Metaverse jen tak nebude, říkají šéfové studia Yord. Do života nám ale pronikne rozšířená realita
V druhém díle podcastu TechCast jsme se s Adamem Rajnohou a Davidem Mařákem bavili o virtuální a rozšířené realitě i metaverzu.
Slovo metaverse se v posledních měsících stalo jedním z nejskloňovanějších výrazů v oblasti nových technologií. Pojem označující virtuální vesmíry, do značné míry propojené s trendy virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR), zpopularizoval Mark Zuckerberg, když loni na podzim Facebook přejmenoval na Meta Platforms a vyhlásil cíl takový vesmír vybudovat. Metaverza jsou tu ale ve skutečnosti už nějakou dobu a do trendu ve velkém vidí české studio Yord.
To začínalo s technologiemi, jako jsou právě VR a AR, a klientům u nás i za hranicemi Yord vymyslel i vytvořil v těchto oblastech mnoho řešení. Stále častěji se ale jeho zákazníci ptají na možnost vytvořit vlastní interaktivní metaverza. Yord proto taktéž začal pro své zákazníky vytvářet tyto virtuální prostory se vším všudy.
Metaverza na virtuální realitě v zásadě staví, ale v budoucnu mohou přinést o mnoho více než například hraní her s brýlemi na hlavě. Alespoň v to věří spoluzakladatelé Yordu, CEO Adam Rajnoha a CTO David Mařák. Ti byli hosty druhého dílu podcastu TechCast z dílny CzechCrunche. V něm se zajímavými osobnostmi rozebíráme technologie, které tvoří nebo teprve budou tvořit náš svět, a objasňujeme buzzwordy, jako je právě metaverse, blockchain nebo umělá inteligence.
Yord už má stovky zákazníků. V poslední době pracoval například na virtuálním prostoru pro setkávání zaměstnanců Deloitte. Pro mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto zase vytvořil virtuální showroom, kde lze nahlédnout do technických detailů a rozvodů jejích vozů.
Jak Rajnoha, tak Mařák ale přiznávají, že celá myšlenka metaverza je i přes vizionářské nápady mnohých aktérů zatím velmi abstraktní. Pomalu si ale svou cestu do běžného užívání razí. „Fyzické vlastnictví už pro řadu lidí není to nejdůležitější. Zvykají si na to, že i digitální okolo nás má určitou hodnotu, s níž se je třeba naučit víc pracovat,“ říká Mařák a naráží na fakt, že se ve virtuálních vesmírech dají (typicky pomocí kryptoměn) například kupovat pozemky.
Ve vizi Marka Zuckerberga bychom se ale v budoucnu mohli v metaverzu také setkávat, sportovat, nakupovat… Zkrátka žít. Ze Zuckerbergovy původní prezentace se skoro mohlo zdát, že skutečný, fyzický život úplně zmizí. Rajnoha ale vidí celý koncept o něco méně dystopicky. „Začíná tu vznikat jakýsi dvojník skutečných životů. Nikdo ale neočekává, že budeme žít jen v metaverzu. Sami to vnímáme tak, že pomocí VR a AR naše životy posouváme dále, dáváme v nich nové možnosti,“ říká.
Meta však není jedinou velkou technologickou společností, která do tématu metaverse stále více proniká. Ve skutečnosti je to spíš naopak. Podle zakladatelů Yordu si důležitost virtuálních vesmírů uvědomuje každá velká technologická společnost, protože si nemůže dovolit propásnout nástup potenciálně nové platformy. Podobně jako různí výrobci následovali Apple v tvorbě dotykových telefonů, se teď může vydat celé technologické odvětví směrem do metaverza.
