Co znamená vysoká inflace, mají Češi ještě v čerstvé paměti: její průměrná výše byla v letech 2022 a 2023 hodně přes 10 procent a právě tehdy došlo k masivnímu znehodnocení úspor a zdražení téměř všeho. To, co se děje aktuálně na Blízkém východě, má potenciál spirálu růstu cen opět roztočit. „V tuhle chvíli to ještě kromě benzínek nevidíme, ale ten šok už se buduje,“ řekl v podcastu Money Maker ekonom Tomáš Dvořák z britské poradenské agentury Oxford Economics.

To, že zavřený Hormuzský průliv páchá na trhu s ropou obří problémy, je zjevné – průměrná cena nafty v Česku během března vystoupala až k hranici 50 korun za litr a blíží se maximům, jichž dosáhla po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Benzin je sice levnější, ale i ten se prodává za více než 40 korun za litr.

„Zažili jsme to nedávno, že energie je vlastně vstup do ceny téměř všeho, protože energii používáte k výrobě snad všeho zboží a většiny služeb,“ vysvětlil v podcastu Money Maker Dvořák. A upozornil, že v souvislosti s íránskou válkou nejde jen o ropu, které normálně přes Hormuz proudí pětina světové spotřeby.

„Není to jenom ropa, je to i zemní plyn. A to, jak je zemní plyn cenotvorný pro cenu elektřiny, jsme si taky zažili nedávno. Plus z Blízkého východu jde spousta hnojiv a ty se s mnohem větším zpožděním propíšou do cen potravin,“ doplnil Dvořák.

Co se míry inflace týče, podle něj by se na konci roku mohla pohybovat kolem čtyř, nebo dokonce pěti procent. Což je sice o dost méně, než bylo 16 procent v roce 2023, ale pořád o dost víc, než je dlouhodobý cíl České národní banky – tím jsou dvě procenta.

K situaci už se vyjadřovali i členové rady České národní banky. Ti se situací zabývali na svém posledním zasedání a podle záznamu z jednání se shodli, že zatím sice není třeba přistupovat k žádným krokům, ale že v případě potřeby není vyloučené zvyšování úrokových sazeb.

To ostatně zmínil i Tomáš Dvořák: „Diskuze o snižování sazeb absolutně nebude. To v tuhle chvíli není možné, takže to je další způsob, jak dění domácnosti pocítí i na sobě.“

Navíc se zdražování a vše s tím spojené propíše i do výkonu celé ekonomiky: podle Dvořáka je realistické očekávat, že válka na Blízkém východě letos české HDP zpomalí a ekonomika poroste místo očekávaných 2,5 procent jen o 1,8 procenta. To je růst pomalejší o čtvrtinu.

„Ten džin už byl vypuštěn z lahve,“ řekl Dvořák s tím, že následky v podobě drahých energií se budou zahlazovat mnohem déle a pomaleji, než jakou rychlostí vystřelily ceny pohonných hmot na pumpách.