Na takzvaných totemech, které u čerpacích stanic signalizují cenu pohonných hmot, mohli čeští řidiči v posledních dnech spatřovat částky, které začínaly číslicí pět. Cena za litr nafty se totiž kvůli válce na Ukrajině a nejistotě na trzích přehoupla až přes 50 korun a rostla i cena benzinu. Přestože v pondělí pohonné hmoty na některých čerpacích stanicích začaly až o několik korun zlevňovat, ceny budou dál volatilní.

O tom, jak ruská invaze na Ukrajinu, ale také třeba i další lockdowny spojené s šířením koronaviru v Číně ovlivňují cenu ropy, píše ve svém komentáři pro CzechCrunch Jiří Tyleček, hlavní analytik brokerské společnosti XTB. Ten říká, že Evropa je sice na Rusku energeticky závislá, ale také režim Vladimira Putina je stále závislejší na příjmu právě z prodeje energií a komodit.

***

Cena ropy od začátku ruské agrese na Ukrajině výrazně vzrostla. Z ceny okolo 95 dolarů (zhruba 2 150 korun) za barel v den útoku se cena severomořského Brentu dostala během dvou týdnů až nad 133 dolarů (přibližně 3 000 korun) za barel, což představuje nárůst o 40 procent. Za nárůstem stála hlavně vysoká riziková averze. Obchodníci se báli, že by ropy na trzích nemusel být dostatek.

Zhruba tři týdny od začátku konfliktu je však stále jasnější, že nabídka ropy na světových trzích by nemusela být výrazně ovlivněna. A tento názor už sdílí většina trhu. Cena Brentu klesla v pondělí až k úrovni 105 dolarů (asi 2 370 korun) a texaský benchmark se poprvé v březnu podíval zpět na dvoucifernou úroveň. Otázkou však zůstává, zda ke stabilizaci míří také ceny paliv.

Těžba ropy zůstává vysoká

Důležitým faktorem je, že válka zatím výrazně neovlivnila globální těžbu ropy. Přestože mají Rusové problém udat část své produkce, začaly se už ozývat některé země, které by si ji rády koupily, samozřejmě s patřičnou slevou. Americká administrativa se navíc pustila do těžkého diplomatického úkolu – pokusit se na trh dostat alespoň část produkce Íránu a Venezuely. Jejich exporty ropy stále podléhají přísným sankcím. Přestože dosud nebyla snaha úspěšná, je příslibem budoucího zvýšení nabídky.

Foto: XTB

Jiří Tyleček, hlavní analytik brokerské společnosti XTB

Na začátku ruské agrese na Ukrajinu extrémně vzrostla riziková averze na ropě. Trhy se bály zastavení exportů z Ruska, což by mělo na globální trhy tvrdý dopad. Nyní je čím dál jasnější, že k němu nedojde, pokud tedy bude ekonomika hrát alespoň nějakou roli.

Evropa je na Rusku energeticky závislá. Zastavení přítoku ropy by s velkou pravděpodobností znamenalo recesi a paliva na příděl minimálně ve východní části starého kontinentu. Naopak Rusko se po uzavření mnoha západních penězovodů stalo ještě závislejším na příjmech z prodeje energií a komodit.

Covid v Číně ohrožuje poptávku

Kvůli událostem na Ukrajině se téměř zapomnělo na již dva roky trvající pandemii koronaviru. Mutace omikron nakonec neměla tak výrazné dopady, jak se spekulovalo krátce po jejím objevení na konci listopadu. Nicméně problémy se znovu objevily v Číně, kde se stále razí politika nulové tolerance koronaviru.

V karanténě se během víkendu ocitlo 17,5 milionu lidí v bohaté provincii Šen-čen, kde mají svá sídla či továrny největší technologické firmy světa včetně těch západních. Trhy se bojí zpomalení ekonomického růstu a problémů v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které by mohla karanténa či případné další rozšíření nemoci znamenat. Pozastavit svou produkci musel například Foxconn, důležitý dodavatel Applu.

Ekonomiku zajímá cena paliv

Ceny ropy mají za sebou extrémní výkyvy. Chování domácností a firem však primárně ovlivňují ceny paliv. Lidé nekupují ropu, ale kupují benzín a naftu. A právě utažená nabídka nafty, která nedokázala především v Evropě držet krok s poptávkou, způsobila napětí ve společnosti.

Velkoobchodní i maloobchodní ceny nafty překonaly v minulém týdnu své nejvyšší úrovně z roku 2008. Evropské rafinérie nedokázaly vyrobit dostatek nafty. Na vině je z velké části drahý zemní plyn, který rafinérie používají k výrobě vodíku. Ten následně slouží k odstraňování síry z nafty.

S mírnou dávkou smělosti můžeme říct, že právě na dieselu je ekonomika vyspělých zemí stále závislá. Na tomto palivu funguje naprostá většina dopravy i zemědělství. Vysoké ceny nafty se tak snadno přepíší do růstu cen mnoha zboží a služeb. Inflační tlaky dále vzrostou a jsou to právě ceny nafty, ze kterých by nyní měli mít centrální bankéři nejhlubší vrásky.

Přestože se situace na ropě a částečně také na palivech postupně uklidňuje, můžeme nadále čekat vysokou volatilitu cen. Proti zvýšené rizikové averzi bude působit ekonomické zpomalení. Ohrožení dodávek ropy či paliv z Ruska by mělo zvláště na evropském trhu výrazné dopady. Stále nemůžeme vyloučit nedostatek paliv na trhu, především dieselu. To by mělo velké dopady na ekonomický vývoj v mnoha evropských zemích.