Český vývojář naučil AI hledat předky ve starých matrikách. Přes noc se z jeho bezplatné funkce stal hit
Vývojář Jindřich Šaršon vytvořil funkci, díky které dokáže AI listovat matrikami, číst staré písmo a během pár hodin sestavit web s rodokmenem.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
IT specialista Jindřich Šaršon právě odjel na dovolenou, když mu e-mailovou schránku začaly ve velkém zaplavovat prosby o radu. AI nadšenci, které osobně neznal, potřebovali vědět, jak postupovat, když české matriky zablokují jejich AI agenta. Nebyla náhoda, že se obraceli právě na něj. Jeho pomocnou funkci pro AI model Claude, která z digitalizovaných matrik sestavuje rodokmeny, totiž najednou používalo tolik lidí, že na zvýšený zájem začaly reagovat i archivy.
Než se z dovolené vrátil a stihl zareagovat, komunita kolem projektu už měla hotové řešení. Šlo o takzvaný rate limiter, tedy mechanismus, který hlídá, jak rychle nástroj posílá požadavky do digitálních archivů. „Poradili si s tím sami a dnes je tahle brzda pevnou součástí nástroje,“ líčí tvůrce.
Šaršon přitom není genealog, ale vývojář mobilních aplikací. Vlastní software pod hlavičkou své firmy TappyTaps vytváří už od dob druhého iPhonu. Dnes má za sebou třetí generaci monitorovacích aplikací a největší úspěch mu přinášejí Bibino, které rodičům pomáhá hlídat děti, a Barkio určené pro pejskaře. Podle něj si obě aplikace dohromady stáhlo zhruba pět milionů uživatelů.
Rodokmeny původně tvořil jen ve volném čase a inspirací mu byla vlastní rodina. Jeho otec i tchán se totiž už několik let věnují pátrání po svých předcích. Když s nimi o genealogii mluvil, napadlo ho, že by jim s hledáním mohl pomoct umělou inteligencí.
Ve své firmě Šaršon navíc s kolegy často testuje možnosti nejnovějších AI modelů a zkoušejí je dostat až na hranice jejich schopností. Vymýšlí proto úkoly, o kterých si myslí, že je umělá inteligence ještě nezvládne. Staré matriky psané kurentem a latinou, plné farářských zkratek a opakujících se jmen, pro takovou zkoušku představovaly ideální materiál.
AI ji ale překvapivě zvládla líp, než vývojář čekal. Samotné dohledávání trvalo několik nocí a Claude od Anthropicu ho podle něj zvládal automaticky. Výsledkem je databáze zhruba dvou set Šaršonových předků, u každé dohledané osoby je odkaz na záznam v matrice nebo jiné knize. Nejstarší předek v rodokmenu se narodil kolem roku 1618. U samotných Šaršonů, jejichž rod vede do Dobrušky na Rychnovsku, se pátrání zastavilo v polovině 18. století. Starší matriky tamní farnosti totiž údajně zničil velký požár, který město zachvátil v roce 1806.
„Díky AI rodokmenu jsem třeba zjistil, že v jedné linii našich předků čtyři generace po sobě přišli pokračovatelé rodu o otce v dětství. A pak, že jiní předci žili v jedné chalupě více než 200 let,“ vypráví vývojář.
Výsledek ze zvědavosti porovnal s rodokmenem, který na populární platformě MyHeritage léta spravuje jeho otec. „Vlastně to dopadlo tak, že jsme opravili chyby v otcově verzi,“ přiznává. Část otcova rodokmenu totiž vznikla z poznámek předchozích generací nebo jen z jednoho matričního záznamu. AI funkce naopak porovnává záznamy o narození, svatbě i úmrtí a dokáže tak odhalit i chyby, které vznikly už při zápisu do matriky.
Teprve potom vznikl samotný skill, tedy balík instrukcí a nástrojů, který Claudovi říká, jak má při určité práci postupovat. Šaršon ho podle svých slov sestavil zpětně, opět s pomocí Claudea, ze zkušeností, které nasbíral při práci na jeho rodokmenu. Na GitHub ho pod názvem rodokmen-skill nahrál 16. října. Za necelé tři týdny má projekt 439 hvězdiček, 65 kopií dalších vývojářů a přes šedesát úprav.
