Metaverse jen tak nebude, říkají šéfové studia Yord. Do života nám ale pronikne rozšířená realita

V druhém díle podcastu TechCast jsme se s Adamem Rajnohou a Davidem Mařákem bavili o virtuální a rozšířené realitě i metaverzu.

nahledova-fotka-do-red-vykopavaciho-cl

Foto: CzechCrunch

Adam Rajnoha, CEO studia Yord, byl s kolegou Davidem Mařákem hostem druhého dílu TechCastu

Slovo metaverse se v posledních měsících stalo jedním z nejskloňovanějších výrazů v oblasti nových technologií. Pojem označující virtuální vesmíry, do značné míry propojené s trendy virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR), zpopularizoval Mark Zuckerberg, když loni na podzim Facebook přejmenoval na Meta Platforms a vyhlásil cíl takový vesmír vybudovat. Metaverza jsou tu ale ve skutečnosti už nějakou dobu a do trendu ve velkém vidí české studio Yord.

To začínalo s technologiemi, jako jsou právě VR a AR, a klientům u nás i za hranicemi Yord vymyslel i vytvořil v těchto oblastech mnoho řešení. Stále častěji se ale jeho zákazníci ptají na možnost vytvořit vlastní interaktivní metaverza. Yord proto taktéž začal pro své zákazníky vytvářet tyto virtuální prostory se vším všudy.

Metaverza na virtuální realitě v zásadě staví, ale v budoucnu mohou přinést o mnoho více než například hraní her s brýlemi na hlavě. Alespoň v to věří spoluzakladatelé Yordu, CEO Adam Rajnoha a CTO David Mařák. Ti byli hosty druhého dílu podcastu TechCast z dílny CzechCrunche. V něm se zajímavými osobnostmi rozebíráme technologie, které tvoří nebo teprve budou tvořit náš svět, a objasňujeme buzzwordy, jako je právě metaverse, blockchain nebo umělá inteligence.

Yord už má stovky zákazníků. V poslední době pracoval například na virtuálním prostoru pro setkávání zaměstnanců Deloitte. Pro mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto zase vytvořil virtuální showroom, kde lze nahlédnout do technických detailů a rozvodů jejích vozů.

Jak Rajnoha, tak Mařák ale přiznávají, že celá myšlenka metaverza je i přes vizionářské nápady mnohých aktérů zatím velmi abstraktní. Pomalu si ale svou cestu do běžného užívání razí. „Fyzické vlastnictví už pro řadu lidí není to nejdůležitější. Zvykají si na to, že i digitální okolo nás má určitou hodnotu, s níž se je třeba naučit víc pracovat,“ říká Mařák a naráží na fakt, že se ve virtuálních vesmírech dají (typicky pomocí kryptoměn) například kupovat pozemky.

Ve vizi Marka Zuckerberga bychom se ale v budoucnu mohli v metaverzu také setkávat, sportovat, nakupovat… Zkrátka žít. Ze Zuckerbergovy původní prezentace se skoro mohlo zdát, že skutečný, fyzický život úplně zmizí. Rajnoha ale vidí celý koncept o něco méně dystopicky. „Začíná tu vznikat jakýsi dvojník skutečných životů. Nikdo ale neočekává, že budeme žít jen v metaverzu. Sami to vnímáme tak, že pomocí VR a AR naše životy posouváme dále, dáváme v nich nové možnosti,“ říká.

Meta však není jedinou velkou technologickou společností, která do tématu metaverse stále více proniká. Ve skutečnosti je to spíš naopak. Podle zakladatelů Yordu si důležitost virtuálních vesmírů uvědomuje každá velká technologická společnost, protože si nemůže dovolit propásnout nástup potenciálně nové platformy. Podobně jako různí výrobci následovali Apple v tvorbě dotykových telefonů, se teď může vydat celé technologické odvětví směrem do metaverza.

