Chátrající letohrádek architekti proměnili na stylové rodinné sídlo s jedinečnou duší
Podobných rodinných domů u nás mnoho nenajdete. Rekonstrukce vrátila letohrádku Bažantnice barokní podobu, byť zůstala i část z jeho novogotické éry.
„Můj dům, můj hrad,“ říká se. Jenže domovem se může stát i hrádek, respektive letohrádek. Na jihu Čech se jeden takový dočkal rekonstrukce. Ta jej proměnila v příjemné místo k životu v obklopení všech moderních výdobytků dnešní doby, stále však respektující historickou povahu domu. Další zajímavou architekturu můžete pravidelně objevovat v newsletteru Arch.
Letohrádek Bažantnice vznikl v období baroka nedaleko Nových Hradů a původně se jednalo o součást letohradského panství náležícího rodu Buqoyů. Svou barokní podobu si však neudržel a několikrát ji změnil. V 19. století dostal například novogotickou tvář s vysokými komíny a vikýři. Nedávno se dočkal další úpravy. Ta se snaží poukázat na jeho bohatou historii, přesto si bere i něco z moderního přístupu k bydlení.
Dnešní podobu letohrádku mají na svědomí architekti z ateliéru Debyt. Jejich cílem bylo přeměnit zchátralý objekt na místo k rodinnému životu. Původně měli kreativní v úmyslu navrátit objektu jeho dřívější novogotickou podobu, z této myšlenky však nakonec sešlo kvůli vysokým nákladům spojeným s její realizací.
Na místo toho padlo rozhodnutí dům více přiblížit jeho starší, barokní podobě, ovšem při zachování krovu, který objekt dostal v polovině minulého století. V té době byl přestaven tak, aby sloužil jako domov zaměstnancům tehdejších Československých státních lesů.
Krov nově zahalil modřínový šindel, střecha také dostala nový komín a lunetový vikýř. K novogotickým pozůstatkům patří vystouplé průčelí, do kterého byla umístěna pracovna s nádhernými výhledem do zahrady domu, a také lomené vstupní portály.
Podoba interiéru se nese v duchu maximálního využití přírodních materiálů, především dřeva, které se objevuje jak na podlahách, tak také stropech. Z masivu je vyroben i vestavěný nábytek, který doplňují designové nábytkové solitéry provedené v moderním, přesto lehkém retrostylu. Na samotný název letohrádku pak odkazuje tapiserie zavěšená v chodbě, která nese motiv bažanta. Rekonstrukce se dotkla také okolní zahrady s přírodním jezírkem a rozlehlými travnatými plochami.