Funkce běží v aplikaci Claude Code pro Mac a Windows a je určená lidem, kteří genealogii nikdy nedělali a neprogramují. Uživatel do ní dodává vzpomínky a rodinné dokumenty, Claude prochází digitalizované matriky a nakonec sestaví rodinný web s vějířem předků, mapou, příběhem rodu a výřezy původních zápisů s přepisem a překladem. Pro archivy, které do své databáze stahovací nástroje nepouštějí, potřebuje AI doplněk, s nímž čte matriky přímo v prohlížeči. A i když je sama funkce zdarma, bez předplatného Claude ho člověk využije stěží. Na zkoušku stačí i nejlevnější tarif Pro, lepší výsledky ale nepříliš překvapivě přináší o kus dražší Max a Ultra.
Nejčastěji AI podle Šaršona chybuje ve čtení jmen, hlavně ve starších knihách. „Když si pak konkrétní záznam otevřete, je většinou jasné proč: stránky bývají hodně vybledlé nebo poškozené,“ vysvětluje.
Skill se proto snaží stavit tak, aby si co nejméně vymýšlel. Když si není přečteným jménem jistý, dá k němu otazník, a z každého záznamu ukládá výřez z matriky, takže nejasné místo může později případně posoudit skutečný odborník.
Zásadní je, jaké uživatel využívá modely AI. Slabší Claude Sonnet 5.5 dával při čtení starého písma podle Šaršona o dost horší výsledky než Opus 5.5, kterému stačí i střední úroveň přemýšlení. Ověřování přes modely od OpenAI mu ale lepší nepřišlo.
Rodokmen podle Šaršona často vzniká rozhovorem, ve kterém s Claudem hledáte cestičku, jak se dostat dál. V Praze například použil databázi policejního přihlašování osob z počátku 20. století, v jiné větvi archiv rakouských novin z 19. století. V něm se mu podařilo dohledat třeba rozloučení vojenského lékaře, předka Šaršonovy manželky, při odchodu do penze.
Zvládnete to i za 20 dolarů, je to však na hraně
Kolik takový AI rodokmen stojí se podle Šaršona přesně odhadnout nedá. Záleží na tom, jak hluboko do minulosti chcete jít a kolika slepými uličkami musíte projít. Skill nepotřebuje přístup přes API, a tak mu stačí klasické předplatné. „To za 20 dolarů měsíčně je na hraně,“ upozorňuje autor. S tarifem Max za devadesát dolarů podle něj většina lidí v rámci týdenního limitu dohledá předky až do počátku 18. století.
Kolik lidí skill používá, Šaršon neví. Usuzuje ze stovek hodnocení na GitHubu a z pošty, kam mu denně chodí zhruba padesát e-mailů s připomínkami. Do skillu totiž zabudoval automatické sbírání zpětné vazby a uživatele po čase vyzve, aby ji správci poslal. Nové uživatele tak skill vede cestami, které už prošlapali jiní.
Profesionální genealogové zatím prý zůstávají skeptičtí. Mnozí si čtení jednotlivých záznamů s AI vyzkoušeli a zjistili, že dělá chyby. Šaršon namítá, že jeho skill pracuje s více zdroji, které se navzájem kontrolují. Sám ale v návodu na GitHubu píše, že skill genealoga nenahrazuje, a kdo potřebuje spolehlivý rodokmen třeba kvůli dědictví, toho posílá za Českou nebo Moravskou genealogickou a heraldickou společností.
„AI podle mě neznamená konec genealogů. Ti mohou rutinní práci přenechat strojům a své odborné schopnosti využít na hledání opravdových „špeků“ či bádání v archivech, které nejsou a asi ani nikdy nebudou online,“ vypráví.
Zpoplatnit skill i přes jeho bleskově rostoucí popularitu neplánuje. „Vydal jsem ho pod svobodnou MIT licencí, a tak to i zůstane,“ říká. Chce ho dál udržovat a přidávat postupy pro nové archivy a další zdroje. Nevadí mu ani to, kdyby na něm někdo postavil vlastní, klidně placenou službu.
