Systém elektronické evidence tržeb (EET), který by hnutí ANO znovu zavedlo v případě, že by vyhrálo nadcházející sněmovní volby, bude spojený s daňovými úlevami pro podnikatele. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM) to bez větších podrobností řekla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle současného ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) neexistuje přímá příčinná souvislost mezi EET a potíráním šedé ekonomiky. K tomuto účelu jsou lepší nástroje, uvedl.

„Pokud se ujmeme vlády, budeme to mít připraveno a zavedeme to,“ řekla Schillerová a dodala, že půjde o „EET 2.0“. „Chceme, aby bylo naprosto intuitivní, jednoduché,“ doplnila.

Podrobnosti k možným daňovým úlevám nesdělila. „Chceme tam prostě udělat určitou úlevu pro ty, kterých se to EET bude týkat. Já bych chtěla, aby EET bylo co nejširší, aby bylo bez výjimek, protože výjimky jsou cesta do pekel,“ řekla. „Uvažujeme ještě o jedné konkrétní zajímavé věci, kterou teď neprozradím, protože na ni ještě pracujeme s podnikatelským sektorem,“ dodala. Hnutí ANO plánuje také zavést to, aby si podnikatelé mohli software zdarma stáhnout do svého chytrého telefonu, uvedla Schillerová.

Česká koruna byla podle indexu Big Mac ke konci ledna podhodnocená vůči dolaru o 21,2 procenta. V USA stál jeden Big Mac 5,79 dolaru, zatímco v Česku 109 korun. Teoretický směnný kurz by tak měl být kolem 18,83 koruny za dolar, aktuálně však činí zhruba 24,20 Kč za dolar. ČTK to řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Při posledních dvou měřeních v červenci a lednu 2024 byla koruna vůči dolaru podhodnocená o 18 procent a v červenci 2023 o 13 procent. Zajímavé je podle Lajska i srovnání z pohledu inflace. V ČR Big Mac totiž meziročně zdražil o téměř čtyři procenta, zatímco v USA o 1,7 procenta. Prosincová meziroční inflace však byla v obou zemích vyrovnaná, v ČR byla 3,0 procenta, v USA 2,9 procenta.

Za výraznějším podhodnocením koruny proti dolaru stojí podle Lajska zejména úrokové sazby a hrozby celní války nového prezidenta USA Donalda Trumpa. Zatímco ČNB loni snížila úrokové sazby z 6,75 na 4,00 procenta, Fed byl v tomto ohledu opatrnější. Z 5,5 procenta loni snížil úrokové sazby o procentní bod.

Estonsko, Lotyšsko a Litva, které se v sobotu odpojily od společné energetické sítě s Ruskem a Běloruskem, se dnes připojí na unijní energetickou síť. Ve Vilniusu tomu budou přihlížet předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i další politici.

Trojice pobaltských zemí se v sobotu téměř tři a půl desetiletí po vyhlášení nezávislosti na tehdejším Sovětském svazu odpojila od systému BRELL, který je dědictvím právě Sovětského svazu. Zhruba po 24 hodinách pak dnes prostřednictvím energetického propojení s Polskem, Finskem a Švédskem synchronizují frekvenci svých sítí s frekvencí v zemích Evropské unie.

Přerušení elektrických vazeb na Rusko má geopolitický a symbolický význam. Práce na přechodu na evropské sítě se urychlily poté, co Rusko v únoru 2022 vojensky napadlo Ukrajinu.