Solární boom v Evropě rozhodně nekončí. Takové poselství přináší česká společnost Solsol, která od roku 2012 běžným zákazníkům zajišťuje solární panely, střídače a baterie předních světových značek. A podle vyjádření stojí za dodáním každého třetího panelu, který je možné vidět na domech po celém Česku. Firmě se daří rychle růst, což zaujalo i známého investora Jiřího Hlavenku. Na dotaz CzechCrunche uvedl, že do Solsolu poslal řádově více než nízké desítky milionů korun. Konkrétní být nechtěl.

„Ukazatel EBITDA (zisk před zdaněním, úroky a odpisy – pozn. red.) byl loni ve výši přes 200 milionů korun, letos firma očekává zdvojnásobení. Mám podíl 10,5 procenta, takže to pro mě byla o dost dražší investice,“ přibližuje pro CzechCrunch Jiří Hlavenka, který historicky vydělal na investici do letenkového startupu Kiwi.com, přičemž mladé inovativní firmy podporuje milionovými částkami. Celkem je aktivním investorem ve více než dvaceti firmách.

Solsol v roce 2018 utržil sedm milionů eur, podle dnešního kurzu asi 170 milionů korun, v roce 2021 to již bylo 27 milionů eur, tedy 640 milionů korun – což znamená růst o 276,5 procenta. Takového růstu si všiml i britský list Financial Times, který firmu letos zařadil do výběru tisícovky nejrychleji rostoucích společností v Evropě. Solsol je v žebříčku českou jedničkou v rámci odvětví energetiky.

„Poslední čísla dokonce hovoří o nárůstu obratu o tisíc procent za poslední dva roky,“ uvádí dále Solsol. Podle ředitele Radka Orsága firma v Česku drží zhruba třetinový podíl a svou pozici chce posilovat i na dalších evropských trzích. „Fungujeme od roku 2012 a za tu dobu jsme prokázali, že jsme firmu postavili na pevných základech, které ustojí i rychlý růst,“ komentuje Orság.

Dynamický růst s sebou přinesl také výzvy, proto se Solsol rozhodl hledat partnera se zkušenostmi z růstového byznysu. Tím se stal právě Hlavenka, jehož angažmá ve firmě má dvě roviny. Kromě zvládání výzev jde o zachování firemní kultury.

„Potenciál solární energetiky je bezpochyby obrovský a stále nevyužitý. Jen asi tři procenta střech je osazených fotovoltaikou. A s tím, jak budou dál klesat realizační náklady a objevovat se možnosti využívání systému s baterií v zapojení do takzvaného smart gridu, návratnost ještě poroste,“ dodává Hlavenka.