Kouslo ho klíště, získal superschopnost. Krev amerického biologa může být spásná pro medicínu

Tak dlouho zkoumal klíšťata, až v sobě probudil něco, co je na jeho kůži po kousnutí automaticky zabíjí. Teoreticky tak může dát lidstvu cennou vakcínu.

Filip HouskaFilip Houska

tickman

Foto: Midjourney

Klíšťata zemřou, když ho kousnou (vytvořeno umělou inteligencí)

0Zobrazit komentáře

Našel vášeň ve zkoumání hlodavců, později ho ale začali zajímat paraziti, kteří se nejen na ně, ale na všechny savce přisávají. A pijí jejich krev. Ve studiu klíšťat spatřil profesní smysl a začal zkoumat hlavně to, jak přenášejí nejrůznější nemoci. Včetně těch, kterými se mohou nakazit i lidé. Nejspíš ale nečekal, že mu právě klíšťata přinesou superschopnost, které by se mohli chopit jak tvůrci béčkových superhrdinských filmů, tak imunologové a vakcinologové.

Richard Ostfeld se pustil do výzkumu podobně jako jiní začínající biologové – připojil se do projektu a vyrazil do terénu. V jeho případě šlo o poškozování listnatých lesů ve Spojených státech a roli, kterou v celém procesu hrají hlodavci. Během jedné mise na začátku devadesátých let si ale všiml, že se konkrétně na myších objevuje velké množství přisátých klíšťat, klidně i vyšší stovky těchto osminohých parazitů.

„Mě a mé kolegy to postupně přivedlo k otázce, jak kolísající populace hlodavců ovlivňuje početnost klíšťat, jejich infekci zoonotickými patogeny a riziko vystavení člověka nemocem přenášeným klíšťaty, jako je lymská borelióza nebo encefalitida. Dlouhodobě jsme to proto sledovali,“ uvádí Ostfeld ve svém příspěvku pro server STAT. Tím, že se do celé problematiky více ponořil, musel ale snášet věci, kterých se většina populace děsí.

Záměrně se pohyboval v místech s vysokou koncentrací klíšťat, prakticky mezi ně přesunul svůj život. Do toho navíc nepoužíval žádnou formu repelentu, protože kdyby klíšťata odpuzoval, ovlivnilo by to výsledky jeho pozorování. Bylo tak jen otázkou času, kdy se na něj tito parazité začnou ve větší míře přisávat. Nejprve je důkladně ze své kůže odstraňoval, když se ale probouzel s desítkami klíšťat na těle, strhával je rovnou lepicí páskou.

kliste_1x

Foto: Erik Karits/Unsplash

Klíště není jen parazit, ale i přenašeč nebezpečných nemocí

Nebyl jediný, kdo začal řešit, co takové útoky klíšťat udělají s imunitou člověka a jak zvýší šance na chycení závažných chorob jako právě lymská borelióza nebo encefalitida, ale i řady dalších. Žádné zdravotní problémy tohoto typu ale nepřicházely, proto ho logicky napadlo, jestli vůči klíšťatům není imunní. Ostatně takzvaná acquired tick resistance (ATR), tedy získaná odolnost vůči klíšťatům, bývá běžná u některých hospodářských zvířat, třeba krav.

Pokud někdo takovou odolnost má vypěstovanou, zjednodušeně řečeno se na něj klíšťata jen obtížně přisávají. A když se jim to podaří, v místě, kde parazit začne krev sát, se začnou činit bílé krvinky, které uvolňují zánětlivou chemickou látku histamin. Vědci zatím přesně neví, jak histamin klíšťata zabíjí, ale evidentně to dělá. A pak přišla jedna letní noc, kdy si Ostfeld uvědomil, že něco na způsob ATR může mít i on sám.

Superschopnost, která zabíjí

„Probudilo mě silné pálení v podpaží,“ vzpomíná Richard Ostfeld. „A objevil červenou ránu o průměru asi tří centimetrů s malým černým flíčkem uprostřed. Bylo to klíště, jakmile jsem ho ale odstranil, všiml jsem si, že bylo ploché, což znamenalo, že nenasálo mou krev. Navíc bylo mrtvé,“ dodává. Něco podobného se mu stalo i několikrát poté – klíště bylo na jeho těle přisáté, ale bez známek života. A bez uhašené žízně po krvi.

