Češi tvoří unikátní virtuální svět NeosVR, kombinující kreativitu a reálný přínos. Vybrali na něj miliony korun
Karel Hulec, spoluzakladatel a CEO startupu Solirax
Virtuální realita není v dnešním technologicko-herním světě ničím neobvyklým. Trh nabízí celou řadu všemožných her a zážitků, které se dají konzumovat přes několik ověřených VR zařízení. Nehledě na to, že se za poslední roky snížily i ceny, čímž se oblast virtuální reality dostala do povědomí běžných uživatelů a nikoliv jen skalních fanoušků a experimentátorů. Stále však tento atraktivní segment budoucnosti nabízí prostor pro inovace, o které se postupně snaží český startup Solirax.
Nejde však o firmu, která by do už tak přecpaného sortimentu VR her přihazovala další jednotvárné hry. Jde o tým lidí, za nímž stojí jeho šéf Karel Hulec se spoluzakladatelem, technickým ředitelem a odborníkem na virtuální realitu Tomášem Mariančíkem (známým pod pseudonymem Frooxius), který usilovně pracuje na takzvaném NeosVR. Jinak řečeno komplexním virtuálním světě, který vychází z předpokladu sociálního interakce uživatelů a nastavování nové laťky pro kreativní tvorbu a spolupráci.
Pro nezasvěcené může jít o poněkud nepochopitelný koncept, ale v jádru věci jde o jednoduchý princip. NeosVR se totiž snaží přinášet známé zážitky ze skutečného světa do toho virtuálního. Ať už jde o pouhou živou komunikaci lidí z různých koutů světa, stavění takřka jakýchkoliv objektů nebo pořádání odborných workshopů pro vysvětlení všemožných problematik, NeosVR má pro tyto zážitky fungovat jako ideální místo, kam se lze dostat pouhým nasazením VR headsetu.
Celý virtuální vesmír má pochopitelně celou řadu specifik. Tou pro uživatele nejzajímavější je možnost jednoduše programovat chování prostředí a importovat 3D modely, fotky, videa, hudbu a tak podobně. Prakticky cokoliv představitelné lze v tomto digitálním světě realizovat. S prvky se dá navíc pracovat přímo uvnitř NeosVR – ten totiž nabízí specifické nástroje, díky nimž je možné objekty tvořit, přesouvat, upravovat, sdílet a tak dále vlastníma rukama přímo ve virtuální realitě. To vše díky tomu, že celá platforma funguje na vlastním datovém a synchronizačním jádře. Samotné vykreslování obstarává v rámci hybridního řešení engine Unity.
„Obsah a světy se budují podobně, jako se staví domy v základní realitě. Můžete si odněkud přivézt cihly, spolupracujete však přirozeně přímo uvnitř s dalšími lidmi, kteří umí každý různé věci a pěkně to odsýpá. Rychlost vývoje, ale hlavně využitelnost takového obsahu a morální zastarávání je řádově někde jinde, než jak se to dělá dnes. Není tam koncepčně nějaká zcela jasná kolaudace, při které byste přišli o možnosti úprav. Prostě cokoliv, když už jste spokojeni, začnete využívat, zveřejníte, prodáte,“ dodává Karel Hulec.
Od školních projektů do Silicon Valley
Předtím, než startup Solirax prakticky vznikl, šlo o partu, která ve virtuální realitě vzdělávala studenty na školách. Celá věc však měla zajímavý tah na branku, což v roce 2014 donutilo tým vycestovat do Silicon Valley, kde hledal vhodnou platformu, na kterou by ony vzdělávací materiály ve VR mohl umístit. Tu nicméně nenašel, a tak se rozhodl, že vytvoří vlastní, která by byla přesně dle jeho představ.
Vizi platformy, která by umožňovala se kompletně přenést do virtuálního světa (včetně například kanceláří), čímž se odchýlila od svých původních vzdělávacích záměrů, následně tvůrci úspěšně předali investiční skupině Rothenberg Ventures v rámci akcelerátoru River Accelerator, která do ní vložila seed investici 400 tisíc dolarů (přes 9 milionů korun). To bylo na VR startup na danou dobu velmi slušná suma.
Karel Hulec, spoluzakladatel a CEO startupu Solirax
„Po telefonu jsme si řekli 100 tisíc minimálně. Po příletu jsme si trochu popovídali osobně, viděli, že jsme ambiciózní a máme velkou vizi, to mají obecně v Silicon Valley rádi. Potenciální jednorožec že. Určitě také pomohlo, že jsme za sebou oba už něco ve VR měli. Dostali jsme 400 tisíc. Dneska je to běžné, ale v roce 2014 to bylo jako seed pro VR startup hodně,“ vzpomíná na vyjednávání o investici šéf firmy Karel Hulec.
Po této injekci, vložení úspor členů týmů a také ohlášení ICO (výběr prostředků při vydání nové kryptoměny Neos Credits, existují na blockchainu) začínal NeosVR nabírat na obrátkách a přihlásila se k němu i barvitá komunita lidí, která do tohoto „metavesmíru“ kreativně přispívá. Nehledě na to, že se platforma dostala i do firemní sféry a využívají ji firmy jako Siemens nebo PwC.
NeosVR využívají také školy a výzkumné instituce jako užitečný nástroj například pro výcvik lékařů, záchranářů a hasičů s reálným vybavením v prostředí inspirovaném jejich skutečným okolím. Vizí je také další uzpůsobení celého systému jakožto ideální platformy pro prostorovou práci s počítačem (spatial computing), která se ve světě začíná stávat čím dál podstatnější.
Co se týče dostupnosti, Neos VR je nabízen zdarma na Steamu pro headsety Oculus Rift, HTC Vive a Microsoft Mixed Reality. K dispozici je také varianta PRO, tedy komerční verze, kterou lze pořídit jednorázově za 1 170 dolarů s podporou na 24 měsíců, nebo za cenu 65 dolarů měsíčně.
