Může se zdát, že žijeme v digitálním světě, kde všechna byznysová rozhodnutí probíhají na základě přesných statistik a grafů. Realita je ale taková, že značná část rozhodnutí se stále dělá na základě pocitů, jak upozorňuje Petr Blabla, šéf Adastra Lab. Úspěšnost takových kroků není konzistentní – trefit se můžou, ale nemusí. Rozvoj internetu věcí manažerům umožňuje pocity nahrazovat přesnými daty. A to i v oblastech, kde to dřív bylo nemyslitelné. Třeba na pultech supermarketů.

Plocha supermarketu je vysoce konkurenčním prostředím. Výrobci bojují o lepší pozice svých produktů a investují do kampaní, aby novinky dostali co nejblíž hlavním tepnám, kudy prochází nejvíce zákazníků. „Pro výrobce i obchodníky je výzvou maximalizovat návratnost nemalých investic do marketingu. Obě strany přitom nemohou zjistit, zda se investice do lepší pozice vyplatila, dokud nemají v ruce přesná data,“ vysvětluje hlavní problém Petr Blabla, který stojí v čele Adastra Lab.

Adastra Lab je součástí technologické společnosti Adastra, která nedávno ohlásila rekordní tržby ve výši 5,6 miliardy korun. Adastra Lab se věnuje uplatnění takzvaného internetu věcí neboli IoT, a to především v maloobchodu a logistice. Vyvinula vlastní řadu patentovaných modulárních senzorů, které dokážou sbírat širokou paletu dat v nejzazších koutech výrobního a prodejního cyklu.

Data ze senzorů zpracovává chytrá IoT platforma, která je vizualizuje do přehledných dashboardů. Prodejce tak dostává reálné informace, na jejichž základě může dělat lepší byznysová rozhodnutí – třeba kam v prodejně umístit svůj stojan. V hledání přínosu IoT technologií kombinuje i další unikátní specializace Adastry, kterými jsou umělá inteligence spolu s datovými a cloudovými řešeními.

Jedním z prvních klientů, na kterých se povedlo sílu internetu věcí ukázat, je spolupráce s Plzeňským Prazdrojem. „Prazdroj si jako jeden z prvních na trhu uvědomil, že si s informacemi vycházejícími jen z praxe obchodních zástupců dlouhodobě nevystačí. Rozhodli se proto doplnit něco, čemu sami říkali pocitologie, o reálná data,“ rámuje Blabla začátek spolupráce.

Obchodníci neznali přesné odpovědi například na to, kolik místa se jim vyplatí koupit v akčním prostoru pro kampaň představující novou příchuť. Všimnou si zákazníci nového nealkoholického piva hned při vstupu do obchodu? A přidávají produkty do košíku spíše v regálech produktové kategorie „Pivo“ nebo sáhnou po lahvích umístěných v lednicích blíž k pokladnám? Odpovědi na otázky, které firmám pomáhají zvyšovat prodeje, šetřit náklady a zlepšovat zákaznickou zkušenost, přineslo až inovativní řešení.

„Pro Prazdroj jsme vyrobili speciální chytré stojany, lednicové police a palety, které umí sledovat, jaký produkt z nich zákazníci kupují. Infračervený senzor v přední části rozpozná, kdy se například u akčního stojanu nachází zákazník, a měří, jak dlouho si produkty prohlíží. Pod stojanem je potom chytrá váha, která dokáže určit, z jaké pozice a jaký výrobek si zákazník odnesl,“ popisuje Blabla způsob, jakým se jeho tým rozhodl nedostatek dat pro rozhodování vyřešit. Tyto police a váhy se postupně objevily v 70 prodejnách po celém Česku a Slovensku.

Foto: Adastra

Z vidiny světa, ve kterém regály vědí, jaké pivo zákazník kupuje, může leckoho mrazit. Chytrá infračervená čidla ale nesbírají personifikovaná data a jsou v souladu s GDPR. Nesnímají kamerový záznam toho, co se v regálech děje, ani se žádným způsobem nesnaží spojovat anonymní zákazníky s jejich identitami. Snímají pouze termální obraz. U chytrých vah se zase zaznamenávají jen změny hmotnosti, když někdo odebere zboží.

V nabídce Adastra Lab je i stropní senzor, který snímá z ptačí perspektivy pohyb zákazníků po ploše. Umí určit pohlaví, výšku a odhadovat směr, kterým se zákazník dívá. Data ze senzoru zpracuje chytrá IoT platforma a prodejce dostává do ruky takzvanou heat mapu, která vykresluje cestu zákazníků napříč prodejnou a ukazuje místa, kde tráví nejvíce času, kde nakupují a podobně.

„Uvědomujeme si, že senzitivita zákazníků na kamery je poměrně vysoká. Proto využíváme neinvazivní infračervená čidla a senzory. Data z nich jsou pak transparentně využívána k optimalizaci a zlepšení zákaznické cesty,“ vysvětluje Petr Blabla.

Spoléhání se na senzory s sebou přináší nečekané výzvy. „Slepé infračervené čidlo v kombinaci s chytrou váhou poskytují dostatečné pochopení toho, co se na polici děje. Ale přináší to i velice delikátní problém, a to jsou nečekané jevy. Lednice u pokladen se často stávají odkladištěm toho, co zákazníci na poslední chvíli z košíku odebírají. Pro anomálie typu odložení kuřete do lednice s pivem jsme museli vytvořit speciální scénář, aby naše měření nemátla,“ uvádí Blabla.

