Litva hodlá vybudovat největší technologický kampus v Evropě. Vyjde na téměř 2,5 miliardy

Projekt Tech Zity se má rozkládat na 55 tisících čtverečních metrech a podle představ země se stane evropským krokem k Silicon Valley.

Iva BrejlováIva Brejlová

tech zity

Foto: Tech Zity

Tech Zity chce oslovit specialisty v technologiích

0Zobrazit komentáře

Kdysi to byla významná textilní továrna, první budovy se tu datují do roku 1940. Teď se mají stát základem pro obrovský technologický hub. Ve Vilniusu, hlavním městě Litvy, roste technologické centrum o 55 tisících čtverečních metrech. V představách svých tvůrců se stane krokem k evropskému Silicon Valley a přiláká talenty, významné firmy i nové nápady. Otevřít se má příští rok a má v něm být všechno. Takže když nebudou lidé chtít, nebudou muset vůbec odcházet.

Projekt s názvem Tech Zity jednou chce být výrazně větší než největší evropský kampus tohoto typu, kterým je pařížský projekt Station F. Ten má asi 34 tisíc čtverečních metrů a říká o sobě, že je vůbec největším světovým technologickým kampusem.

Vilnius chce víc. Na jednom místě tu mají fungovat technologické, kulturní i kreativní podniky. „Doufáme, že se nám podaří přilákat sto společností,“ popisuje firma Tech Zity, která za stejnojmenným projektem stojí a provozuje už několik menších podobných lokalit. Vybudování kampusu má vyjít na 100 milionů eur, tedy zhruba 2,5 miliardy korun.

Firma věří, že se v oblasti bude pohybovat na pět tisíc nejen technologických specialistů. „Vznikne zde široká síť vzájemných vazeb a nových společností. Budeme průběžně plánovat akce, které budou odpovídat různorodým požadavkům komunity,“ ubezpečuje.

litva

Tech Zity přeměňuje starou textilní továrnu na moderní prostory

V Tech Zity nebudou žádné ploty ohraničující areál, zato vedle původních továrních budov vzniknou komunitní dvory, náměstí i stavby pro velké akce. Své místo tu najdou bary i restaurace a vzniká tým známých litevských umělců, kteří budou zodpovědní za opětovné využití a přizpůsobení autentických prvků textilky tak, aby zapadaly do aktivit technologického kampusu.

Projekt je pro Litvu důležitým krokem. Předsevzala si totiž přilákat co nejvíc talentů hlavně v technologickém sektoru. Především hlavní město Vilnius se prezentuje jako místo, které jim nabídne to nejlepší a kde dokážou rozvíjet své nápady – a do takové pozice se staví s velkou vervou.

Když své zaměstnance propouštěly velké společnosti jako Meta či Twitter, nechala organizace Go Vilnius oblepit v Londýně oblast poblíž jejích kanceláří reklamou s jednoduchým sdělením: „Dostali jste výpověď v Metě či Googlu? Přestěhujte se do Vilniusu“.

litva

Foto: Go Vilnius

Vilnius aktivně láká technologické odborníky z jiných zemí

Technologická komunita ve Vilniusu čítá přes 700 startupů a několik jednorožců včetně online projektu s použitým oblečením Vinted nebo kyberbezpečnostní firmy Nord Security. Země samotná má přitom 2,8 milionu obyvatel.

Litevská ministryně pro technologie a inovace se o takových firmách vyjadřuje jako o zlatu 21. století a společnosti skutečně po technologických talentech už teď prahnou. Podle Go Vilnius chybí stovky IT pracovníků, další zdroje je počítají až na 15 tisíc. Organizace ubezpečuje, že její snaha přilákat do země tyto lidi není jen o optimismu, ale o jasných datech.

„Litevský technologický sektor rychle roste a posiluje svou hodnotu,“ uvedla Inga Langaité, která vede startupovou asociaci v zemi. Podle ní ve třetím čtvrtletí minulého roku zaplatilo 700 aktivních startupů v zemi 74,4 milionu eur na daních. A to bylo o 45 procent víc než o rok dřív.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Průměrný plat v oboru vyrostl o pětinu na 3,2 tisíce eur a celkový počet zaměstnanců v ekosystému dosáhl 16,4 tisíce lidí,“ popisuje. A zmíněné Vinted a Nord Security na investicích přilákaly miliony eur.

Tech Zity se má stát prostorem, který tyto trendy ještě znásobí. Aby to fungovalo, jeho autoři přitom myslí nejen na to, kde se bude pracovat, ale jak se tu celkově bude fungovat – aby se dobře pracovalo.  Takže třeba řeší, aby restaurace nabízely zdravá jídla. „Různé studie odhalily, že vyvážená strava může zvýšit produktivitu až o 45 procent,“ popisují tvůrci projektu.

