Jednadvacetiletý umělec Matěj Hošek vystupující pod pseudonymem Maatty žije s autismem, depresemi a úzkostmi. Jeho dny by se daly přirovnat k jakési hře kontrastů. Chvíle, kdy působí otevřeně, společensky a empaticky, střídají momenty, v nichž se uzavírá hluboko do sebe a okolní svět přestává vnímat. „Jeho svět stojí na pevných rituálech a neměnném řádu. Jakmile se něco vychýlí, ztratí půdu pod nohama. Takové nastavení mu prakticky znemožňuje žít standardní život,“ popisuje realitu jeho matka, spisovatelka Michaela Hošková.

„Osud mu sice v něčem ubral, ale jinde vrchovatě přidal. Dnes to vidím pozitivně. Talent a cit pro barvy, který v sobě Maatty má, je skutečně neobvyklý,“ říká Hošková. Její syn začal tvořit už na prahu puberty. Pořád dokola kreslil mapy, tisíckrát stejně a přece jinak. Pražské metro, dopravní uzly, linky v precizních strukturách. „Začal chaos světa převádět do systému, který vizuálně fungoval,“ vzpomíná Hošková. Rodiče tehdy netušili, kam tato obsese povede, ale synův výrazný cit pro estetiku a kombinace barev je zaujal.

Z pastelek a fixů postupně přešel k litografii, a nakonec k akrylu. To, co začalo jako potřeba vtisknout papíru řád, se proměnilo v osobité umělecké vyjádření. Dnes se Maatty pyšní místem v žebříčku Forbes 30 pod 30, jeho díla se draží v prestižní Galerii Kodl za statisíce a nyní otevírá další kapitolu své tvůrčí dráhy, která je nově spojena se světem sportu.

Když se mapa metra promění v parkur

Maattyho mladší sestra se věnuje parkurovému skákání. Právě koně se stali mostem, který propojil její sportovní svět s bratrovým výtvarným viděním. Impulsem byly loňské narozeniny sestřiny trenérky. „Manželku napadlo, že by jí syn mohl namalovat parkurový závod. Uvědomili jsme si, že trasa, kterou kůň běží, vypadá po přenesení na plátno vlastně velmi podobně jako mapa metra,“ vypráví otec chlapce, Martin Hošek.

První obraz zachytil závod v Monaku ze série Longines Global Champions Tour. Výsledek se rodině tak zalíbil, že vedl až k nápadu na celou sérii: sedmnáct měst, sedmnáct Velkých cen, sedmnáct pláten.

Paradoxem je, že samotné závody Maattyho míjí. „Zajímá ho pouze ta dráha, linie, kudy parkur povede,“ vysvětluje Hošková. Po každém závodu si stáhne mapu tratě a dopředu ví, jakou paletu barev použije. Vždy hledá vazbu na dané město, ať už skrze barvy vlajky nebo typické vizuální prvky metropole.

V ateliéru v Písecké ulici na Praze 2 pak na svých dílech pracuje. Jeden obraz se rodí i celé měsíce. „Akryl schne dlouho a Maatty tvoří podle toho, v jakém je zrovna rozpoložení,“ dodává.

Šampioni pomáhají šampionům

Tato unikátní kolekce nyní míří do světa s jasným posláním. Online aukce na portálu Artslimit.com startuje v sobotu 22. listopadu ve 14 hodin. Všech sedmnáct děl jde do dražby s vyvolávací cenou 120 tisíc korun za kus a 40 procent výtěžku poputuje nadaci Itot Foundation, kterou spoluzaložila australská parkurová legenda Edwina Tops-Alexander.

Nadace, nesoucí jméno po ryzákovi Itôt du Château, s nímž vyhrála mnoho závodů, podporuje skrze hipoterapii děti s postižením a jejich rodiny. „Matěj má koně rád. A koně zase vycítí, že je Matěj jiný, a komunikují s ním odlišně, než s ostatními. To je podstata hipoterapie a přesně to chceme touto sérií podpořit,“ říká Hošek. Název série Champions má podle něj hlubší význam. „Není to jen o vítězích závodů. Děti i dospělí, které životem provází handicap a stále dokážou jít dál, jsou podle nás ti největší šampioni.“

Dnes má Maatty svůj Klub přátel litografie čítající šedesát sběratelů, vystavoval na Prague Art Week a jeho díla visí v kancelářích i bytech lidí, které oslovil buď vizuál, nebo silný příběh v jejich pozadí. Velkou roli v tom sehrál i galerista Martin Kodl z Galerie Kodl, který dal mladému talentu šanci.

Přesto zůstává rodina nohama na zemi. „Nepřeceňoval bych to, pořád jsme extrémně na začátku,“ říká otec. Další cíl je ale jasný: dostat Maattyho tvorbu do zahraničí. „Nebude to jednoduché, talentovaných umělců je na světě strašně moc. Ale uděláme pro to, co můžeme,“ dodává.