Palety ani lednice vybavené senzory nejde bez detailní znalosti v prodejně rozpoznat, proto zákazníky při nákupu nijak neruší. Ne každá police v obchodě musí být chytrá, pro představu stačí údaje měřit jen na reprezentativním vzorku. Data ze senzorů odcházejí v pravidelných intervalech do cloudu, kde si je přebírá specializovaná platforma a dál je zpracovává. Obchodník pak dostává detailní informace o užitku každé palety, podle kterých se může při skladbě zboží na prodejně velmi přesně rozhodovat. Bonusem jsou potom i informace o tom, že zboží dochází a je potřeba ho doplnit.

Prazdroj díky měření mezního užitku palet zjistil, že změnou jejího umístění na prodejně lze dosáhnout zvýšení prodejů až o jedenáct procent. Na základě dat se například ukázalo, že ne vždy dvě palety prodají dvojnásobek. Záleží na skladbě produktů v jednotlivých pozicích – místo další palety prémiového piva tak může být výhodnější prostor přenechat nealkoholickému pivu. Nebo že designové stojany překvapivě prodávají v některých lokacích až o pětinu méně než obyčejné palety, ale zase lákají k impulzivním nákupům.

„Zlepšování zákaznické zkušenosti v prodejnách nebo showroomech je jen prvním z příkladů, kde umíme firmám doručit přesné odpovědi. Ve spolupráci s technologickými partnery v oblasti hardwaru, jako je například liberecká firma Hardwario, Lesák, Gondella, Koncept 6 nebo Univerzita Pardubice, jsme vyvinuli a patentovali vlastní zařízení, která můžeme osadit libovolnými senzory, vybavit různě velkou baterií a využít v různých prostředích. Praktické využití technologií nás baví a v tuto chvíli testujeme několik novinek, které na trhu chybí,“ přidává Blabla další příklady toho, na čem Adastra Lab v současnosti pracuje.

Jejich technologie nachází využití například v logistice, kde senzory měří teplotu při přepravě léků či potravin, které nesmí projít teplotním šokem. Případně monitorují trasu balíku a kontrolují, že po cestě nedošlo k neautorizovanému otevření nebo pádu zásilky. A přidanou hodnotu technologie nachází i při digitalizaci dat o udržitelnosti. Mezi klienty Adastra Lab patří mimo jiné společnost LEGO, pro kterou tým řešil optimalizaci zákaznické zkušenosti v prodejnách, pak také Coca Cola a nově i Mattoni.

IoT je staronová myšlenka

Kořeny myšlenky internetu věcí sahají až do sedmdesátých let minulého století, ale o IoT se intenzivně mluvilo především před pěti lety. Tehdejší futuristické predikce slibovaly do roku 2025 přes padesát miliard IoT zařízení připojených k internetu. Technologie narazila na řadu omezení – problémy s výrobou čipů, energeticky náročný provoz, nestabilní připojení – a zatím je počet připojených zařízení na čtvrtině původních cílů. Problémy se však postupně daří řešit, k čemuž přispívá větší dostupnost technologií a rozvoj NB-IoT a 5G sítí.

„Nový standard GSM sítí nabízí kromě lepšího pokrytí i vyhrazené pásmo pro IoT zařízení, která mohou posílat data s minimální spotřebou energie. Díky našemu vlastnímu firmwaru část informací vyhodnocujeme ještě uvnitř senzoru a dál je neposíláme, část posíláme v pravidelných intervalech, abychom datový provoz maximálně šetřili. Optimalizovaný přenos dat šitý na míru konkrétnímu zákazníkovi společně s odpovídající SIM kartou a baterií může zaručit neinvazivní provoz v řádu let zcela bez údržby,“ doplňuje Blabla.

Adastra Lab se podařilo najít dostatečně přesvědčivá nasazení, která dokazují, že svět věcí připojených k internetu je připravený firmám přinášet reálné výsledky. A Blabla to považuje za zlomový okamžik: „Funkčnost nebyla v praxi moc podložená, chyběly nám příklady, případové studie, a ani progresivní firmy tak neměly argumenty, aby do nové technologie investovaly.“ Nová generace senzorů, mobilních sítí a rozvoj cloudových a datových platforem staré pořádky radikálně změnily.

Prazdroj takto například zjistil, že lednice v obchodech prodávají o 80 procent méně, než jeho obchodníci pocitově odhadovali. Zákazníci si raději pro svůj oblíbený ležák došli k ostatním pivům ve vyhrazené sekci, místo aby si vzali lahev z vychlazené lednice. „Zároveň se odběr z lednic překvapivě neřídí počasím ani sezónou,“ dodává Petr Blabla. Dlouhodobým cílem Plzeňského Prazdroje je „rozmístit nápoje přesně tam, kde je zákazník očekává“.

Rostoucí tým Adastra Lab, čítající v rámci různých projektů kolem patnácti odborníků na internet věcí, inženýring hardwaru i mobilní konektivitu, má ambice vyšší. Zkušenosti získané ve střední Evropě chce začít využívat na mezinárodních projektech a věří, že digitální kultura firem je už na dostatečné úrovni, aby se hi-tech řešení nezdráhaly využívat.

„Zázemí Adastra Group nám poskytuje obrovskou výhodu, protože firmám patentovanou řadu chytrých senzorů a IoT platformu nabízíme ve spojení se znalostmi špičkových odborníků na cloudovou integraci a nasazení umělé inteligence,“ uzavírá Blabla.