A třeba zeleň obklopující budovy i vnitřní společné prostory jsou navrženy tak, aby zaměstnance vybízely k většímu pohybu. „Chceme, aby si lidé při procházkách venku organizovali schůzky nebo aby častěji využívali světlá a útulná schodiště. V plánu máme také úschovnu kol, vybudování sportovního zázemí a vymezení prostor pro soustředění a meditaci,“ zdůrazňují autoři projektu.

Našli způsob, jak dostat české umělce do domácností. Mladý projekt hlásí nové miliony, znovu od Mitonu

V Česku už prodal přes 1 700 tisků uměleckých děl a přesvědčil i současného investora, aby do něj poslal peníze znovu. Projekt 100ks má nové miliony.

Iva BrejlováIva Brejlová

svoboda

Foto: 100ks

Zakladatel projektu 100ks Jakub Svoboda

0Zobrazit komentáře

Půl roku mu stačilo na to, aby v Česku prodal 1 700 obrazů, respektive výtisků děl, které vznikají jen v limitovaném počtu sta kusů. Díky množství jsou finančně dostupnější, ale zároveň poskytují kupcům záruku, že je bude mít doma každý z nich. Podle množství ostatně získal projekt i své jméno. Startup 100ks, který umožňuje koupi současného umění, ovšem přesvědčil vedle domácností i investory. Skupina Miton ho podpořila už podruhé, když mu nyní poslala investici v řádu nižších jednotek milionů korun.

Peníze startup využije mimo jiné na expanzi na Slovensko, kde bude fungovat stejně jako v Česku. Zhruba co měsíc tedy vznikne pod dohledem odborných kurátorů nová tematická edice, která bude obsahovat tisky současných slovenských umělců. Vždy vybrané kurátorem, podepsané, číslované a v limitovaném nákladu stovky kusů.

„Podle zkušeností z České republiky očekáváme, že na Slovensku bychom mohli do konce roku prodat až tisíc tisků, což bychom považovali za úspěch,“ říká Jakub Svoboda, zakladatel 100ks.

„Cílem projektu je přinášet místní umělce místním kupujícím,“ říká partner Mitonu Michal Jirák. „Ti slovenští budou jistě zajímat i současné fanoušky v Čechách,“ dodává.

pavel-ryba

Přečtěte si takéZlaté vejce Mitonu. Golden Gate vydělává skupině stamilionyZlaté vejce Mitonu. Stovky prodejců Golden Gate vydělávají známé investiční skupině stamiliony

V české i slovenské verzi budou tak v nabídce i díla umělců z vedlejší země, v obou budou kromě limitovaných tisků k dostání i některé originály. Pokud se expanze vydaří, plán je zkusit i sousední státy.

V první sérii slovenských tisků s názvem Lineární obsese se představují čtyři autoři, které vybrala renomovaná slovenská kurátorka Silvia Čúzyová. Jsou to Erik Šille, Peter Cvik, Ján Vasilko a Marek Jarotta. Ti se podle platformy každý vlastním způsobem pohybují ve vlastních lineárních světech, kde intenzivně řeší stávající malířské situace a problémy, nebo specificky reflektují umělecko-společenská témata.

Investice je formou konvertibilního úvěru a Miton tak zatím nepatří mezi podílníky. Už jeho předchozí investice dosahovala řádově milionů korun a partner fondu Michal Jirák při té příležitosti uvedl, že jde o první příspěvek skupiny v této oblasti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

100ks založil kreativní ředitel a zakladatel reklamní a video produkční agentury Publishers Jakub Svoboda. S tím, že chce přinést na český trh kurátorovaný výběr dostupného umění, aby se lidé mohli ve větší míře obklopovat originálními díly. Uvádí, že si ho vytvořil ze své vlastní potřeby, když si prý chtěl domů pořídit současné umění, zjistil, že jde o komplikovanou disciplínu.

roger-federer-mvp-xy

Přečtěte si takéFederer vydělává víc než kdykoli dřív. Jackpotem byly botyHodinky, auta a hlavně tenisky On. Federer už je dolarovým miliardářem, mimo kurt si vydělal 10krát víc

Sám pak oslovil kurátory, s jejichž pomocí vytipoval umělecká díla. Tisky jsou vždy seřazeny do tematických sérií, které vybírají právě jednotliví kurátoři. Platforma pak tisky nabízí řádově za tisícikoruny.

Aktuálně do nejnovější kolekce v Česku přibyl mimo jiné Krištof Kintera, mezinárodně etablovaný sochař a umělec. Zatím se projekt soustředí na online prodej, do budoucna ale Svoboda počítá i s pop-up výstavami.