Konverze jako z pohádky. Místní zachránili rozpadající se mlýn a proměnili jej na vzdělávací centrum

S náročnou proměnou historického objektu pomohly peníze z evropských dotací, ale i místní. Ať už svým zápalem, financemi, nebo know-how.

mlyn1

Foto: Viola Hertelová

Bývalý strojní mlýn se dočkal konverze na vzdělávací centrum

0Zobrazit komentáře

Ještě nedávno byl objekt bývalého mlýna skvrnou na kráse jesenické obce Karlovice. Místní se to však rozhodli změnit a chátrající ruinu předělali na vzdělávací centrum. Rachot strojů nahradily zvídavé dotazy dětí a úžas dospělých nad tím, co místní spolek dokázal s budovou udělat. Další zajímavou architekturu můžete pravidelně objevovat v newsletteru Arch.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Karlovice v Moravskoslezském kraji jsou relativně malou obcí, která se nachází coby kamenem dohodil od hranic s Polskem. Žije tu přibližně jen tisícovka obyvatel, kterým se však podařilo něco skutečně velkého. Místní spolek Actaea zde již dlouhou dobu vytváří volnočasové projekty a programy pro děti, mezi kterými jsou nejrůznější příměstské tábory či aktivity pro školy, a vytvořil také naučnou stezku podél řeky Opavy.

Spolku však dlouhou dobu chyběla základna, kterou se nakonec stala budova bývalého strojního mlýna. Ten v obci dříve sloužil k mletí obilí, a když padla noc, staral se o dodávky energie pouličnímu osvětlení.

Jenže o obě funkce postupem času přišel a budova začala chátrat. Vymyslet způsob, jak s podobnými stavbami naložit, je vždy problematické, zvláště v takto malých obcích. Díky spolku Actaea se to ovšem podařilo.

mlyn7

Foto: Viola Hertelová

Mlýn dostal původní barvu, zůstala i některá originální okna

Spolek v roce 2013 mlýn koupil a od té doby na něm postupně pracoval. Na menší záchranné práce následně navázala celková rekonstrukce, na kterou byly využity evropské dotační zdroje.

S jejich pomocí se opravila původní okna, ta, u kterých to nebylo možné, nahradila zcela nová, odizolovaly se podlahy a vybudovalo se nové vytápění. Z mlýna se tak stalo místo, ve kterém se všichni návštěvníci cítí jako doma. Vrátil se mu také kabát z bílé omítky, která byla vytvořená tradičním postupem a podle předlohy z fotografií ze 30. let.

Na realizaci opravy fasády přispěli i místní prostřednictvím crowdfundingové kampaně. Pod návrhem projektu celkové konverze je podepsaný architekt Jaromír Walter, který se zde narodil, a původní okna, která bylo možné zachránit, opravil místní kovář.

Dá se tedy říci, že na záchraně stavby se podílela celá místní komunita, která nyní využívá nejrůznějších vzdělávacích programů a dalších akcí, které v mlýně spolek pořádá. Podívat se do něj však může i veřejnost a turisté, kterým se budova otevírá v letních měsících.

mlyn6

Foto: Viola Hertelová

Díky rekonstrukci zde vznikl například velký sál