Hranice lesa, tedy ekologický předěl ve vysokohorských oblastech, který vymezuje, kde jsou ještě stromy schopné vytvářet ucelený porost, se každý rok posouvá v důsledku klimatických změn. Upozornili na to vědci z Univerzity vědy a techniky v Šen-čenu, kteří společně s výzkumníky z Univerzity v Leedsu zkoumali téměř milion kilometrů lesního porostu ve 243 horských oblastech. Podle jejich závěrů se mezi lety 2000 a 2010 „přestěhovalo“ o 1,2 metru ročně asi 70 procent stromů. Informoval o tom akademický magazín Global Change Biology.

Na oblast, kterou vědci zkoumali, nemá vliv činnost člověka související s využíváním půdy. Na základě toho usuzují, že důvod, kvůli němuž se stromy každoročně posouvají výše, je globální oteplování. Nejpatrnější změny pozorovali v tropických oblastech, kde se hranice lesa každý rok posunula v průměru o 3,1 metru.

V průměrných hodnotách jsou ale velké odchylky. V horách na Malawi, Papui-Nové Guineji a Indonésii se některé stromořadí posouvalo rychlostí dokonce deset metrů za rok. Naproti tomu v oblastech mírného pásma některé hranice lesa vykazovaly mírný ústup a posouvaly se v horách přibližně o půl metru za rok. Jinde stromořadí ustupovalo kvůli lesním požárům, například na západě Spojených států.

„Předchozí studie se zaměřovaly na jednotlivé lesní porosty nebo pohoří. Naše práce poskytuje ucelený obraz rychle se pohybujících stromů, které takto reagují na zvyšující se globální teplotu. Hranice lesa se nejrychleji posouvá vzhůru v oblastech, kde je teplota dominantním faktorem ovlivňujícím její polohu. V oblastech mírného pásma, kde jsou důležitější srážky, se linie stromů nemění tak rychle,“ vysvětluje pro Global Change Biology profesor Dominick Spracklen, který se na nové studii podílel.

Historické výzkumy ukazují, že hranice lesa se začala dramatičtěji proměňovat po roce 1970, pravděpodobně v důsledku stupňujících se změn klimatu. Dynamika, se kterou se prostředí lesů proměňuje, je stále větší výzvou pro křehké ekosystémy ve vysokých nadmořských výškách. Podle vědců by mohla kvůli výrazným změnám čelit zvýšenému riziku vyhynutí horská zvířata a rostliny.

„Jak stromy postupují vzhůru, začínají soupeřit o prostor a živiny, což může způsobit vytlačení některých endemických druhů, které na těchto místech přežívají. Náš výzkum nám umožňuje nahlédnout do toho, jak mohou být tyto zranitelné oblasti ovlivněny, což nám dává příležitost přemýšlet o tom, jak bychom mohli zasáhnout a pokusit se některé druhy ochránit,“ říká Xinyue He, která se na studii rovněž podílela.

Zatím není jasné, co všechno změna hranice lesa přinese. Zvýšení množství stromů nad současnou úrovní by mohlo znamenat, že bude z atmosféry odstraněno více oxidu uhličitého, stejně tak by mohlo dojít k rozšíření biotopů pro některé lesní druhy. Stěhování stromů směrem vzhůru však zároveň zmenšuje plochu tundry, což ohrožuje zmíněné endemické druhy a mít vliv také na zásobování vodou oblastí, které jsou na ní závislé.