Do působivého seznamu českých videoher se již brzy zařadí další přinejmenším na pohled výjimečné dílo. Chystaný kosmický experiment s názvem Afterglitch slibuje silný zážitek při hledání mimozemské civilizace, jenže cesta za vesmírným poznáním bude ve hře od studia Hangonit důležitější než samotný cíl.

Studio Hangonit, jež za připravovanou hrou stojí, tvoří ve skutečnosti jediný člověk. Afterglitch bude další hrou Vladimíra Kudělky, českého výtvarníka a vývojáře, který se už do videoherních vod ponořil v roce 2015 s titulem Rememoried. Ten tehdy zabodoval svým unikátním a uměleckým pojetím a ve stejném roce proměnil nominaci na cenu Česká hra roku v kategorii Umělecký přínos české herní tvorbě.

Kudělka nyní pracuje na experimentálním dobrodružství, které má hráčům nabídnout neméně dechberoucí audiovizuální zážitek. Surrealisticky snový svět světel a stínů ale tentokrát vystřídají kosmické kulisy. Hráči se v Afterglitchi vtělí do role astronauta na průzkumnické pouti napříč dimenzemi, která bude inspirovaná klasickými sci-fi ilustracemi z druhé poloviny minulého století i moderním uměním.

Hangonit, respektive Kudělka, na Afterglitchi pracuje již šest let. Než však našel finální identitu hry, která se vydání dočká už v prosinci, prošel si několika restarty. „Jednotlivé verze hry byly docela dost odlišné. Ta první byla dokonce jen černobílá. K poslednímu restartu například došlo s přicházející hrou Death Stranding od Hidea Kodžimy, která mě naprosto fascinovala. Tehdy jsem si naplno uvědomil, že mi po technické stránce prostě ujíždí vlak,“ říká Kudělka pro CzechCrunch.

Foto: Hangonit

Výtvarník a vývojář Vladimír Kudělka tvoří hru Afterglitch

Připomíná tak hru od autora slavné série Metal Gear z předloňského roku, která se navzdory ne zcela obvyklé hratelnosti – na poměry mainstreamového titulu – dočkala i komerčního úspěchu v podobě pěti milionů prodaných kusů a ziskovosti. S obřím projektem od světového studia nelze obě díla srovnávat, nicméně na to, že nevídaný a experimentální přístup dokážou hráči ocenit, sází i Afterglitch.

„Hra je experimentem v tom smyslu, že se snažím dělat téměř vše jinak, než na co je současný hráč zvyklý. Pokud mám být konkrétní, bude se to týkat hlavně prostoru a celkové orientace v něm. Poslední roky je moje vnímání světa tak trochu ovlivněno tématem čtvrtého rozměru,“ říká tvůrce hry. Dokazují to i dosud zveřejněné snímky, na nichž jsou kouzla s prostorem i vizuál vybočující z videoherního standardu okamžitě znát.

Podobně neobvyklý dojem slibovala a po vydání stoprocentně splnila i Kudělkova předchozí hra Rememoried. Spolu s chválou svého audiovizuálního zpracování však před šesti lety sklízela také méně nadšené ohlasy. Snad až příliš totiž sázela na jedinečnou a snovou atmosféru, kterou však doprovázela poněkud pokulhávající hratelnost. Přesto se jí na PC i na konzole prodalo přes 50 tisíc kusů.

„U Rememoried mi šlo opravdu převážně o audiovizuální zážitek, při jehož tvorbě jsem gradoval i některé elementy spojené s hratelností. A to až do takové míry, že mohly být pro někoho vskutku frustrující,“ přiznává Kudělka. „Afterglitch jsem tedy dokonce začal dělat s úmyslem ‚obyčejnější‘ hry s ‚klasičtější‘ hratelností. A možná by to bylo i komerčně racionálnější,“ vysvětluje výtvarník. Přijde tedy krutý kompromis a ústup od uměleckých ideálů? Kdepak.

„No, po měsíci mě takový přístup naprosto přestal bavit,“ dodává vzápětí. „Musel jsem si ujasnit cestu, po které chci vlastně jít. Stále mě tedy láká primárně estetická stránka spojená s hledáním nových mechanik, ale tentokrát snad již s větší pokorou k hernímu médiu,“ naznačuje Kudělka snad přece jen přístupnější, ale o unikátní a experimentální pojetí nikterak neochuzený směr, kterým se s Afterglitchem vydal.

Dokonale to dokazují i doprovodné texty Afterglitche, které poodhalují snad až filozofické jádro hry. „Jsi nikým? Jsi ničím? Jsi bytostí ztracenou v metafyzickém nekonečnu?“ nebo „A osmého dne se čas a prostor zhroutily…“ jsou náznakem toho, že Afterglitch by se mohl inspirovat nejen vizuální stránkou klasického sci-fi, ale i myšlenkami nejnáročnějších literárních děl tohoto žánru. Laciný kompromis a pád do mainstreamu tedy hráče rozhodně nečeká.

O tom vypovídají i další zdroje ovlivňující autora. „Celý proces tvorby u mě odstartovaly obálky sci-fi knížek. Konkrétně ilustrace Zdeňka Buriana k povídce ‚Přátelé z Hadonoše‘, na níž podivná bytost zve přihlížející osoby, aby prošly zvláštní hmotou či stěnou. Od té doby na ten výjev neustále myslím. Následné rešerše mě pak dovedly k obrazu Salvadora Dalího ‚Corpus Hypercubus‘, na němž můžeme pozorovat ukřižování Krista na rozložené hyperkrychli,“ říká Kudělka.

„Pokud si v hlavě spojíte tyto dva výjevy, nelze nefilozofovat. Zvláště pokud k tomu třeba obdivujete i aktuální tvorbu režiséra Terrence Malicka stejně jako já,“ uzavírá výtvarník s odkazem na vizionářského filmaře, jenž ve své tvorbě prozkoumává myšlenky smyslu života nebo vzniku a zániku samotného kosmu.

O tom, jak se to Vladimíru Kudělkovi tato nesmírně (či snad vesmírně?) náročná témata povedlo přetvořit ve videoherní zážitek, se budou zájemci moci přesvědčit už 6. prosince. Právě v ten den se Afterglitch vynoří z hyperprostoru a objeví se na Steamu. V příštím roce se pak představí i na konzolích.