Hlavou mu létá filozofie, neurologie i umění. Českého univerzála podpořil ve studiu i Havrlant

Dvacetiletý Štěpán Los propojuje ve svém studiu ve Skotsku obory, které spolu zdánlivě nemají nic společného. Zaujal tím i českého investora.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

stepanlos1-minStory

Foto: Archiv ŠL

Štěpán Los svými univerzálními studijními kvalitami zaujal známého investora

Jakub Havrlant je známý především jako startupový investor a šéf investiční skupiny Rockaway. Čas od času mu ale zaklepe na dveře i někdo zcela jiného kalibru – třeba studenti žádající o finanční podporu. Systematicky se takové podpoře nikdy nevěnoval, ale když ho oslovil dvacetiletý mladík, který kombinuje neurologii, filozofii i umělou inteligenci na univerzitě, kam chodí i členové britské královské rodiny, tak si řekl, že do toho půjde. Kdo je student, který získal peníze na studium od Rockaway?

Rozjelo se to nevinně. Babička mu jako malému četla starořecké báje od Eduarda Petišky, později se nadšeně ptal, jak byl veliký který dinosaurus. Když se ale začal zajímat o filozofii a přes ni se dostal až k neurologii, umělé inteligenci a dnes studuje i statistiku, bylo jasné, že na Štěpánu Losovi je něco jinak. Možná právě proto se dostal na elitní univerzitu ve skotském St. Andrews, kam chodí i členové britské královské rodiny a kde se zabývá ledasčím. Ve výsledku chce ale rozklíčovat lidské vědomí.

Výčet oborů, které jej zajímají, by mohl naznačovat, že rodák z Prahy jen povrchně rozumí tak nějak všemu. Je to ale jinak – považuje se za generalistu, tedy člověka, který se zcela záměrně snaží studovat obory, co spolu nemusí mít na první dobrou nic společného, a hledá mezi nimi pojítka.

„Kniha Range: Why Generalists Triumph in a Specialized world od Davida Epsteina říká, že to je přesně něco, co budeme do 21. století potřebovat. Vědomosti už si najde každý na jedno kliknutí. Mít ale kognitivní modely pro spoustu oborů a rozumět tak nějak všemu, mě vždy hrozně lákalo,“ vysvětluje s patrnou fascinací usměvavý mladík. Není pro něj problém během několika minut vyjmenovat tři filozofy z různých časových období, propojit jejich myšlenky s aktuálním poznáním v neurologii a zároveň zmínit stresový hormon kortizol. A navíc ho to očividně neskutečně baví.

havrlant

Foto: Rockaway

Jakub Havrlant, CEO Rockaway Capital

„Kdyby mě se někdo zeptal, kde končí filozofie a začíná neurologie, tak vlastně nevím,“ naráží Los na fakt, že i třeba tak filozofické koncepty jako vědomí se vědci pokouší zkoumat pozorováním mozku. „Taky strašně rád pozoruju, že se počítačoví vědci začínají bavit s neurovědci a vznikají úplně nové obory,“ vysvětluje s nadšením.

Na základní škole byl podle svých slov „hyperaktivní prevít“, na gymnáziu jeho všestrannost učitelé kultivovali. Přidal se do projektu Mladá politika, v němž dělal rozhovory se začínajícími politiky z celého českého spektra. Když přišel čas na výběr vysoké školy, v Česku marně hledal obor, který by jeho široké spektrum zájmů postihl.

To, po čem pátral, tedy hlavně psychologii s neurovědním přesahem a filozofií, našel na britských ostrovech a tamních prestižních univerzitách. Přihlásil se rovnou na pět – na čtyři z nich mladého univerzála vzali. Jediné místo, které nedopadlo, byl anglický Oxford.

„Nejdůležitější součástí přihlášky byl takzvaný personal statement. Na jednu A4 jsem musel popsat, že zrovna já jsem člověk, kterého ta univerzita chce. Je to vlastně celkem šílené. Já tam psal o řeckých bájích, o tom, jaké všechny mimoškolní aktivity jsem měl, a podobně. Byly potřeba ještě samé jedničky z maturity a tři posudky od učitelů. A pak už jsem jen čekal,“ popisuje Los přijímací proces na univerzitu v St. Andrews. Na prestižní obor se přitom dostane mezi pěti a deseti procenty přihlášených.

