Česko-slovenští archeologové přetváří historické mapy. Už loni objevili v Guatemale zcela nové město, jedno z někdejších center mayské civilizace, které je zatím největším neobjeveným sídlem v regionu. Teď se schválením guatemalské vlády svoje objevy zveřejňují a přibližují, proč je nález tolik důležitý.

V hustém porostu džungle ležel velký kámen. Milan Kováč o něj zakopl. Tehdy si ještě myslel, že jde o erodovanou stélu. Nakonec se ale ukázalo, že jde o opracovaný kámen. „Teprve při čištění jsem si uvědomil, že jde o lidskou postavu. V tu chvíli jsem ji zařadil do kategorie nejstarších soch, které vznikaly v předklasickém období. Když jsme ji později po vykopávkách a dokumentaci postavili, uvědomil jsem si, že chybí atribut obezity a vynikají jiné, neobvyklé rysy. Když se k tomu přidala druhá socha a rozlišení mužských a ženských pohlavních znaků, bylo mi jasné, že před sebou máme něco nového,“ líčí vedoucí týmu.

Právě tyto monumentální sochy daly nově nalezenému městu v provincii Petén jméno. Vědci ho pojmenovali Los Abuelos, tedy Prarodiče. Sousoší je zobrazením prapůvodního páru, který je známý z mayské posvátné knihy Popol Vuh pod jmény Xpiacoc a Xmucane. „Právě tento objev pro mě osobně znamená nejvíce, protože je výjimečný a nemá obdoby. Představuje důležitý aspekt mayského kultu z nejstarších dob. To byl důvod, proč bylo celé město pojmenované právě po něm,“ vysvětluje Kováč.

Původně přitom expedice pojmenovala ztracené město Yax Balam, tedy První Jaguár. Byly to ale nakonec právě sochy, co mělo větší váhu. Přesto jaguár sehrál v objevování města svou roli, a to poněkud mystickou. „Moment, kdy jsme pod sochami objevili kosti obětovaných šelem a vzápětí se u nás objevil živý jaguár, byl naprosto nezapomenutelný. Jako bychom probudili něco pradávného,“ líčí vědoucí vědeckého týmu.

Kromě sochy našli vědci také tři astronomické observatoře. Ty byly určené k pozorování slunovratů a rovnodenností. Jedna z nich patří k nejstarším svého druhu, její historie sahá až do počátku předklasického období a vědci předpokládají, že byla postavena někdy v osmém až pátém století před naším letopočtem. Kromě ní ale vědci narazili také na sedm dalších lokalit, včetně dvou nově objevených mayských sídlišť.

Los Abuelos je velmi důležitým objevem, který má ambici přepsat historické mapy i učebnice. Odpovídá totiž mayskému ztracenému městu a představuje zřídka dostupnou a zároveň velmi silnou a nesmírně bohatou vrstvu z počátku mayských dějin, tedy z období vzniku států.

„Následně bylo město opuštěno a starší vrstvy byly bez výraznějšího narušení překryty vrstvou ze samého konce mayské civilizace. Město tak zároveň představuje příležitost studovat dvě nejméně známá období – vznik a zánik mayské civilizace, a to na příkladu jedné urbanistické jednotky,“ vysvětluje Tereza Kopelentová, tisková mluvčí Nadace Neuron. Ta expedici podpořila v rámci svého grantového programu.

Zaniklé město se podařilo objevit díky umělé inteligenci a neuronové síti pro ověření dat získaných z leteckého laserového skenování LiDAR. „Na základě fyzického průzkumu už jsme znali okrajové části, nevěděli jsme ale, že se jedná o skutečné město a do jeho centra jsme se nikdy nedostali. To nám odhalilo až letecké laserové skenování,“ popisuje Kováč s tím, že pro dokumentaci použili digitální 3D modelování všech objektů a ke zpracování nálezů využili nejmodernější technologie, například laser, který pomáhá pracovat s keramickými fragmenty.

Zatímco v posledním roce a půl vědci vyhodnocovali svoje nálezy, nyní se tým vrátí na místo, kde chce pokračovat v práci, expedice rozšíří vykopávky, bude digitalizovat získané předměty a vytvářet modely a animace. Probíhat bude také laboratorní a analytické zpracování všech objevů. Ty nejvýznamnější pak budou prezentovány na mezinárodním kongresu v Guatemale. Cílem je pochopit lepší chronologický a kulturní kontext toho, co se v místě nachází.

„To, co jsme našli, byly často náhodné objevy. Prostě jsme někam šli a tam to leželo. Teď potřebujeme udělat mnohem víc systematických výzkumů a najít další kontexty této fascinující kultury. Máme krásné výkřiky, nyní chceme sestavit příběh,“ vysvětluje Kováč. Vědci kromě jiného našli také ostatky posledních obyvatel města. Kvalita zubů například ukazuje, že lidé byli v tomto období podvyživení. Souvisí to pravděpodobně se závěrečným klasickým obdobím, kdy došlo k úpadku města i celé klasické mayské civilizace.

Celkem expedice provedla vykopávky ve třech městech, průzkumy se odehrály v dalších čtyřech. Až dosud se podařilo objevit víc než dva tisíce keramických fragmentů, 3 500 kamenných nástrojů, 24 kompletních nádob, čtyři kamenné stély, dvě monumentální sochy a dvanáct hieroglyfických nápisů na keramice. Podle Kováče expedice otevřela řadu otázek, na které může odpovědět jen další výzkum.

Už teď se každopádně ví, že dosud neznámé město v severovýchodním Peténu se rozkládá na ploše dvanácti kilometrů čtverečních a vzniklo v období osmého století před Kristem. V čele Los Abuelos stál malý palác, který je podle vědců důkazem, že už tehdy se zde formovala královská moc. Palác se vědcům podařilo celý odkrýt a také zrekonstruovat.

V klasickém období došlo ve městě k přebudování některých náměstí, opravě památek i ke stavbě nových paláců. Zanedlouho na to ale přišel úpadek, ze kterého se mayská civilizace už nevzpamatovala.