Čeští vědci získali půlmiliardu i na výzkum nanorobotů. Mají v lidském těle likvidovat zárodky nemocí
Olomoucký institut CATRIN spolu s partnery získal prestižní grant. Vědci budou řídit vlastnosti látek až na úrovni atomů.
Nejen v lidském těle funguje jednoduchá úměra – do čím menších struktur se vědci pustí a zkoumají nebo ovlivňují jejich vlastnosti, tím dřív můžou vysledovat nemoc a případně rovnou zabránit jejímu rozvinutí. A tedy ještě daleko dřív, než se viditelně začne projevovat. Nové materiály a postupy umožňují dostat se stále na menší úroveň. Vědci z Univerzity Palackého přesně na takové projekty, směrované nejen na lidské tělo, získali významný grant. K dispozici mají téměř půl miliardy korun, peníze, jež mají pomoct změnit medicínu i průmysl.
Projekt má název, který zní jako ze sci-fi zápletky: Technologie za hranicí nanosvěta. „Naším cílem je vyvinout nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou současných společenských výzev, tedy získávání a ukládání obnovitelné energie a zlepšení kvality života,“ říká hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN UP).
V případě medicínského uplatnění mají miniaturní přístroje, takzvaní nanoroboti, velcí zhruba jako tisícina lidského vlasu, v lidském těle odhalovat či likvidovat zárodky nemocí. V průmyslové výrobě pak má přístup „za“ nanosvětem, tedy atomární inženýrství, měnit vlastnosti různých materiálů. A tak třeba vylepšit výrobu i využití elektřiny a mnohých přístrojů.
„My všichni jsme svědky obrovského pokroku v mnoha odvětvích lidské činnosti, přesto je posun od nanotechnologií k atomárnímu inženýrství pro většinu z nás něčím z oblasti sci-fi. Ovšem kdo jiný než právě univerzitní pracoviště by měl hledat nová řešení problémů, s nimiž se lidstvo potýká,“ komentuje prorektor Univerzity Palackého Jiří Stavovčík.
„Ukazuje se, že nanotechnologie začínají být překonány a ustupují právě atomárnímu inženýrství,“ dodává průkopník metody Radek Zbořil z CATRIN. Peníze na pětiletý výzkum získala olomoucká univerzita v prestižní výzvě Špičkový výzkum operačního programu Jan Amos Komenský.
Partnery jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Vědci se k atomárnímu inženýrství uchýlili s tím, že metoda umožňuje řídit vlastnosti látek až na úrovni atomů. Jsou schopni vnést jednotlivé atomy kovů do struktury různých materiálů. A kromě zmíněného můžou i objevit úplně nové možnosti uplatnění.
Nanoroboti v lidském těle
Zbořil dodává, že odborníci už teď vědí, že materiály vyvinuté v atomárním inženýrství dokážou zabíjet bakterie mnohem účinněji než mnohá antibiotika. „Přičemž bakterie si na tyto materiály neumějí vyvíjet rezistenci,“ doplňuje.
Nejde ale jen o látky, ale i o způsob, jak se do těla dostanou. Právě v tom mají obrovský význam nanoroboti. Už teď se pro medicínské účely testují. Vývoji nanobotů se badatelé věnují dvě desetiletí, od roku 2021 s tímto účelem funguje Centrum pro pokročilé funkční nanoroboty. V rámci grantu budou miniaturní robůtky vědci sestavovat, jak říkají, „atom za atomem“.
Mikroskopické stroje budou uvnitř těla schopny zaznamenat velice nízké hladiny takzvaných biomarkerů, tedy ukazatelů změn v organismu. „Což může výrazně zlepšit diagnostiku řady nemocí. Tito nanoroboti se budou navíc autonomně pohybovat v lidském těle a likvidovat zárodky chorob,“ upřesnil Martin Pumera z CEITEC-VUT.
Jenže věda financování takových projektů nemá přímočaré už kvůli tomu, jak je dokáže vnímat veřejnost. Právě nanoroboti získali negativní význam v rámci pandemie, kdy se podle dezinformací měli dostávat do těla s očkováním tak, aby lidem ubližovali, nebo snad díky nim podle odvážnějších teorií bylo možné lidi sledovat. Nový výzkum s vyvracením podobných konceptů rovnou počítá.