„Z applovské virtuální nebo rozšířené reality už je ale trochu chiméra.“

Otázkou zůstává, kdo přijde s produktem, který virtuální vesmíry promění podobně, jako iPhone proměnil svět mobilních zařízení. Mohl by to být ostatně znovu Apple. Jak v podcastu tvůrci Yordu připomněli, cupertinský gigant si před pár měsíci zaregistroval ochrannou známku RealityOS a spekulovalo se i o nových brýlích pro virtuální realitu z jeho dílen. „Z applovské virtuální nebo rozšířené reality už je ale trochu chiméra. Strategicky do tohoto odvětví šlapou se stejnou vervou i Snapchat nebo čínský WeChat. Bytedance, vlastník TikToku, zase nedávno koupil jednu z největších konkurencí Oculusu, startup Pico,“ říká Mařák.

Vtip je v tom, že odvětví metaverza je tak nové, že jednoznačný lídr v něm alespoň zatím neexistuje a každý z hráčů do něj vkládá pohled ze svého původního odvětví. Zakladatelé Yordu ale zároveň tvrdí, že může vzniknout zcela nový Apple nebo Facebook z řad startupů, které právě v posledních měsících vznikají a pro které je metaverse hlavním byznysem, nikoliv jen marketingovou hračkou.

Ze stran kritiků metaverza jsou někdy slyšet hlasy, že tolik zmiňované virtuální vesmíry jsou jen dalším stupněm již existujících světů z herního průmyslu. Jedním z lídrů v této oblasti je firma Epic Games, tvůrce herního hitu Fortnite. Ten už ostatně začal během pandemie pořádat přímo ve hře třeba virtuální koncerty.

„V Epic Games jsou experti na to, jak zabavit hráče. Myslím si, že značky budou do takových herních metaverzů vstupovat, než aby jen budovaly vlastní. Je třeba si položit otázku, co má největší hodnotu pro toho konzumenta. Herní svět takovou hodnotu přináší. Pokud jen někdo udělá metaverse jako obchoďák, tak je to odsouzené k zániku,“ říká Rajnoha.

Právě vstup značek do metaverza chce Yord zjednodušit, proto nedávno spustilo vlastní platformu Moya. Ta nabízí kompletní portfolio digitálních nástrojů, které firmy na vstup do metaverza potřebují. Největším technologickým tahákem příštích let ale dost možná nebudou virtuální světy jako takové, ale spíš řešení na rozšíření toho skutečného.

Pionýrem v této oblasti byly takzvané Google Glass, které už v roce 2014 tak trochu předběhly dobu. Rajnoha a Mařák věří, že podobné, ovšem dokonalejší brýle se softwarem, který obohatí interaktivními prvky svět okolo nás, budou zásadním prvkem technologického světa – i proto, že by v budoucnu měly být uživatelsky přívětivější.

„Nejspíš to budou brýle srovnatelné s těmi dioptrickými. Před patnácti lety jsme si také nedovedli představit, jak do našeho života zasáhnout mobilní telefony – a dívejte se dnes kolem sebe, když jedete tramvají,“ předpovídá Mařák. Jaké technologie budou virtuální či rozšířenou realitu definovat dál, je ale zatím spíš ve hvězdách.

Dalším krokem mohou být třeba kontaktní čočky, fungujících na podobných principech jako brýle. Ostatně již existují firmy, které na těchto zařízeních pracují. „Ultimátním cílem je pak napojit se přímo na nervový systém a svět okolo nás interaktivně rozproudit už jen díky hacknutí našich nervů. Ale to už je samozřejmě velké sci-fi,“ uzavírá Mařák.

V podcastu se také dozvíte:

  • Jaké jsou vlastně hranice mezi rozšířenou a virtuální realitou.
  • Co vyvíjel Yord pro pařížskou módní přehlídku.
  • Kdo bude podle šéfů Yordu etalonem ve světě virtuálních vesmírů.
  • Proč stále bude záležet na světě mimo počítače.
  • Jak s metaverzem souvisí fenomén NFT.

Druhou epizodu podcastu TechCast poslouchejte na SpotifyApple Podcastech či Google Podcastech.

Partnerem článku je studio Yord. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Do Alzy jsem se dostal jen tak tak, říká muž, který je v ní číslo tři a nasměroval ji k desítkám miliard

Petr Bena je sice v Alze jen pár let, ale vypracoval se mezi její klíčové postavy. Obchodní ředitel největšího českého e-shopu byl hostem CzechCrunch Podcastu.

