Konverze jako z pohádky. Místní zachránili rozpadající se mlýn a proměnili jej na vzdělávací centrum
S náročnou proměnou historického objektu pomohly peníze z evropských dotací, ale i místní. Ať už svým zápalem, financemi, nebo know-how.
Ještě nedávno byl objekt bývalého mlýna skvrnou na kráse jesenické obce Karlovice. Místní se to však rozhodli změnit a chátrající ruinu předělali na vzdělávací centrum. Rachot strojů nahradily zvídavé dotazy dětí a úžas dospělých nad tím, co místní spolek dokázal s budovou udělat. Další zajímavou architekturu můžete pravidelně objevovat v newsletteru Arch.
Karlovice v Moravskoslezském kraji jsou relativně malou obcí, která se nachází coby kamenem dohodil od hranic s Polskem. Žije tu přibližně jen tisícovka obyvatel, kterým se však podařilo něco skutečně velkého. Místní spolek Actaea zde již dlouhou dobu vytváří volnočasové projekty a programy pro děti, mezi kterými jsou nejrůznější příměstské tábory či aktivity pro školy, a vytvořil také naučnou stezku podél řeky Opavy.
Spolku však dlouhou dobu chyběla základna, kterou se nakonec stala budova bývalého strojního mlýna. Ten v obci dříve sloužil k mletí obilí, a když padla noc, staral se o dodávky energie pouličnímu osvětlení.
Jenže o obě funkce postupem času přišel a budova začala chátrat. Vymyslet způsob, jak s podobnými stavbami naložit, je vždy problematické, zvláště v takto malých obcích. Díky spolku Actaea se to ovšem podařilo.
Spolek v roce 2013 mlýn koupil a od té doby na něm postupně pracoval. Na menší záchranné práce následně navázala celková rekonstrukce, na kterou byly využity evropské dotační zdroje.
S jejich pomocí se opravila původní okna, ta, u kterých to nebylo možné, nahradila zcela nová, odizolovaly se podlahy a vybudovalo se nové vytápění. Z mlýna se tak stalo místo, ve kterém se všichni návštěvníci cítí jako doma. Vrátil se mu také kabát z bílé omítky, která byla vytvořená tradičním postupem a podle předlohy z fotografií ze 30. let.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Na realizaci opravy fasády přispěli i místní prostřednictvím crowdfundingové kampaně. Pod návrhem projektu celkové konverze je podepsaný architekt Jaromír Walter, který se zde narodil, a původní okna, která bylo možné zachránit, opravil místní kovář.
Dá se tedy říci, že na záchraně stavby se podílela celá místní komunita, která nyní využívá nejrůznějších vzdělávacích programů a dalších akcí, které v mlýně spolek pořádá. Podívat se do něj však může i veřejnost a turisté, kterým se budova otevírá v letních měsících.