Skoky na lyžích jsou u většiny z nás zapsány v paměti jako jeden z nejhezčích sportů na pohled. Čistý let, ticho zasněžených kopců a až fascinující pohled na vznášející se postavy v tenkých kombinézách vysoko nad zemí. Jenže těsně před startem olympijských her se v zákulisí tohoto odvětví rozehrál příběh, který má k romantice daleko. Německý deník Bild přišel s tvrzením, které šokovalo i ostřílené veterány: někteří skokani si údajně nechávají před měřením kombinéz injekčně zvětšovat penis pomocí kyseliny hyaluronové.

Nejde přitom o estetický zákrok, ale o snahu oklamat fyziku a získat vteřiny letu navíc. Bizarnost tématu podtrhla i reakce nejvyšších autorit, jelikož i prezident Světové antidopingové agentury (WADA) Witold Bańka musel na tiskových konferencích slibovat, že se na tento fenomén, v zahraničí nazvaný jako „Penisgate“, jeho úřad zaměří.

A i když to na první dobrou zní jako bulvár, ve skocích na lyžích opravdu mohou rozhodovat úplné drobnosti. Ve vzduchu totiž skokana drží hlavně to, jak si umí vytvořit vztlak, podobně jako ve vzduchu pomáhá křídlo nebo plachta. Právě kombinéza v tom hraje klíčovou roli, čím větší plochu ve vzduchu udělá, tím víc vzduchu zachytí a tím dál se dá doletět. Proto Mezinárodní lyžařská federace (FIS) hlídá velikost kombinéz hodně přísně a dovoluje jen malou vůli oproti tomu, co naměří na těle.

Aby se to dalo uhlídat, probíhá před závody (a často už před sezonou) měření. Skokan jde do speciální místnosti jen ve velmi těsném, pružném spodním prádle. Kontroloři mu berou rozměry těla, dnes často pomocí 3D skeneru. Kromě obvodů a délek se řeší i rozkrok, tedy vzdálenost od rozkroku k podlaze. Z těchto čísel se pak vypočítá, jak volná kombinéza smí být, aby nikdo nezískal výhodu jen tím, že má víc látky.

Význam těchto detailů potvrzují i odborné výpočty. Ukazují, že už zvětšení obvodu kombinézy zhruba o dva centimetry může zvýšit vztlak asi o pět procent. V přepočtu na závod to znamená průměrně pět až šest metrů navíc. V prostředí, kde často rozhodují decimetry a desetiny bodu, jde o obrovský rozdíl, který může změnit pořadí.

A že se tohle skutečně zkoumá, ukázal nedávno i případ velkého jména: na Turné čtyř můstků, snad nejslavnějším závodu sezonu, byl Slovinec Timi Zajc diskvalifikován při závěrečné kontrole, a přišel tak o druhé místo.

Nejcitlivějším místem celé kombinézy je citlivá oblast mezi nohama. Právě tady se při letu setkává proudění vzduchu od trupu a od roztažených nohou. Pokud je přechod příliš ostrý nebo nerovný, vznikají turbulence, které sportovce brzdí.  Proto se právě rozkrok stal hlavním cílem různých „vylepšení“.

Historicky to byly houbičky, hadry nebo vycpávky v prádle, dnes se mluví o injekcích kyseliny hyaluronové. Tato látka se běžně používá v estetické medicíně, protože na sebe váže vodu a dočasně zvětšuje objem tkáně. Po aplikaci může zvětšit objem v daném místě o jeden až dva centimetry, přičemž efekt vydrží měsíce.

Pokud by sportovec absolvoval měření v takovém stavu, systém by mu přiznal větší rozměry a umožnil nosit volnější kombinézu. Ta by pak při letu vytvořila větší „kapsu“ z látky, která by fungovala jako malá plachta zachycující proudění. Výsledkem by byl delší let bez nutnosti větší fyzické námahy. Jde o velmi riskantní cestu. Injekce do citlivé oblasti nejsou bez zdravotních rizik a při odhalení hrozí okamžitá diskvalifikace, ztráta výsledků i poškození pověsti. Navíc příliš volná kombinéza může zhoršit stabilitu letu a zvýšit riziko pádu.

Kultura obcházení pravidel přitom není jen záležitostí spekulací o injekcích. Skokanský svět má ještě v živé paměti skandál norské reprezentace z roku 2025, kdy byli trenéři natočeni, jak po oficiální kontrole tajně zašívají do kombinéz nelegální neelastické švy. Bývalý olympijský vítěz Jens Weissflog tehdy prohlásil, že jde o doping, jen s jinou jehlou. Federace proto před letošními hrami v Itálii zavedla přísnější systém kontrol: rozšířené používání 3D skenerů, mikročipy všité do látky a kontroly za přítomnosti lékařů.

Zároveň je důležité dodat, že celá kauza stojí zatím jen na spekulacích a žádný konkrétní sportovec nebyl z ničeho obviněn ani usvědčen. Téma otevřel německý deník Bild, který se opíral o anonymní zdroje a vyjádření lékařů. Mezinárodní federace i antidopingová agentura opakovaně zdůraznily, že dosud nemají důkazy, které by tato tvrzení potvrzovaly.