Omrzely vás pohádky i vánoční filmové klasiky a hledáte po několika dnech konzumace bramborového salátu a kapřích řízků nějaké estetické povyražení? Naštěstí se toho kolem nás i v době, kdy se spousta lidí oddává svátečnímu odpočinku, hodně děje. Přinášíme vám proto tipy, jaké výstavy stihnete v závěru roku 2022 ještě oběhnout.

Interiérový dialog – Winternitzova vila, Praha

Ve vile, kterou podle návrhu Adolfa Loose a Karla Lhoty nechal postavit právník Josef Winternitz pro sebe a svou rodinu, si můžete prohlédnout nejen její nezvyklé uspořádání vnitřních prostor, typické pro Loosův rukopis, ale do 20. února 2023 také výstavu o dnes již neexistujícím bytě, který navrhl Jan Kaplický pro ředitele designového muzea v Londýně Deyana Sudjice.

Výstava je složená ze série archivních fotografií i některých prvků interiérového vybavení a ukazuje, jak vypadal extravagantní byt založený na obdivu k technologiím a myšlenkovém futurismu. Byt se nacházel v západním Londýně a vznikl propojením dvou řadových domů z poloviny 19. století a svým monochromatickým charakterem připomínal interiér kosmické lodi. Pěkná podívaná je to však nejen pro milovníky Star Treku.

Optimalizované bajky o dobrém životě – galerie Plato, Ostrava

Koncem září se otevřela ostravská galerie Plato, která vznikla proměnou bývalých městských jatek. První výstavou v nové budově je mezinárodní počin Optimalizované bajky o dobrém životě, který nabízí prostor k zamyšlení nad otázkami, co je vlastně dobrý život a jak bychom ho měli vést. Kurátorky a kurátor výstavy Daniela a Linda Dostálkovy a Marek Pokorný se rozhodli návštěvníka touto introspekcí provést formou bajek. Právě ty nám totiž poskytují návody na dobrý život, byť dost mechanickým a groteskním způsobem.

Výstava se nad pojmem dobrý život pozastavuje prostřednictvím tvorby patnácti umělkyň a umělců různých generací a kombinuje různá média. Jedním z vystavených děl je tak i filmová bajka Dobrodružství dobrého člověka nebo organické objekty od polské umělkyně Agaty Ingarden, ale také díla od jedné z nejvýznamnějších postav poválečného umění na Slovensku Jany Želibské.

Moemi Yamamoto: Yume – Bold Gallery, Praha

Japonská umělkyně tvořící v Praze Moemi Yamamoto během své letošní červnové prezentace své diplomové práce na Akademii výtvarných umění v Praze zaujala unikátním spojením gotizující stylizace s japonskou paralelní perspektivou – pod jejíma rukama tak vznikají díla, která propojují dva světy a která se vtisknou do paměti na první pohled. Takový efekt měla i na majitele galerie Bold Oldřicha Hejtmánka, který Yamamoto nabídl prostor pro její samostatnou výstavu.

A tak vznikla Yume, ve které Yamamoto ukazuje, že sny jsou pro ni inspirací, ale také útočištěm. Malby jsou zároveň reakcí na náš svět a navádějí k dlouhému symbolickému čtení a hledání skrytých významů. Každá z nich má zvláštní, těžko uchopitelnou atmosféru, kterou jistě ocení milovníci románů od Kafky nebo Ishigura. Jako by totiž vyvěrala právě z jejich světů.

Dynamický blok: Keep Calm and Discourse – prostor 45 000 l, Brno

Kde se nachází nejvýznamnější kritika české architektonické scény? Marně byste ji hledali na stránkách magazínů a odborných periodik, nejlépe to totiž umí instagramový meme účet Dynamický blok, který glosuje aktuální dění, ale také problémy, s nimiž se potýkají architekti a architektky. Zároveň se nebojí jít proti proudu a dobírá si také osobnosti jako Eva Jiřičná nebo Adam Gebrian.

Virtuální kritika světa architektury se do 8. ledna přesunula do brněnské galerie pro angažovanou architekturu 45 000 l, která se nachází v centru Brna v pasáži vedoucí z Šilingrova náměstí do Velkého Špalíčku. Uskupení zde vytištěné memy pravidelně mění, takže úplně neupouští od instagramového formátu.

Výstava Františka Jungvirta – Sklářské muzeum, Nový Bor

Šestadvacetiletý sklářský výtvarník a designér František Jungvirt již během studií dosáhl úspěchů v podobě spolupráce se značkami Moser nebo Ajeto/Lasvit, zároveň tento čerstvý absolvent ateliéru skla na pražské UMPRUM pod vedením Ronyho Plesla zastává post kreativního ředitele značky Klimchi. Do 31. ledna aktuálně prezentuje svou tvorbu ve Sklářském muzeu v Novém Boru, kde se koná jeho dosud největší samostatná výstava.

Ve městě protkaném sklářskou tradicí je k vidění průřez Jungvirtovy práce za posledních šest studijních let a je zároveň rozloučením designéra s touto životní etapou. Před návštěvníky se ve Sklářském muzeu v Novém Boru otevírá jeho fantaskní svět plný barev, struktur a organických i ušlechtilých tvarů, ale také minimalismu a čistoty.

Šárka Trčková: Tajnosti – GASK, Kutná Hora

V Galerii Středočeského kraje běží do března příštího roku retrospektivní výstava české grafičky a malířky Šárky Trčkové. Tvorba absolventky Akademie výtvarných umění v Praze je výjimečná hned z několika důvodů. Jednak se nebála experimentů s grafickými technikami, jednak dle slov kurátora Radka Wohlmutha předznamenala renesanci českého akvarelu a akvarelové malby. Bravurně ovládala velké i malé formáty a pro své rané práce si dokonce vyráběla svůj vlastní papír.

Její díla se rozvíjejí kolem přírody a dětství, které považovala za zdroj největší inspirace. Obě témata se tak v její tvorbě často prolínala, zvlášť po narození syna. Ve svých pracích zachycovala pozorování každodenních situací, které se jí dařilo zachytit citlivě, se smyslem pro hravost a detail. Důležitým motivem pro ni byl také kruh, symbol koloběhu a nekonečnosti.