Biologické soutěže i eseje o politice

Aby ale mohl nastoupit, musel získat nemalý obnos peněz na školné – to po brexitu pro české studenty značně zdražilo a aktuálně na St. Andrews činí 25 100 liber, tedy přibližně 676 tisíc korun. Los tak začal obepisovat s žádostí mnohé nadace a mecenáše, ovšem setkával se nejdřív jen s nezájmem. „Všichni chtěli jasně definovaný příběh a obor, jenže já jsem do žádostí psal, že jsem byl na biologické soutěži a zároveň psal eseje o politických problémech. Působilo to tak, že nevím, co chci,“ směje se Los.

V čem jiní viděli slabost, v tom ale uviděl velký potenciál investor Jakub Havrlant a jeho skupina Rockaway. Školné mladíkovi zaplatil. „Souvislost mezi technologiemi a vlivem na lidskou mysl mě osobně fascinovala vždycky. Jako skupina Rockaway přispíváme k rozvoji technologií – ale z těch musí člověk benefitovat, ne se jimi nechat ovládat. A to, jak Štěpán vnímá sociální média v kontextu lidských hodnot, je unikátní. Několikrát jsem se s ním sešel a jeho zájem mě nadchl, bavili jsme se o jeho studiu, technologiích a jejich propojení s filozofií a taky o komplexním vlivu sociálních sítí nejen na chování, ale i hodnoty společnosti,“ říká Havrlant. Jednalo se přitom o zcela výjimečnou situaci. Hromadné financování či nadaci na podporu studentů Rockaway neplánuje.

„Bylo pro mě fascinující získat podporu od Rockaway a poznat se s Jakubem Havrlantem. Je také vším fascinovaný, zapálený, řeší problémy, a přesto má úplně jiný styl a nástroje, než s čím jsem se potkal ve škole,“ popisuje už nynější student St. Andrews. Výměnou za uhrazení školného se s Havrlantem domluvil, že vypracuje shrnující studii o vlivu sociálních sítí na proměnu lidských hodnot.

stepanlos2-min

Foto: Archiv ŠL

Štěpán Los studuje ve skotském St. Andrews

Široké téma se rozhodl uchopit právě kombinací metod neurologie a filozofie. Zajímá ho, zda je možné na úrovni mozku pozorovat změny, které by vysvětlovaly i posuny hodnot ve společnosti jako celku. Vědci už dříve vyzkoumali, že sociální sítě velmi zdatně aktivují v mozku stejná centra jako jiné návykové odměny – ať už třeba cukr nebo drogy. Zkoumání dlouhodobé změny mozku, a tedy hodnot, je ale trochu jiný oříšek.

„Už je dobře popsané, že sociální sítě negativně ovlivňují naše sebevědomí. Ve sociální psychologii zároveň máme něco, čemu se říká self-concept, což je v podstatě odpověď na otázku, kdo jsme. Jestliže sociální sítě nabourávají náš self-concept, tak z toho plyne nejistota, která se pak odráží i na našich hodnotách,“ dedukuje mladý student. Nejistota zároveň způsobuje tendenci se vracet ke kořenům a hodnotám, které už jako lidé známe – a to je podle Lose ve výsledku i důvod, proč v částech společnosti pozorujeme větší polarizaci, agresivitu nebo nacionalistické tendence.

Jen vím, že chci zjistit, co je to vědomí.

Ve svém zatím posledním ukončeném semestru se v jednom předmětu věnoval například osvícenství, v rámci jiného pořídil zápis laboratorního experimentu, v dalším psal test z pokročilé statistiky a má za sebou třeba i zkoušku z teoretických otázek o psychologii.

To vše je ale pro talentovaného mladíka nejspíš teprve začátek. Ve Skotsku přičichl i ke světu umění a módy – St. Andrews je ostatně proslulé svými modelingovými událostmi, a tak si i Štěpán Los zkusil tento obor  – dokumentuje jej na svém Instagramu, a nejen že sám je modelem, ale vymyslel i celou choreografii pro 1,5hodinovou show. Vrací se tak ke svým tanečním kořenům, protože celý život zároveň stepuje. Mezitím studuje a rozhlíží se po stážích, zamířit by chtěl do některého ze startupů, který pracuje s obecnou umělou inteligencí a zamýšlí se i nad jejími etickými problémy.

Nic tak nenaznačuje, že by v nejbližší době Štěpán Los zapadl do nějaké z oborových škatulek, které ze současného světa dobře známe. A čím by tedy vlastně v budoucnu chtěl být? „Tak to vůbec nevím. Já jen vím, že chci zjistit, co je to vědomí.“