Láhev a víčko už nic nerozdělí. Coca-Cola i v Česku zavádí neodnímatelné uzávěry na všech nápojích

Od příštího roku budou muset všichni nápojáři v EU napevno přidělávat víčka k lahvím. Coca-Cola začala s inovací na českém a slovenském trhu již nyní.

vicka-1

Foto: Coca-Cola

Coca-Cola zavádí neodnímatelná víčka na celém svém portfoliu nápojů

0Zobrazit komentáře

Na domácím nápojářském trhu dochází k radikální změně. Největší firma v rámci tohoto segmentu na světě totiž zavádí neodnímatelné uzávěry v rámci celého svého portfolia nápojů v Česku a na Slovensku. V první polovině letošního roku tak dojde k postupné náhradě a vyrábět se budou už jedině nápoje s tímto novým typem uzávěru. Důvod? Když je láhev spojená s víčkem, výrazně to zefektivňuje proces jejich sběru a recyklace.

S tím, jak se přibližuje platnost nového nařízení Evropské unie, které ukládá povinné používání neodnímatelných víček od 3. července 2024, se mohou spotřebitelé rozloučit se sbíráním plastových uzávěrů od lahví na dobročinné účely (o němž je snad veřejnosti již dlouho dobře známo, že není ani ekologické ani sociálně bohulibé). A nápojářská firma Coca-Cola se rozhodla tento krok udělat s více než jednoročním předstihem.

„Rádi zkoušíme novinky jako první. Což je i tento případ, protože jsme velká skupina a zavádíme tento typ uzávěru na všech trzích, tak jsme si to chtěli vyzkoušet co nejdřív, abychom si ověřili, že to řešení od dodavatelů bude vyhovovat nám, našim výrobním linkám a tomu, co my očekáváme pro naše spotřebitele,“ říká Martina Lovětínská, marketingová ředitelka Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.

vicka-2

Foto: Coca-Cola

Neodnímatelná víčka budou povinná pro všechny nápojářské firmy

Zavedením nové povinnosti si Evropská unie slibuje, že neodnímatelné uzávěry na lahvích udrží všechny částí nápojových obalů pohromadě i po jejich konzumaci. Díky tomu bude jejich sběr a následná recyklace výrazně jednodušší. Sníží se tak množství odpadu a celý proces recyklace bude efektivnější – víčka od lahví totiž mnohdy končí ve směsném odpadu. Podle průzkumu Coca-Coly se u nás v třídících linkách objeví 13 procent PET lahví bez uzávěrů. Ty jsou přitom z materiálu, který lze následně opět využít.

„Po příjezdu do recyklačního centra putují lahve s víčkem do drtiče, což je soustava nožů, která je nadrtí pod proudem vody na vločky o rozměru asi 10 milimetrů. Celá masa se následně propírá v horké vodě s pracími prostředky a zbavuje se nečistot, pak putuje do studeného praní, kde se na základě jiné hustoty oddělí PET vločky z lahví od vloček z víček – ta jsou totiž vyrobena z HDPE,“ vysvětluje František Doležal, generální ředitel recyklační společnosti General Plastic.

HDPE je vysokohustotní polyethylen, který je vedlejším produktem recyklace. Z PETu se dají opětovně vyrobit klidně opět PET lahve na nápoje, z HDPE drti však nikoliv. Přesto jde o produkt, se kterým lze na recyklačním trhu dále obchodovat a ze kterého je možné vyrábět celou řadu produktů – například přepravky na organický odpad, kýble, kolíčky, obaly na čisticí prostředky, ale i tenké plastové fólie, vodovodní trubky či rozvody plynu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Náš nový funkční design zajistí, že uzávěr zůstává po otevření pevně spojený s lahví, čímž se snižuje možnost jeho vyhození a zároveň poskytuje našim zákazníkům zážitek, na který jsou zvyklí. Změna v podobě neodnímatelných víček se týká celého portfolia nápojů Coca-Cola v plastových lahvích,“ dodává Martina Lovětínská. U nového víčka je přitom systém otevírání stejný jako u běžného uzávěru. Rozdílem je kroužek kolem hrdla, ke kterému je připevněno poutko a to drží uzávěr připevněný k láhvi.

Reakce ze strany spotřebitelů na trzích, kde víčka již nějakou dobu nelze odejmout, jako je například Německo, jsou zatím různorodé. Jedni oceňují krok ekologičtějším směrem, druzí si stěžují na to, že je víčko při pití škrábe do rtů či tváře nebo že po naklonění láhve padá do proudu vody, takže její obsah končí všude možně, jen ne ve sklenici.

„Je tedy nutné, stejně jako s každou jinou věcí, se s tím naučit pracovat. To znamená po otevření víčko pořádně odchlípnout, aby nepřekáželo, aby nebylo nepříjemné. To může být často první reakce, když se s tím lidé setkají úplně poprvé. Ale to je pouze záležitost cviku a schopnosti naučit se s tím pracovat,“ vysvětluje Lovětínská. Podle ní navíc po vysvětlení významu víček a spuštění informační kampaně negativní vlna ze strany spotřebitelů ustala.

plasty_deposit

Přečtěte si takéByli jsme se podívat, jak funguje systém zálohování obalů na SlovenskuCirkulární ekonomika v praxi. Byli jsme se podívat, jak funguje systém zálohování obalů na Slovensku

Podle Veroniky Němcové, ředitelky komunikace ve společnosti Coca-Cola Česko a Slovensko, má navíc připevněné víčko i praktické výhody, například pro osoby s hendikepem nebo pro řidiče, kteří mohou lahev snadněji znovu uzavřít jednou rukou.

