Umělá inteligence je jeden z nejčastěji zmiňovaných pojmů technologického světa. A jestliže by jejím vlivům snad doposud někdo unikal, v roce 2022 asi definitivně ukázala svou sílu prostřednictvím generativních modelů, jako je chatbot ChatGPT nebo grafický program Dall-E. Zatímco doposud transformovala umělá inteligence (AI) hlavně průmyslové obory, teď překročila hranici do kreativních průmyslů. Budeme tedy muset jako lidstvo předefinovat, co je to kreativita? A co vlastně čekat od AI v roce 2023?

Právě na takové otázky se snažil naznačit odpovědi novoroční díl podcastu Weekly, kde jsme vyzpovídali několik expertů na umělou inteligenci. Loňský rok nám například ukázal, jak zásadně jsme pokročili jako lidstvo od takzvané úzké umělé inteligence – tedy modelů, které jsou určené jen pro specifické úkoly – k obecné, která se bude schopná učit mnohem flexibilněji, a bude mít tedy i širší užití.

„Obecná umělá inteligence (AGI), čili takový svatý grál v AI, tu možná bude o dost dřív, než jsme si mysleli. Ještě před rokem predikční trhy říkaly, že na 50 procent to bude v roce 2043, a dneska říkají, že to bude na 50 procent už v roce 2027. Tedy už za pět let,“ předpovídá kybernetik a konzultant v oblasti AI Jan Romportl.

Nasnadě je pochopitelně otázka, jak přesně by měla obecná umělá inteligence vypadat. Přesně to nikdo neví, nicméně by mohla vycházet právě z jazykových modelů, jako je loni představené ChatGPT. Podle některých bude AGI taková, která zvládne jakýkoliv intelektuální úkol podobně jako člověk. Tam podle Romportla ještě nejsme, ale otázka je, jak vlastně podobnou věc změřit.

Jiný pohled na problematiku AGI nabízí Eva Nečasová, umělkyně, která se snaží umělou inteligenci dostat do školních osnov. „Mluvím s lidmi, kteří říkají, že AGI tu bude za pár let, pak i s lidmi, kteří jsou k jejímu vzniku skeptičtí úplně. Já to spíš vnímám jako proces se spoustou zlomových bodů. Dílčí modely jsou ale už dnes na tak vysoké úrovni, že si kladu otázku, jestli na té definici AGI nakonec vůbec záleží,“ říká Nečasová.

Umělkyně a zakladatelka iniciativy AI dětem tak naráží na problém, který má část veřejnosti – totiž že čeká na určitý průlom či revoluční změnu. Ta ale není potřeba, zásadní vývoj už probíhá plíživě. „Je zajímavé, že z technického pohledu pokračuje období, kdy máme stále silnější systémy, které umí působivé věci, ale nebyl k tomu potřeba zásadní průlom. Stále platí takzvaná škálovací hypotéza,“ popisuje Jan Kulveit, výzkumník oxfordského centra Future of Humanity, kde se zabývá i etickými otázkami ve vývoji umělé inteligence.

V praktické rovině je ale podstatné, jak se s umělou inteligencí vypořádat. Podle Nečasové by mělo více na celou problematiku reagovat školství. Z finského průzkumu, který zjišťoval představy dětí o AI, například vychází, že děti v kontextu AI neznají úlohu dat. „Jejich představy jsou hodně abstraktní, nejčastěji AI připodobňují k robotům s vlastním vědomí. Takže my při vzdělávání říkáme, že umělá inteligence ke svému fungování potřebuje data. Říkáme dětem, co to ta data jsou a že je z velké většiny vytvářejí lidi, a proto mohou být zkreslená,“ doplňuje Nečasová.

Ačkoliv generace dnešních dětí bude umělou inteligencí ovlivněná asi nejvíc, změny na pracovním trhu se dějí už teď. Tématu umělé inteligence by se tak neměla vyhýbat žádná firma či individuální pracovník. Jak se totiž shodují Kulveit i Romportl, lidé, kteří nebudou umět technologii využívat, budou v ekonomické nevýhodě.

„Hlavně bych doporučoval vývoj sledovat. Teď vyvolalo sice spoustu ohlasů ChatGPT, příští rok ale nejspíš dorazí GPT 4.0., možná modely, které budou schopné pracovat s videem a podobně. Dává smysl zkoušet, co z mé práce už třeba ChatGPT umí a co mohu zrychlit a nahradit,“ říká Kulveit.

„Vídám velké množství lidí, kteří věnují energii a argumentační schopnosti tomu, že si říkají, jak je zrovna v jejich profesi AI nemůže nahradit. Ale to fakt není dobrý přístup. Dokud je ještě relativně čas, každý by si měl položit otázku, jestli může najít dobrou symbiózu s AI. Když ne, může svou práci nějak změnit? Když taky ne, může udělat nějakou profesní velezměnu?“ uzavírá Romportl.

Témata kreativity, umělé inteligence a budoucnosti Česka představuje i nová virtuální výstava CzechCrunche.