Luboš KrečLuboš Kreč

bena-podcast

Foto: CzechCrunch/Alza

Petr Bena, místopředseda představenstva Alza.cz

0Zobrazit komentáře

S jistou dávkou nadsázky se dá mluvit o Alze před Benou a po Benovi. V roce 2015, což byl poslední rok, kdy v největším českém e-shopu Petr Bena ještě nepůsobil, byl obrat firmy 14,5 miliardy korun. Za rok 2021 už to bylo 45 miliard, tedy o 200 procent víc. Do firmy, kterou dnes řídí spolu se zakladatelem Alešem Zavoralem a jeho dlouholetým souputníkem Tomášem Havrylukem, přitom přišel přes inzerát a dostal místo, o které se ani neucházel. Do té doby strávil 23 let v americkém koncernu Procter & Gamble. „Já bych tehdy ale klidně pracoval i zadarmo… Chtěl jsem si e-commerce zkusit. Kdybych to neudělal, do smrti bych si to vyčítal,“ říká v podcastu Petr Bena, místopředseda jejího představenstva Alzy.

Zatímco Bena se stará primárně o obchod a dopravu, Tomáš Havryluk má pod sebou technologie a většinu provozních otázek, Aleš Zavoral pak dohlíží na strategii, klíčové produkty a coby zakladatel promlouvá tak nějak do všeho. Řídící alzácký triumvirát funguje velmi spolehlivě – minimálně soudě podle hospodářských výsledků, které se rok od roku zvyšují vysokým dvouciferným tempem.

„Fungujeme spolu a zároveň nezávisle,“ líčí chemii v nejvyšších patrech Alzy Petr Bena, který byl hostem nového dílu CzechCrunch Podcastu. Ten si můžete pustit níže nebo ve vašich podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů a také v audioformě na YouTube.

Petr Bena je přesvědčený, že Alza, která je zdaleka největším internetovým hráčem v Česku, může být za pár let v tržbách klidně desetinásobná. „I kdybychom zmrazili sortiment a nic nepřidávali, prostor pro růst je ohromný,“ vysvětluje s tím, že i když celkový trh e-commerce se vlivem inflace ochlazuje, Alza chce a má růst – pokud by to nedokázala, byl by to prý jen důkaz, že klientům nenabídla dost zajímavé služby a nedokázala je efektivně oslovit. S tím souvisí i služby, které e-shop postupně spouští, jako je třeba program Alza Plus+, tedy předplatné dopravy zdarma za 25 korun měsíčně.

Podle dvaapadesátiletého Beny, který se ve volném čase věnuje vytrvalostnímu běhu, je potřeba se připravit na to, že česká e-commerce si projde po dvou letech covidové bonanzy výrazným zklidněním. Přičemž je možné, že někteří hráči to nepřežijí. „Pomoc v době pandemie byla přepálená a přehnaná,“ říká. I když se stane, že někteří internetoví prodejci se vinou drahých energií nebo konfliktu na Ukrajině dostanou do problémů, stát by jim podle Beny neměl pomáhat, protože zásahy vlády jsou prý opodstatnitelné pouze ve výjimečných případech.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zkušený manažer před příchodem do Alzy v roce 2016 strávil v podstatě celý profesní život ve strukturách nadnárodní společnosti Procter & Gamble. Když do internetového obchodu nastoupil, dostal na starost kategorie, které se moc neprodávaly, ovšem vybudoval z nich miliardový byznys. A rychle postupoval v hierarchii firmy. V novém díle CzechCrunch Podcastu rozebírá následující témata:

  • Jak mají s Alešem Zavoralem a Tomášem Havrylukem rozdělené pravomoci.
  • Co se děje a bude dít na trhu e-commerce.
  • Plány Alzy pro nejbližší i vzdálenější budoucnost, kterým segmentům se firma bude i nadále vyhýbat a proč.
  • Zahraniční expanze Alzy, její průběh a zhodnocení.
  • Prostředí nadnárodní korporace vs. menší, dravější technologická firma.
  • Specifika českého internetového zákazníka a zdejšího trhu.

To všechno a ještě mnoho dalšího se dozvíte v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete pustit ve vašich podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů a nově také v audioformě na YouTube.