Sám dodává, že mu nikdy nebyla diagnostikováno borelióza ani žádná jiná nemoc přenášená klíšťaty, což mu dává naději, že v sobě má vypěstovanou zmíněnou odolnost. S notnou dávkou nadsázky si ho lze představit jako klasického představitele superhrdinských komiksových sešitů. Na druhou stranu se ale zdá, že takovou odolnost nemá jen on…

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Poté, co byl jeho příběh popsán v některých médiích, mu lidé často volali a psali, že mají podobný průběh po kousnutí klíštětem. A byť zatím není vědecky podložené, že ATR se objevuje i u lidí, může jít do budoucna o poměrně zásadní zjištění pro imunology a vakcinology. A Ostfeldova krev se může stát klíčovou pro vyvinutí nové, jedné vakcíny, která by nechránila před nemocemi, jež klíšťata přenáší, ale odpuzovala by přímo jejich přenašeče.

Pochopitelně jde stále o velmi teoretické závěry a budoucí výsledek se bude odvíjet hlavně od toho, jestli vědci přijdou na způsob, jak člověka chránit před všemi druhy klíšťat, kterých jsou na světě stovky. Navíc bude nutné brát v potaz, že někteří lidé jsou silně alergičtí na samotné kousnutí klíštětem. Zatím tak bude úspěch, pokud se zfinalizuje vývoj nové vakcíny proti borelióze, která má být nyní ve fázích finálního testování.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Syn Steva Jobse vystupuje ze stínu. Zakládá fond na léčbu rakoviny, už v něm má miliardy

Odmala se zajímal o medicínu, smrt jeho otce to později umocnila. Nový fond pojmenoval po národním parku, kde měli jeho rodiče svatbu.

Filip HouskaFilip Houska

reed-jobs-2

Foto: Emerson Collective

Reed Jobs, syn Steva Jobse

0Zobrazit komentáře

Když byl na střední, vzal ho otec na důležitou schůzku na Havaji, aby poznal, jaké to je být v jedné místnosti s těmi nejbystřejšími lidmi z technologického sektoru. A také aby pochopil, jak se dělají složitá rozhodnutí. „Za dva dny tady se naučíš víc než za dva roky na obchodní škole,“ řekl Steve Jobs svému synovi, který teď vystupuje ze stínu a rozjíždí fond, z něhož bude podporovat nové metody léčby rakoviny.

Steve Jobs, jeden z největších vizionářů moderních technologických dějin a spoluzakladatel společnosti Apple, měl čtyři děti, z toho jednoho kluka. Tím je Reed Jobs, o němž toho v médiích dosud moc nezaznělo. Odmala ale chtěl být lékařem – a když jeho otec v roce 2011 podlehl vzácné rakovině slinivky, studoval na Stanfordově univerzitě, na níž měl mimo jiné dlouholetý šéf Applu jednu ze svých nejznámějších přednášek.

Jobsova smrt Reeda zasáhla natolik, že od studia oboru zaměřeného na onkologii odstoupil a začal se věnovat historii s důrazem na politiku šíření jaderných zbraní, v níž dosáhl magisterského titulu. Pak se ale k medicíně vrátil – nastoupil do organizace Emerson Collective, kterou založila jeho matka Laurene, a vedl její zdravotnickou divizi, která investovala do startupů z oboru a zajišťovala granty laboratořím.

Sám tvrdil, že nikdy nechtěl být investorem, když ale pochopil, jak velký vliv mohou mít peníze na vývoj nejen ve vědě, změnil názor. Po nasbíraných zkušenostech se rozhodl rozjet vlastní venture kapitálový fond coby spin-off z Emerson Collective. Jmenuje se Yosemite (podle národního parku, kde měli jeho rodiče svatbu) a jeho cílem je investovat do startupů, které přicházejí s novými metodami léčby rakoviny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Nikdy jsem nechtěl být venture kapitalistou, ale uvědomil jsem si, že když něco skutečně inkubujete a dáváte dohromady, můžete mít obrovský vliv na to, jaká aktiva jsou součástí, jakým směrem se to bude ubírat a jaké bude vědecké zaměření,“ řekl Reed Jobs pro The New York Times. Jeho nový fond bude navíc působit poměrně netradičně. Svým způsobem bude mít dvě tváře – jednu byznysovou, druhou dárcovskou.

Yosemite má fungovat jako klasická firma, ale zároveň bude spravovat dárcovský fond. V podstatě bude nadací, která spravuje dary dárců, a má v plánu poskytovat také granty vědcům. Tato kombinace má podle Reedových slov „vytvářet příznivý cyklus pro inovace“, protože vědci budou dostávat granty bez závazků, ale mnozí z nich se – jakmile začnou svůj výzkum komercializovat – mohou na fond obrátit právě pro investici.

Konceptu fondu věří i někteří renomovaní investoři, kteří se postarali o to, že Yosemite může od začátku operovat s kapitálem ve výši 200 milionů dolarů, tedy s částkou téměř 4,5 miliardy korun. Peníze získal jak od jednotlivců, například od amerického investora a někdejšího úspěšného obchodního zástupce Intelu Johna Doerra, tak od institucí jako MIT nebo Memorial Sloan Kettering Cancer Center.