Japonská kultura skrývá celou řadu tradičních uměleckých směrů a rituálů. Mezi ty nejznámější patří umění kaligrafie, čajové obřady, tvorba dokonale zenových zahrad a také tvorba bonsají. Tento extrémně dlouhý a náročný proces tvarování stromků trvá desítky, mnohdy až stovky let. Díky japonskému studiu Nendo a 3D tisku jej však lze zkrátit na pár minut, a navíc jej zvládne úplně každý.

Pro někoho může bonsaj představovat jen kus stromku v misce. Ovšem za malou pokroucenou dřevinou se skrývá velký kus kulturní historie a často mnoho hodin usilovné práce a roky čekání.

Primárně je bonsaj skutečně zahradnickou technikou pěstování stromu v malé mělké misce, která zabraňuje jeho kořenovému systému k výraznější expanzi. Proto zůstává i samotný kmen stromku se svou korunou velice malý.

Jenže pěstování bonsají je zahradničením asi tak z deseti procent. Z většiny se pak totiž jedná o vytváření živého uměleckého díla, které vychází z filosofie zen buddhismu a pracuje s Wabi-sabi, tedy hledáním dokonalosti v nedokonalostech.

Kmen i koruna stromku jsou různými technikami tvarovány tak, aby vypadaly jako velmi starý strom. Miska je navíc doplňována o další detaily, které mají za úkol vytvářet iluzi stromu a krajiny v jeho okolí, často v romantickém či dramatickém pojetí.

Ať už se bavíme o malé mandloni uprostřed mechového háje či pokroucené borovici na úpatí mořského srázu, všechny tyto kompozice lze vměstnat do misek, jejichž průměr je nanejvýše několik desítek centimetrů. I přesto je takto malý kus půdy s rostlinou schopen přenést vás do fantaskní krajiny plné neuvěřitelných příběhů, které však znají jen větvičky malého stromku.

Čím je bonsaj starší, tím stoupá nejen její estetická, ale i tržní hodnota. Ty nejstarší bonsaje jsou staré 800 a některé dokonce až 1 000 let. Jedná se o naprosté unikáty s mohutnými kmeny, které obrážejí výstavy po celém světě a pro své majitele představují celoživotní úděl, jenž se v rodině dědí po mnoho generací.

Na první pohled by se mohlo zdát, že dnešní rychle pulsující doba není s nehybnými stoletými dřevinami příliš kompatibilní. A přesto si našla cestu i k bonsajím díky japonskému studiu Nendo. To přináší bonsaje, které nevyžadují pravidelnou přesně dávkovanou zálivku bohatou na hnojivo, ani dostatečný svit slunečních paprsků.

Jejich bonsaje jsou totiž vyráběny pomocí 3D tisku a péči o ně zvládne i ten, komu se nedaří pěstovat ani kaktusy. Zájem by o ně mohl být především u mladých zákazníků, kteří se v posledních letech začali bonsajím vzdalovat.

„Rostlina“ Grid-Bonsai je na 3D tiskárně vytisknutá miska, kmen a koruna. Bonsaj je nabízena v sedmi různých tvarech, od kmenů snažících se dotknout oblohy až po kmeny klanící se hluboko k zemi. Všech sedm tvarů vychází ze základních kompozic uznávaných v umění pěstování skutečných bonsají.

Koruna každého vytištěného stromku je tvořena horizontálně a vertikálně uspořádanými jehlicemi, které dohromady tvoří kvádrový mřížový tvar. Na první pohled tak Grid-Bonsai připomíná reálnou bonsaj jen s notnou dávkou představivosti. Jenže právě v tom spočívá hlavní kouzlo sněhově bílé bonsaje.

Zatímco u Grid-Bonsaie odpadá odpovědnost za přežití stromku, majitel stále odpovídá za jeho estetickou podobu. Aby Grid-Bonsai vypadala jako skutečná bonsaj, je nutné vzít do ruky nůžky a upravit tvar koruny štípáním jednotlivých jehlic tvořících korunu. Jak bude výsledek vypadat, záleží jen na fantazii a snaze držet se zaběhlých pravidel či přenechání podoby tvarů kreativnějšímu já.

Důvodem, proč se designové studio Nendo pustilo do tvorby tištěných bonsají, je snaha upozornit na plundrování japonských lesů, které jsou zdrojem bonsajových sazenic vyvážených do celého světa. Pro Nendo to není první projekt, ve kterém převádí tvary rostlin do neživých skulptur. Již dříve představilo řadu ozdobných keramických květin a pro francouzskou Sèvres vytvořilo malý konferenční stolek s motivy keramických leknínových listů.