Jeho oblečení nosí Nik Tendo i Oskar Hes, živí ho ale pračky. Se značkou My Dear teď spouští novou kolekci
Zbyněk Štandera po čtyřech letech vrací svou značku zpět na scénu. Když ale zrovna neřeší dropy kolekcí, buduje byznys s průmyslovými pračkami.
Po několikaleté pauze se česká značka My Dear Clothing znovu hlásí o slovo. Připravila totiž novou kolekci, jejíž prodej byl spuštěn tedy v neděli 23. února v 19 hodin. Její zakladatel Zbyněk Štandera se k módě vrátil po čtyřech letech, kdy se věnoval rodině i svému primárnímu byznysu – prodeji a servisu velkokapacitních praček a sušiček. Na jaře loňského roku uvedl kolekci 23:55, teď spouští 23:56. Právě název dropů má být jakýmsi odpočtem na jeho plány více se angažovat v oblasti módy. „Do půlnoci je to pořád moje hobby. Pak už ale pojedeme naplno,“ říká teď v rozhovoru pro CzechCrunch.
Značka My Dear Clothing, která se zaměřuje na pánské oblečení a doplňky, vznikla už v roce 2013, tehdy v prostředí hudebníků a tatérů. „Dnes už neplatí, že streetwear patří jen k rapu. Když jsem začínal, bylo to dané tím, že jsem se pohyboval v Pardubicích s klukama z labelu Milion+. Ale dnes už se streetwear prolíná s high fashion a značka oslovuje daleko širší spektrum lidí,“ vysvětluje Štandera.
Od počátku funguje značka na principu limitovaných dropů. To znamená, že si její oblečení nemůžete jen tak objednat, ale musíte čekat, až sama přijde s další kolekcí, kterou na e-shopu spustí. Pak si ho můžete koupit, ale ani tak není jisté, že se k němu skutečně dostanete – v minulosti byly dropy ještě v daný den vyprodané.
Nejčastěji pouští My Dear Clothing do prodeje mikiny nebo čepice, které jsou typické svým moderním a minimalistickým stylem s prvky streetwearu. Občas si ale zkusí i něco nového – v minulosti prodala třeba limitovaný počet tradičních cibuláků nebo sadu kožených pout na ruce.
Oskar ode mě chtěl bundu, tak jsem mu slíbil, že když s námi nafotí pár věcí, udělám mu ji.
Za strategií dropů stojí kromě časové vytíženosti Štandery i jeho vědomé rozhodnutí nepřispívat k nadprodukci a značku směřovat udržitelným směrem. Výroba My Dear Clothing proto probíhá na Slovensku, přičemž část produktů vzniká i ve spolupráci s menšími umělci.
Poté, co značka vydala kolekci v roce 2020, se brand upozadil a na jeho webu i sítích bylo několik let prázdno. Pauza ale nebyla plánovaná, spíš organicky vyplynula ze života Štandery. „Narodily se mi děti, bylo najednou daleko víc odpovědnosti a míň času. Teď už jsou ve školce a já mám víc prostoru se k tomu vrátit,“ vysvětluje dvaatřicetiletý otec dvou dětí.
Jeho návrat je přitom už teď velkolepý. Loni na jaře vypustil kolekci 23:55, což mu vyneslo nominaci na ocenění Esquire Man v kategorii móda. I to Štanderu motivovalo k tomu, aby začal brandu zase věnovat víc času. „Rok předtím jsem si doma řekl, že do dvou let chci v Esquire Man být. Pak vyšel jeden drop a oni mě tam zařadili. Bylo to hezký uzavření kruhu,“ říká.
Po necelém roce teď přichází s dropem 23:56. Ten obsahuje mikiny, trika, čepice i kraťasy, materiálově se pak zaměřuje na pleteniny. „Loni jsem poprvé viděl seriál Yellowstone a líbila se mi tam jedna bunda, kterou má hlavní postava. Tak jsem na jejím základě postavil celou kolekci,“ popisuje inspiraci Štandera.
Ke kampaním, které dropy doprovází, si značka tradičně zve známé osobnosti. V minulosti to byl rapper Dominik Citta alias Nik Tendo, letos je tváří kolekce herec Oskar Hes a norský model Lars Bjørshol. „S Dominikem jsme byli kámoši ještě předtím, než začal rapovat. S Oskarem jsme se zase seznámili v Karlových Varech na baru a celou noc prokecali. Řekl mi, že by ode mě chtěl bundu, tak jsem mu slíbil, že když s námi nafotí pár věcí, udělám mu ji,“ vysvětluje se smíchem Štandera a dodává, že spolupráce vznikají přirozeně.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPřestože dosud značka fungovala spíš sporadicky, teď vypouští už druhou kolekci za necelý rok a tempo chce i do budoucna zrychlit. „Dva až tři dropy ročně mi dávají smysl. Ať je to dobře připravené a prezentované, ať se za to nemusím stydět,“ říká Štandera. Zrovna o poptávku ale nouzi nemá – omezené množství produktů je většinou vyprodané v řádu několika desítek minut.
Na plný úvazek se ale Štandera věnuje něčemu úplně jinému – průmyslovým pračkám a sušičkám. Pod značkou Vše pro prádelny se mu podařilo vybudovat byznys s ročním obratem 10 až 20 milionů korun. Byla to přitom docela náhoda. Ve dvaceti musel kvůli zranění skončit se squashem, kterému se věnoval na světové úrovni, a začal proto jezdit se svým tátou na brigády. Právě ten se servisu průmyslových praček věnoval.
„Nejdřív jsem se naučil stroje opravovat, pak jsem našel dodavatele a začal je i prodávat,“ popisuje Štandera. Dnes je jeho firma jedním z hlavních hráčů v Praze a středních Čechách, kde se v tomto oboru pohybují jen dvě další firmy. „Nejde ale o klasickou konkurenci. Spíš si pomáháme – když třeba jeden z nás nemůže, druhý za něj zaskočí,“ říká.
Přestože se teď My Dear Clothing vrací zpátky na scénu, její financování zůstává stále plně v rukou jejího zakladatele. „Teď je to pořád takový můj koníček, ale chci se tomu věnovat víc. Optimalizovat provoz v prádelnách tak, abych měl víc času na módu. Ale úplně je opustit? To zatím ne,“ uzavírá Štandera.