Charitativní organizace Googlu poskytne téměř 24 milionů korun Masarykově univerzitě na kurzy kybernetické bezpečnosti pro znevýhodněné studenty, kteří v rámci praxe zamíří do neziskovek a pomohou se zvyšováním odolnosti proti kyberbezpečnostním hrozbám. Google také podpoří projekt Centre for Public Impact, který poskytne přes osm milionů korun iniciativám prg.ai a Czechitas, které proškolí na dvě stovky zaměstnanců státního sektoru v práci s umělou inteligencí.

„Široké zavedení umělé inteligence do deseti let přinést Česku zvýšení hrubého domácího produktu až o 400 miliard korun. O to se zaslouží zejména zvýšení produktivity práce, kterou přinese spolupráce lidí s AI nástroji. Abychom ale tuto příležitost nepromarnili, je potřeba investovat do posilování kyberbezpečnosti naší země a neustále pracovat na zvyšování digitálních dovedností lidí s důrazem na AI,“ říká František Štrupl, ředitel české pobočky Googlu.

Knižní secondhand Knihobot, který s bezmála půlmiliardovými tržbami patří mezi největší online prodejce knih v Česku, rozšiřuje možnosti, jak knihy z druhé ruky nabídnout čtenářům. Z online prostředí míří do kamenných prodejen a vychází tak vstříc zákazníkům, kteří dávají přednost osobnímu fyzickému nákupu. Ke své vlajkové prodejně u pražského Strossmayerova náměstí, kterou otevřel loni před Vánoci, přidal 56 prodejen Levných knih. Zákaznici tam mohou své knihy nejen prodat, ale i nakoupit od dalších čtenářů.

„V nabídce jsou levnější knihy, které stojí méně než poštovné, a nákup na e-shopu tak pro některé zákazníky nemusí být tolik atraktivní. A také knihy, které zaujmou velmi úzkou skupinu lidí, takže na nové majitele čekají někdy zbytečně dlouho,“ komentuje zakladatel a ředitel Knihobotu Dominik Gazdoš (na fotce vpravo).

Německo od ledna zvýší poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 Kč) za každou megawatthodinu. V tiskové zprávě to oznámila společnost Trading Hub Europe, která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona.

Jde totiž o to, že Německo v květnu po kritice z České republiky a z dalších zemí slíbilo, že kontroverzní poplatek od ledna zruší. Připravilo kvůli tomu novelu, kterou v září Spolkový sněm schválil v prvním čtení. Jenže rozpad německé vlády situaci zkomplikoval. České ministerstvo průmyslu a obchodu podle mluvčího Marka Vošahlíka nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku. Zrušení poplatku by mělo zlevnit cenu plynu i pro domácnosti v Česku, nyní kvůli do země znovu ve velkém míří plyn z Ruska.