„Z applovské virtuální nebo rozšířené reality už je ale trochu chiméra.“
Otázkou zůstává, kdo přijde s produktem, který virtuální vesmíry promění podobně, jako iPhone proměnil svět mobilních zařízení. Mohl by to být ostatně znovu Apple. Jak v podcastu tvůrci Yordu připomněli, cupertinský gigant si před pár měsíci zaregistroval ochrannou známku RealityOS a spekulovalo se i o nových brýlích pro virtuální realitu z jeho dílen. „Z applovské virtuální nebo rozšířené reality už je ale trochu chiméra. Strategicky do tohoto odvětví šlapou se stejnou vervou i Snapchat nebo čínský WeChat. Bytedance, vlastník TikToku, zase nedávno koupil jednu z největších konkurencí Oculusu, startup Pico,“ říká Mařák.
Vtip je v tom, že odvětví metaverza je tak nové, že jednoznačný lídr v něm alespoň zatím neexistuje a každý z hráčů do něj vkládá pohled ze svého původního odvětví. Zakladatelé Yordu ale zároveň tvrdí, že může vzniknout zcela nový Apple nebo Facebook z řad startupů, které právě v posledních měsících vznikají a pro které je metaverse hlavním byznysem, nikoliv jen marketingovou hračkou.
Ze stran kritiků metaverza jsou někdy slyšet hlasy, že tolik zmiňované virtuální vesmíry jsou jen dalším stupněm již existujících světů z herního průmyslu. Jedním z lídrů v této oblasti je firma Epic Games, tvůrce herního hitu Fortnite. Ten už ostatně začal během pandemie pořádat přímo ve hře třeba virtuální koncerty.
„V Epic Games jsou experti na to, jak zabavit hráče. Myslím si, že značky budou do takových herních metaverzů vstupovat, než aby jen budovaly vlastní. Je třeba si položit otázku, co má největší hodnotu pro toho konzumenta. Herní svět takovou hodnotu přináší. Pokud jen někdo udělá metaverse jako obchoďák, tak je to odsouzené k zániku,“ říká Rajnoha.
Právě vstup značek do metaverza chce Yord zjednodušit, proto nedávno spustilo vlastní platformu Moya. Ta nabízí kompletní portfolio digitálních nástrojů, které firmy na vstup do metaverza potřebují. Největším technologickým tahákem příštích let ale dost možná nebudou virtuální světy jako takové, ale spíš řešení na rozšíření toho skutečného.
Pionýrem v této oblasti byly takzvané Google Glass, které už v roce 2014 tak trochu předběhly dobu. Rajnoha a Mařák věří, že podobné, ovšem dokonalejší brýle se softwarem, který obohatí interaktivními prvky svět okolo nás, budou zásadním prvkem technologického světa – i proto, že by v budoucnu měly být uživatelsky přívětivější.
„Nejspíš to budou brýle srovnatelné s těmi dioptrickými. Před patnácti lety jsme si také nedovedli představit, jak do našeho života zasáhnout mobilní telefony – a dívejte se dnes kolem sebe, když jedete tramvají,“ předpovídá Mařák. Jaké technologie budou virtuální či rozšířenou realitu definovat dál, je ale zatím spíš ve hvězdách.
Dalším krokem mohou být třeba kontaktní čočky, fungujících na podobných principech jako brýle. Ostatně již existují firmy, které na těchto zařízeních pracují. „Ultimátním cílem je pak napojit se přímo na nervový systém a svět okolo nás interaktivně rozproudit už jen díky hacknutí našich nervů. Ale to už je samozřejmě velké sci-fi,“ uzavírá Mařák.
V podcastu se také dozvíte:
- Jaké jsou vlastně hranice mezi rozšířenou a virtuální realitou.
- Co vyvíjel Yord pro pařížskou módní přehlídku.
- Kdo bude podle šéfů Yordu etalonem ve světě virtuálních vesmírů.
- Proč stále bude záležet na světě mimo počítače.
- Jak s metaverzem souvisí fenomén NFT.
Druhou epizodu podcastu TechCast poslouchejte na Spotify, Apple Podcastech či Google Podcastech.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.