Největší místnost v bytě činžovního domu v centru Prahy vyplňuje jen několik kusů nábytku, mezi kterými na první pohled zaujme šatní tyč s úhledně vyvěšenými kalhotkami. Kus oblečení, který si lidé doma obvykle spíš schovávají, je ve firmě Sayu hlavním protagonistou všeho. Tohle spodní prádlo je výdobytek teprve posledních let, proti normálním kalhotkám stojí násobně víc, přesto má desetitisíce spokojených uživatelek. Kalhotky Sayu jsou menstruační, a i když zájem o ně rychle roste, byl pro ně minulý rok nelehký, vysvětlují Jana Mohlová a Magdaléna Gucfová, které za značkou stojí.

„Za rok 2021 jsme dosáhli na obrat přes 12 milionů, za rok 2022 jsme evidovali pokles prodejů řádově o 30 až 40 procent. Přechodnou situaci jsme nechtěli řešit propouštěním zaměstnanců, což by samozřejmě zlepšilo celková čísla firmy,“ říká Mohlová s tím, že nová situace značku nakopla k hledání nových impulzů, publik i produktů.

Loňský rok tak firma zakončila se ztrátou 377 tisíc korun, oproti zisku téměř 1,9 milionu ten předchozí „S výsledkem minulého roku jsme nakonec poměrně spokojení vzhledem k bezprecedentním podmínkám roku 2022. Letošek se vyvíjí opět velmi dobře, jsme ziskoví s obratem asi tři miliony korun,“ popisuje Gucfová.

Trochu v rozpacích

Sayu fungují od roku 2019 a vedle Snuggs se řadí mezi jedny z prvních českých produktů svého druhu. Za motivací jejich vývoje stojí cíl odstranit zbytečné množství odpadu. Firmu kromě Mohlové a Gucfové, která navrhuje střihy kalhotek, pomohl rozjet taky Pavel Hník, bratr Mohlové, který se dnes už ale věnuje vlastním projektům.

Zásadní součástí produktů Sayu je merino vlna, kterou firma používá jako savou vrstvu. Hledání správného materiálu a technologie trvalo ovšem tři čtvrtě roku. Na vývoji firma spolupracuje s Technickou univerzitou v Liberci. Zatím se vyšplhal zhruba na 1,5 milionu korun, ale dál pokračuje.

Foto: Sayu

Jana Mohlová, zakladatelka značky Sayu

„Všem jsme vysvětlovali, co vlastně chceme dělat. Řadě lidí to přišlo divné. I na TUL z nás byli v rozpacích, ale nápad se jim zalíbil,“ usmívá se Mohlová. Když se ale kalhotky dostaly na trh, začaly rychle růst. První rok prodeje, v roce 2020, dosáhla firma na obrat pět milionů korun. Pak zmíněných 12 milionů.

Kalhotky se šijí v Česku u různých výrobců podle konkrétního modelu. Prodávají se pak především na internetu, ale i v několika kamenných prodejnách partnerů. Ženy se pro kalhotky vrací, říkají zakladatelky, a i když si prý některé vystačí se třemi kousky, jiné si doplní „sbírku“ na patnáct i dvacet kusů.

Kult sebepéče a další pozitiva

Menstruační kalhotky už dnes nejsou neznámým produktem a pro velkou část žen jsou normou. Zákaznice a zákazníci – „Ano, naše kalhotky nakupují ženy i muži,“ usmívá se Gucfová – jsou často z velkých měst, ale nejen z nich.

„Nahrává nám i určitý kult sebepéče. Trend, se kterým pečujete o sebe i o věci, které máte. Do takového kontextu zapadají kalhotky hezky,“ říká Gucfová. Stejně tak je jejich spodní prádlo „trendově“ udržitelné. „Pomáhá i to, že se mění přístup žen k menstruaci jako takové,“ dodává Mohlová s tím, že se z ní stává běžné téma. Další trefou je pak merino – materiál, který si získal v poslední době oblibu třeba u dětského oblečení.

Během loňska se společnosti podařilo expandovat na Slovensko a aktuálně pracuje na dlouho plánovaném rozšíření podnikání směrem do Německa. Vyvinula novou technologii savé vrstvy, letos představila nový model a portfolio dál rozšiřuje.

Zatímco se ženy naučily nosit menstruační kalhotky, v Sayu vědí, že tam jejich podnikání vůbec nemusí končit. Už teď se jejich spodní prádlo hodí například pro lehkou inkontinenci. Kalhotky si oblíbily vozíčkářky i čerstvé matky v šestinedělí. A savý materiál se může hodit třeba i pro sportovní využití.

Se všemi takovými koncepty si zatím v Sayu pohrávají, mnohem blíž je ale rozšíření nabídky kalhotek. Loni s ním byla firma opatrná, i tak má ve vývoji několik různých možností. „Jsme optimističtí, letošek bude určitě ziskový. Naším cílem je překonat obrat a zisk z roku 2021 a připravit firmu na další rychlou expanzi v příštích dvou až třech letech,“ říká Mohlová.