Český biotechnologický startup BeneMeat právě dokončuje rozsáhlý test kultivovaného masa v Evropě – a výsledky jsou pozitivní. Když před stovky psů postavili pamlsky, které obsahovaly kultivované maso vypěstované z živých buněk, 90 procent z nich se na ně s chutí vrhlo. V Česku jde přitom o první produkt s tímto masem, který je určený pro zvířata. Je to ale důležitý milník i pro celé odvětví jako takové. „V Evropské unii nikdo v takové míře netestoval výrobky z kultivovaného masa a chyběla nám zpětná vazba od spotřebitelů,“ vysvětluje Jana Zedníčková z BeneMeat.

Kultivované maso vyrobené v bioreaktoru pocházející z buňky zvířete nabízí etičtější a ekologičtější alternativu ke klasickým masným výrobkům. Živému zvířeti je odebrán drobný vzorek tkáně, ze kterého jsou vybrány ty nejvhodnější buňky. Ty se umístí do kultivátoru, kde se pomocí kultivačního média obsahujícího živiny a vitamíny množí a následně sklízí.

Jednou z hlavních výhod procesu je, že kvůli takovému krmivu nebylo usmrceno žádné zvíře, a tak je přijatelnější třeba i pro vegetariánské a veganské majitele psů. I od nich prý firma dostala pozitivní zpětnou vazbu.

Za úspěchem testovacího programu stojí pět let intenzivního výzkumu. Největším milníkem bylo, když se podařilo nahradit drahou a eticky problematickou složku růstového média pocházející z krve nenarozených plodů krav, a sice vlastním čistě rostlinným médiem, které umožní buňkám jejich množení. „Cenu jsme museli snížit až třísetnásobně, aby bylo kultivované maso ekonomicky konkurenceschopné. A to se nám nahrazením nejdražšího komponentu povedlo,“ říká pro CzechCrunch molekulární vědec Milan Mušo, který v BeneMeat pracuje na vývoji buněčných linií.

Zároveň se firmě podařilo vyřešit jednu z dalších dlouhodobých výzev – kultivaci buněk ve velkém množství, což do budoucna umožní zvýšit produkci a současně snížit výslednou cenu. „Buňky se nyní množí v zásadě exponenciálně. Pokud bychom předpokládali, že se buňka dělí jednou za den, nebudeme jich mít za týden sedm, ale třeba sto dvacet,“ konstatuje Mušo.

Proces výroby začíná standardní biopsií zvířete – ať už slepice, krávy, prasete nebo jiných druhů. Z několika milimetrů svaloviny získá firma miliony buněk, ze kterých pak vybere ty nejvhodnější. Ty se následně umístí do kultivátoru podobnému pivovarské nádrži a v podmínkách napodobujících zvířecí tělo se rozrostou. Namnožené buňky, které pracovníci oddělí od média, otestují je a následně zamrazí, jsou takto připravené na použití do výsledného produktu.

Pražská společnost BeneMeat se zatím zaměřila na krmiva pro zvířata, používání kultivovaného masa pro lidi nebylo totiž dosud v Evropské unii schváleno. Proto nyní ve spolupráci s certifikovaným partnerem testuje právě psí pamlsky a rozjela program Try & Share, do kterého se každý může přihlásit ještě do konce letošního roku. Psí majitelé si takto mohou vyzkoušet „na vlastní kůži“ pamlsky s osmnáctiprocentním podílem kultivovaného masa.

„Cílem programu bylo ověřit zájem spotřebitelů a také světu ukázat, že to není sci-fi ani nebezpečná hmota z laboratoří, ale etická a bezpečná potravina, které není potřeba se bát,“ vysvětluje Zedníčková, která za pilotním programem stojí.

Společnost BeneMeat se ale na samotnou výrobu zvířecího krmiva a jednou třeba i produktů pro lidi nechystá – její cíl je jiný. „Kromě výroby kultivovaného masa pracujeme i na samotné technologii a výrobním procesu, který bychom v budoucnu rádi nabízeli dalším výrobcům,“ vysvětluje Zedníčková. Ti by pak společně s BeneMeat mohli maso z buněčných kultur dodávat podnikům, které ho zpracují ať už na zvířecí krmivo, nebo při výrobě potravin.

Oddělení společnosti BeneMeat zabývající se vývojem finálních produktů již testovalo kultivované maso ve formě teriny, paštiky, espumy, burgerového masa či masových koulí, které zaměstnanci měli možnost ochutnat. Cílem do budoucna ale není vytvářet prémiové steaky pro michelinské restaurace, nýbrž alternativu k masu s cenou srovnatelnou s hovězím z biochovu. Složením i nutriční hodnotou se kultivované maso přibližuje tomu tradičnímu, výhodou ale je, že u něj lze záměrně snížit obsah tuku nebo naopak zvýšit obsah omega-3 mastných kyselin a železa.

„Doba pokročila a kultivované maso je potřeba dostat k běžným spotřebitelům za spotřebitelsky akceptovatelné ceny,“ říká Zedníčková. Kromě etického aspektu má totiž podle studie, kterou BeneMeat provedlo ve spolupráci s vědci z ČVUT, ve srovnání s tradiční živočišnou produkcí významně nižší environmentální dopady. Než jej ale bude možné najít v regálech supermarketů, bude muset vzniknout nová legislativa, v potravinářském průmyslu v Evropské unii dosud nejsou schváleny žádné kultivované masové produkty.

Spojené státy jsou v této otázce o něco dál. Sedm amerických států včetně Floridy nebo Texasu sice výrobu a prodej masa z buněčných kultur nepovoluje, na federální úrovni je ale takzvané „lab-grown meat“ schválené. Dosud největšího komerčního úspěchu dosáhla americká společnost Eat Just, která svůj produkt s 3 procenty kultivovaného kuřecího masa prodávala ještě donedávna v Singapuru. Další společnosti jako americká Upside Foods, izraelská Aleph Farms nebo nizozemská Mosa Meat pak bojují s finančními nebo regulatorními překážkami.