Našel vášeň ve zkoumání hlodavců, později ho ale začali zajímat paraziti, kteří se nejen na ně, ale na všechny savce přisávají. A pijí jejich krev. Ve studiu klíšťat spatřil profesní smysl a začal zkoumat hlavně to, jak přenášejí nejrůznější nemoci. Včetně těch, kterými se mohou nakazit i lidé. Nejspíš ale nečekal, že mu právě klíšťata přinesou superschopnost, které by se mohli chopit jak tvůrci béčkových superhrdinských filmů, tak imunologové a vakcinologové.

Richard Ostfeld se pustil do výzkumu podobně jako jiní začínající biologové – připojil se do projektu a vyrazil do terénu. V jeho případě šlo o poškozování listnatých lesů ve Spojených státech a roli, kterou v celém procesu hrají hlodavci. Během jedné mise na začátku devadesátých let si ale všiml, že se konkrétně na myších objevuje velké množství přisátých klíšťat, klidně i vyšší stovky těchto osminohých parazitů.

„Mě a mé kolegy to postupně přivedlo k otázce, jak kolísající populace hlodavců ovlivňuje početnost klíšťat, jejich infekci zoonotickými patogeny a riziko vystavení člověka nemocem přenášeným klíšťaty, jako je lymská borelióza nebo encefalitida. Dlouhodobě jsme to proto sledovali,“ uvádí Ostfeld ve svém příspěvku pro server STAT. Tím, že se do celé problematiky více ponořil, musel ale snášet věci, kterých se většina populace děsí.

Záměrně se pohyboval v místech s vysokou koncentrací klíšťat, prakticky mezi ně přesunul svůj život. Do toho navíc nepoužíval žádnou formu repelentu, protože kdyby klíšťata odpuzoval, ovlivnilo by to výsledky jeho pozorování. Bylo tak jen otázkou času, kdy se na něj tito parazité začnou ve větší míře přisávat. Nejprve je důkladně ze své kůže odstraňoval, když se ale probouzel s desítkami klíšťat na těle, strhával je rovnou lepicí páskou.

Foto: Erik Karits/Unsplash

Klíště není jen parazit, ale i přenašeč nebezpečných nemocí

Nebyl jediný, kdo začal řešit, co takové útoky klíšťat udělají s imunitou člověka a jak zvýší šance na chycení závažných chorob jako právě lymská borelióza nebo encefalitida, ale i řady dalších. Žádné zdravotní problémy tohoto typu ale nepřicházely, proto ho logicky napadlo, jestli vůči klíšťatům není imunní. Ostatně takzvaná acquired tick resistance (ATR), tedy získaná odolnost vůči klíšťatům, bývá běžná u některých hospodářských zvířat, třeba krav.

Pokud někdo takovou odolnost má vypěstovanou, zjednodušeně řečeno se na něj klíšťata jen obtížně přisávají. A když se jim to podaří, v místě, kde parazit začne krev sát, se začnou činit bílé krvinky, které uvolňují zánětlivou chemickou látku histamin. Vědci zatím přesně neví, jak histamin klíšťata zabíjí, ale evidentně to dělá. A pak přišla jedna letní noc, kdy si Ostfeld uvědomil, že něco na způsob ATR může mít i on sám.

Superschopnost, která zabíjí

„Probudilo mě silné pálení v podpaží,“ vzpomíná Richard Ostfeld. „A objevil červenou ránu o průměru asi tří centimetrů s malým černým flíčkem uprostřed. Bylo to klíště, jakmile jsem ho ale odstranil, všiml jsem si, že bylo ploché, což znamenalo, že nenasálo mou krev. Navíc bylo mrtvé,“ dodává. Něco podobného se mu stalo i několikrát poté – klíště bylo na jeho těle přisáté, ale bez známek života. A bez uhašené žízně po krvi.

Sám dodává, že mu nikdy nebyla diagnostikováno borelióza ani žádná jiná nemoc přenášená klíšťaty, což mu dává naději, že v sobě má vypěstovanou zmíněnou odolnost. S notnou dávkou nadsázky si ho lze představit jako klasického představitele superhrdinských komiksových sešitů. Na druhou stranu se ale zdá, že takovou odolnost nemá jen on…

Poté, co byl jeho příběh popsán v některých médiích, mu lidé často volali a psali, že mají podobný průběh po kousnutí klíštětem. A byť zatím není vědecky podložené, že ATR se objevuje i u lidí, může jít do budoucna o poměrně zásadní zjištění pro imunology a vakcinology. A Ostfeldova krev se může stát klíčovou pro vyvinutí nové, jedné vakcíny, která by nechránila před nemocemi, jež klíšťata přenáší, ale odpuzovala by přímo jejich přenašeče.

Pochopitelně jde stále o velmi teoretické závěry a budoucí výsledek se bude odvíjet hlavně od toho, jestli vědci přijdou na způsob, jak člověka chránit před všemi druhy klíšťat, kterých jsou na světě stovky. Navíc bude nutné brát v potaz, že někteří lidé jsou silně alergičtí na samotné kousnutí klíštětem. Zatím tak bude úspěch, pokud se zfinalizuje vývoj nové vakcíny proti borelióze, která má být nyní ve fázích finálního testování.