Rozhodnutí společnosti Coca-Cola oceňují odborníci v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. „Víme, že většina environmentálních dopadů produktů vzniká již ve fázi návrhu a designu. Tato nová podoba připnutého víčka cílí na omezení plastového odpadu ve volné přírodě, kde víčka často končila. Tuto podobu lahví uvidíme pořád častěji, do roku 2024 by totiž již měla být připnutá víčka standardem v celé Evropské unii,“ uvádí Laura Mitroliosová, CEO společnosti CIRA Advisory s.r.o.

Ode dneška žijeme na dluh, který si vybíráme od planety. Naše nároky na ekosystém jsou moc velké

Česko je země s výrazným environmentálním deficitem. V žebříčku států, které vyčerpaly roční ekologickou kapacitu, jsme se letos umístili na 24. místě.

Od 12. dubna žijeme v Česku na dluh přírodě

0Zobrazit komentáře

Od středy 12. dubna do konce roku žije Česko na dluh. Přesáhli jsme totiž moment, kdy naše poptávka po přírodních zdrojích překročila kapacitu, kterou je naše země schopna v tomto roce obnovit. I když tak jde o dluh v přeneseném slova smyslu, jde o důležitou výstrahu. Česko se totiž se svými příliš náročnými potřebami umístilo ze všech zemí na 24. příčce.

Takzvaný Overshoot day neboli Světový den překročení, vypočítává od roku 2006 mezinárodní organizace Global Footprint Network. Využívá pro něj data z OSN a Mezinárodní energetické agentury. Analytici z nich určují ekologickou stopu lidstva, která vychází z našich požadavků na potraviny, využívání prostoru pro bydlení, pěstování plodin a chov dobytka, ale vyhodnocují také spotřebu dřeva či množství vyprodukovaných emisí.

Rozličné způsoby, kterými lidstvo vytěžuje planetu, následně srovnávají s kapacitou jejích ekosystémů. Tedy s tím, jaké množství přírodních zdrojů je schopná nám za rok poskytnout. Když tedy lidská spotřeba překročí hranici této kapacity, nastává podle Global Footprint Network Světový den překročení – od něj žije lidstvo na ekologický dluh.

V tento den totiž planeta přichází o schopnost se regenerovat a absorbovat naše odpady včetně emisí skleníkových plynů. Na výstupech, které organizace poskytuje, tak lze dobře vidět, o kolik si z přírody bereme víc. Loni tento den v globálním měřítku vyšel na 22. srpna. Česko ale pravidelně limit překračuje už v dubnu. Loni to bylo 16., letos dokonce o 4 dny dříve.

overshoot-day

Foto: Global Footprint Network

Přehled termínů, od kterých letos země začínají žít na dluh planetě

„Velmi významnou část naší ekologické stopy tvoří emise uhlíku způsobující změnu klimatu. Jejich největším zdrojem je energetika a spalování uhlí,“ říká Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, k důvodu, proč žijí občané Česka na dluh planetě tak brzy.

„Současná vláda se na rozdíl od předchozích ve svém programovém prohlášení zavázala vytvářet podmínky pro odklon od uhlí do roku 2033. Tento závazek však nesmí zůstat jen na papíře. Vláda musí činit konkrétní kroky chránící životní prostředí a přírodní zdroje a v tomto případě k tomu má příležitost,“ dodává Bican.

Vůbec nejhůře je na tom Katar, který zdroje vyčerpal už 10. února. Následovaly ho Lucembursko a Cookovy ostrovy. Z našich nejbližších sousedů jsou na tom podobně Rakušané, které žijí na dluh od 6. dubna, nebo Slovinsko, které se letos dostalo na datum 18. dubna. Ze zemí střední a východní Evropy jsou na tom hůře než my jedině Estonsko, Litva a Lotyšsko.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

one-piece-lego

Přečtěte si takéGalerie: LEGO One Piece je tady, pirát Monkey D. Luffy nechybíNasaďte si slaměný klobouk a napněte plachty! Připlouvají pirátské stavebnice LEGO One Piece

Organizace Greenpeace sice zmiňuje, že konkrétní kroky k ochraně planety musí udělat vlády, podle Global Footprint Network může ale změně k lepšímu prospět i chování jednotlivců. I když větší roli hrají kroky provedené na globální úrovni, přispět můžeme například tím, že začneme jíst více rostlinných potravin namísto těch živočišných, přestaneme používat jednorázové plasty, začneme více využívat hromadnou dopravu, jezdit na kole nebo chodit pěšky.

V průběhu let měla organizace Global Footprint Network také mnoho kritiků kvůli metodologii, kterou pro výpočet Světového dne překročení zvolila. Například ekologický ekonom Robert B. Richardson z Michiganské univerzity pro deník The New York Times argumentoval tím, že nerozlišuje mezi regenerativním a konvenčním zemědělstvím a nebere v potaz emise, které pohltí půda a oceány. Přesto je ale podle něj důležité, že iniciativa existuje a zjednodušenou formou poukazuje na problém, kterému celé lidstvo čelí.