Studio Charles Games s kořeny na Univerzitě Karlově působí v herním průmyslu, jeho tvorba je ale velmi neobvyklá. Tvoří totiž videohry, které současně baví – a řeší vážná témata. V minulosti jste v nich prozkoumali prostředí protektorátu v roce 1942 nebo otevírali bolestivé osudy českého pohraničí v době těsně poválečné. Nyní se vývojáři vydali úplně novým směrem, co se žánru i námětu týče. Vážnost jejich nové hře ale nechybí. Beecarbonize řeší klimatickou krizi.

Vsadíte na jadernou energii, podpoříte inovativní výzkum, nebo se spíš soustředíte na společenské změny? Nejspíš budete muset zvládnout žonglovat s tím vším dohromady. A dost možná se – alespoň zpočátku – stejně uchýlíte k sázce na fosilní paliva. Záchrana planety totiž není jednoduchá ani přímočará. A to ani v podobě karetní strategie Beecarbonize, jež právě v české i anglické verzi vyšla zdarma na mobilní telefony i PC.

„V Beecarbonize jsme se výhody videoher pokusili využít pro ilustraci konkrétního problému – klimatické krize,“ říká pro CzechCrunch zástupce studia Ondřej Trhoň o titulu, jenž svým jménem odkazuje na dekarbonizaci, proměnou písmenka pak vznikl originální název, který začleňuje maskota a průvodce hrou – včelku, anglicky bee. „Problém klimatu spojuje řadu komplexních jevů, přírodní ekosystémy, průmysl i společenské hledisko. A právě hry díky své schopnosti nechat vás s takovými vztahy manipulovat a experimentovat mají podle nás velký potenciál,“ dodává.

Jak Trhoň zmiňuje, jedna věc je se podívat na video, přečíst si článek nebo prostudovat diagram. Druhá je však vyzkoušet si boj s klimatickou změnou takříkajíc na vlastní kůži a sledovat, jak vaše akce celý systém ovlivní. „Člověku dojde, že k úspěchu ve hře je potřeba v zásadě co nejdřív snižovat emise, protože včera bylo pozdě. Zároveň nám to snadno umožňuje takovou věc, jako je klimatická změna, simulovat v dlouhém časovém měřítku. Jako lidé si totiž obecně velmi špatně umíme představit, co bude za desítky let,“ připomíná.

Foto: Charles Games

Tuto obrazovku v Beecarbonize uvidíte často. Snad se jí nedočkáme ve skutečném světě

Beecarbonize je v mnoha ohledech výrazným odklonem od dřívější tvorby Charles Games. Jejich počiny Attentat 1942 nebo Svoboda 1945: Liberation jsou do jisté míry interaktivními filmy, které prostřednictvím živých herců vytahují na světlo dějinné události, jež v české společnosti dosud zanechávají stopy. Klimatická novinka je oproti tomu herně náročnější záležitostí v žánru karetní strategie. Přesto rozdílné hry spojuje odborné zpracování tématu.

Předchozí hry vznikaly s podporou historiků, podobně se na Beecarbonize podíleli odborníci na klima. Hru Charles Games vytvořili coby dodavatelé pro Člověka v tísni, jehož zástupci titulu dodali potřebnou odbornou garanci. „Ta je naprosto klíčová. Proto byli součástí celého vývoje lidé jako Jakub Zelený,“ říká Trhoň s odkazem na vystudovaného ekologa a experta na environmentální otázky. A samozřejmě dodává, že stejně jako u dřívějších her museli i sami vývojáři do detailu problematiku nastudovat.

Zelený a jeho kolegové se do hry zapojili například tvorbou herní encyklopedie, která do detailu vysvětluje povahu jednotlivých karet – od odumírání korálů až po opětovné zalesnění Amazonie. „Ale také konzultovali vnitřní logiku hry, konkrétní pravidla a interakce. Možných cest k výhře je celá řada,“ dodává Trhoň. Beecarbonize není nějakou rychlokvaškovou agitkou o jediném správném a snadném řešení, jak by snad mohli kysele poznamenat náhodní uživatelé internetu.

Každá karta má své výhody i nevýhody, jež vycházejí ze skutečnosti. Například ty spojené s nukleární energii jsou poměrně nákladné, jejich postavení generuje nežádoucí emise a trvá dlouho. Ale po dokončení to jsou účinné zdroje energie s relativně nízkými emisemi. „Takto jsme se snažili významy různých karet zakomponovat do toho, jak fungují v herním systému. Což si ideálně odnesou ze samotné hry také její hráčky a hráči. Je to trochu jiný způsob, jak vyprávět herní příběh, ale přišlo nám, že se sem skvěle hodí,“ říká Trhoň.

Jednotlivé karty v průběhu hry generují suroviny, za něž pak získáváte další karty či jejich vylepšení. Současně ovlivňují, jaké události vás potkají. Pokud například váš výrobní sektor nestíhá, postihne vás hladomor. Jeho vyřešení je pak mnohem nákladnější, než by bývalo bylo včasné předcházení podobným problémům. Což je lekce aplikovatelná především do reálného života, v kontextu hry ale slouží ke zdokonalení taktiky.

Jak totiž může po mnoha pokusech o záchranu planety potvrdit autor tohoto textu, Beecarbonize nejen velice lákavou formou edukuje o vážném tématu, ale současně velice dobře funguje i jako videohra. Zmiňovaný Attentat nebo Svoboda představovaly jedinečné výlety do historie, v hráčském ohledu byly však mnohem méně interaktivními tituly. „Ten rozdíl oproti historickým hrám je velký. U Beecarbonize jsme se inspirovali hlavně u titulů Stacklands a Cultist Simulator, které unikátně spojují mechanickou komplexitu s širším příběhem,“ vysvětluje Trhoň.

Charles Games i proto věří, že Beecarbonize může oslovit i více mechanicky orientované hráče. „Je to projekt, u něhož jsme od začátku chtěli, aby byl i jednoznačně herní a mohl fungovat, i pokud ho nehrajete kvůli eko tematice. Je to hra o životně důležitém tématu, ale to neznamená, že to nemůže být zábava nebo výzva. Dojít k výhře rozhodně není snadné,“ dodává zástupce studia. S tím lze jedině souhlasit. A s poslední větou dvojnásob.

Změna oproti dřívější tvorbě přinesla i organizační proměnu studia, které vzniklo jako spin-off Univerzity Karlovy. Jádro týmu zůstalo stejné, ale rozšířili ho noví vývojáři a vývojářky, na klimatické hře naopak tentokrát nespolupracoval designér původních historických her. Díky růstu také Charles Games pracují na více projektech současně. I nadále si však chtějí držet neobvyklý a chvályhodný směr své tvorby.

„Stále platí, že jsme na naše historické hry hrdí, přestože samozřejmě netrhají rekordy prodejů. Jejich místo na trhu ale určitě je. I díky cenám, které vyhrály, jsou pro nás takovou výkladní skříní. Důkazem, že vážná témata a motivy se společenským přesahem do her převádět umíme,“ říká Trhoň. Herní tvůrci se tak podílí například na mezinárodním projektu Mementoes o dětech ve válce či na hře o Franzi Kafkovi a jeho díle, na níž spolupracují s Goethe-Institutem zaměřeným na německou kulturu.

A byť vážné hry s výukovým potenciálem nejsou tržními trháky, zástupci Charles Games potvrzují, že jejich firmě se daří, roste a je zisková. „Žánry se mění, ale jádro toho, co umíme, zůstává. A zájem o naše studio snad i díky tomu celkem utěšeně a postupně roste,“ uzavírá Ondřej Trhoň.