný kolega. Původně se hlásil do mé dřívější firmy, ale když řekl, že má zkušenosti s mobilními hrami pro Disney, tak jsem ho hned zlákal na World of Airports,“ popisuje podnikatel. Jinak Flyboys tvoří místní neherní vývojáři z Klášterce nad Ohří. Jejich práci ale znají letečtí fanoušci bez přehánění po celém světě. A nejen fanoušci.
Nechci být pod tlakem, že jsme neudělali miliardu, ale ‚jen‘ 950 milionů. Toho jsem si v životě užil dost.
Největší popularitu má hra v asijských zemích od Saúdské Arábie až po Indii, nejvýdělečnější je nepřekvapivě v západní Evropě. Za loňský rok World of Airports utržil přes 120 milionů korun. „Přitom je to všechno stále takový amatérský punk,“ říká Kadlec. „Nemyslím technicky, to samozřejmě zvládáme a máme extrémně šikovný tým. Ale co se týče herního byznysu. Musíte propojit vývoj, marketing, všechno možné. V tom máme rezervy a jsem přesvědčený, že jsme klidně jen na deseti procentech toho, co by hra mohla dělat, ale chceme zůstat nezávislí,“ popisuje.
„Vydavatelé by do nás mohli nasypat peníze a my bychom všechno naškálovali. Ale já nechci být pod tlakem, že jsme neudělali miliardu, ale ‚jen‘ 950 milionů. Toho jsem si v životě užil dost,“ popisuje Kadlec. „Víme, že máme kam růst, ale nepotřebujeme růst za každou cenu. Máme stabilní tým, dost financí na to, abychom mohli hru klidně dva roky bez dalšího výdělku vyvíjet, chceme to dělat udržitelně a tak, aby nás to bavilo,“ dodává. I v tomhle pohodovějším nastavení navíc klášterecká firma nemá problém spolupracovat s největšími leteckými giganty.
World of Airports je totiž do značné míry realistická hra. Dokonce v takových detailech, jako jsou skutečné livreje leteckých společností, reálná vyobrazení letišť (například s tím pražským mají Flyboys dlouhodobou spolupráci) nebo přesné modely letounů, které jsou ve hře díky smlouvě s Boeingem a Airbusem. „Byla to taková moje drzost, ale já se toho nebojím. Oslovil jsem Boeing, že děláme hru a jestli by nám dali licenci na svá letadla. Bylo složité se na někoho relevantního dostat, ale povedlo se. Byli rádi, že jsme proaktivní, a plácli jsme si,“ popisuje Kadlec.
Obdobně oslovil Airbus. Jenže pro ten byl World of Airports stále příliš malý projekt, který se jim nechtělo kdovíjak řešit. „Až jsem na jednom callu zmínil, že to nevadí, že zůstaneme jen u Boeingu. No a to už zpozorněli a do dvou dnů byla smlouva na stole,“ usmívá se. „Dokonce to došlo tak daleko, že když do hry přidáváme nové letadlo, necháme si od výrobců model schválit, jestli odpovídá realitě,“ dodává. K těmto zástupcům leteckého průmyslu se navíc začaly přidávat i další značky.
Třeba šéf firmy vyrábějící speciální vozidla pro přepravu vozíčkářů na letištích se sám coby hráč a fanoušek ozval, jestli by Flyboys nechtěli mít ve hře jeho vozítka. Podobné to bylo s firmou vyrábějící techniku pro přepravu zavazadel. A českou hru mají rády i zahraniční aerolinky. „Ve hře je realisticky prezentujeme. Když uděláme něco s japonskými aerolinkami, přesdílejí nás. Několikrát jsme se objevili u Emirates. Nebo na sociálních sítích American Airlines,“ říká Kadlec. „Myslím, že je ukazujeme v pěkném světle. Ve hře ani nejsou pády nebo katastrofy, které by se jim nemusely líbit.“
To je mimochodem jeden z mála ústupků jinak poměrně realistickému ztvárnění airport managementu ve hře. „Lidé si stěžují, proč něco trvá tak dlouho, proč letadlo jede tak pomalu. Jenže ve hře to už je zrychlené, třeba v takovém Lipsku byste z ranveje ke gatu jeli dvacet minut,“ směje se šéf Flyboys. „Ale jinak máme všechno od tankování po vykládání. Stejně tak máme realisticky zpracovaná letiště i letadla do posledního okénka,“ vyjmenovává. Jakékoliv odchylky od skutečnosti si ti největší fanoušci hry i letadel rychle všimnou. „Často se ozvou, že třeba tenhle proužek by měl být o kousíček jinde,“ říká Kadlec.
Přístup Flyboys ke hratelnosti se promítá i do statistik. Průměrný čas herní seance u World of Airports je hodina a čtyři minuty. „To je na mobilní titul extrémně dlouho. Až mám občas špatné svědomí, že stovkám tisíc lidí seberu denně hodinu,“ říká pobaveně Kadlec. Ale především to prý ukazuje na nadšení fanoušků a hráčů.
„Létání je něco pěkného, pozitivního, lidé ho mají spojené třeba s letem na dovolenou. Letadla jsou krásný kus techniky. I díky tomu se kolem naší hry vytvořila silná komunita, na diskuzním fóru máme padesát tisíc lidí,“ popisuje podnikatel. A dokonce přemýšlí, jestli by s fanoušky nezkusili zafinancovat odění skutečného letadla do livreje World of Airports.
To všechno zní jako skvělý základ pro vystoupání ještě výš, ale v Klášterci nad Ohří jsou spokojení se současnou letovou hladinou. „Po prvním milionu hráčů anebo první faktuře za servery jsem si říkal, že to už asi není jen projekt pro radost. A ve spoustě disciplín musíme mnohem profesionálnější a větší studia dohánět, spoustu věcí se učíme za pochodu. Ano, mohli bychom najmout marketingovou agenturu, mohli bychom mít vydavatele, ale chci, aby to bylo autentické,“ vysvětluje.
„Mám rád létání, chtěl jsem udělat leteckou hru, to se povedlo. Možná je to v něčem ten amatérský punk, ale myslím, že i tak se nám pěkně daří,“ uzavírá Jakub Kadlec, kapitán Flyboys Games.
