Jednotná evropská akciová burza, respektive její neexistence – to je téma, o kterém se v ekonomických kruzích mluví stále. A mluví o něm ve velkém také prezidentka Evropské centrální banky. Proč? Protože Amerika nám uniká v tempu růstu i díky faktu, že máme regionálně roztříštěné a malé burzy místo jedné velké a pořádné. To ale není jediný problém. 

Tím druhým je, že se některým firmám pro kapitál k retailu vůbec nechce, ty české nevyjímaje. Například server Seznam Zprávy už několik let sestavuje žebříček nejvíce perspektivních firem, které by se na takzvané IPO (Initial Public Offering – prvotní nabídka akcií na burze) hodily nejvíce. Vtipným paradoxem je, že samotný majitel tohoto online deníku, tedy společnost Seznam, by se na dle jejich IPO Indexu hodil nejvíce. Jeho zakladatel Ivo Lukačovič ale svůj někdejší nápad dát část Seznamu na burzu označil za jeden z nejhorších, jaké kdy měl.

Pražská burza se snaží, dělá marketing a firmy například ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou na parket láká, ale objektivně se jí to nedaří v takovém rozsahu, který by tuzemští investoři ocenili. Pokud už do IPO nějaká firma jde, jedná se většinou o menší, lokální podniky. Čeští investoři ale očividně do úspěšných tuzemských byznysů vstupovat chtějí.

Právě teď, při rekordním debutu Czechoslovak Group (CSG) v Amsterdamu, je ideální chvíle podívat se na to, jak vlastně vypadá žebříček pěti největších českých IPO podle objemu vybraných peněz. A také co tyto emise říkají o českém kapitálovém trhu: o jeho limitech, ambicích i tom, proč velké příběhy už často míří do zahraničí.

Níže je přehled největších transakcí posledních dvou dekád – od premiéry Zentivy až po letošní miliardy eur pro CSG.

Český zbrojař, který přepsal historii

• Czechoslovak Group (2026, Amsterdam), + 30 % za první den obchodování

CSG letos zapsala největší české IPO všech dob. Emise až za 3,8 miliardy eur poslala skupinu Michala Strnada rovnou do evropské první ligy – nejen objemem, ale i oceněním. Firma vstupovala s valuací okolo 25 miliard eur, tedy více než 600 miliard korun. To ji de facto řadí těsně za ČEZ a činí z ní jednu z největších firem, které kdy vznikly v Česku, a z jejího většinového majitele Michala Strnada nejbohatšího Čecha.

CSG zároveň překonala globální rekord – jde o největší IPO v historii obranného sektoru. Pro samotnou skupinu má IPO dva efekty: přináší kapitál na expanzi a současně snižuje její dluh, který po akviziční vlně dosahoval zhruba 3,6 miliardy eur.

Rekord, který dlouho nikdo nepřekonal a který skončil průšvihem

• NWR/OKD (2008, Londýn, Praha, Varšava)

Když těžařská skupina NWR vstupovala v roce 2008 na burzy v Londýně, Praze a Varšavě, byla hvězdou evropského trhu. Cena 13,25 libry za akcii se stanovila na horní hranici pásma a poptávka po akciích byla extrémní – objednávky přesáhly devět miliard liber. Emise byla přeupsaná zhruba sedmkrát.

Objem IPO dosáhl 1,1 miliardy liber, valuace byla přibližně 3,5 miliardy liber. V době, kdy Česká republika vnímala akciový trh jako stále mladý, šlo o monster deal, který se stal na dlouhé roky největší emisi v historii země.

Jenže příběh neměl šťastný konec. Během pár let se ukázalo, jak nebezpečné je vsadit vše na jeden komoditní cyklus. Pád cen uhlí, strukturální potíže OKD i vysoké zadlužení firmu postupně stáhly dolů. Akcie, které investoři kupovali v euforii, se staly prakticky bezcenné a nečekalo je nic jiného než delisting.

Jedno z největších technologických IPOs svého druhu

• Avast (2018, Londýn), – 4 % od IPO Gen Digital

Antivirová firma Avast přinesla Londýnu v roce 2018 první velké evropské technologické IPO po delší pauze. Primární a sekundární část dohromady vynesly 816,6 milionu dolarů, a to při valuaci kolem 3,23 miliardy dolarů.

Pro londýnskou burzu šlo o největší technologické IPO roku a zároveň největší softwarové IPO v její historii. Avast nabídl zhruba 25 procent firmy a investoři získali expozici na jeden z největších globálních spotřebitelských bezpečnostních systémů, který tehdy chránil stovky milionů zařízení.

Avast je zároveň zvláštní úkaz českého trhu. Firma, která nikdy neprošla privatizací, začínala doslova v garáži a vyrostla čistě organicky. IPO završilo její proměnu v nadnárodního lídra, který se později spojil v transakci s Norton LifeLockem a přejmenoval se na Gen Digital.

Kvalitní česká banka s úspěšným IPO

• Moneta Money Bank (2016, Praha), +190 % od IPO

Velká domácí emise, která oživila burzu. I tak by se dal popsat vstup Monety na trh. Banka byla v roce 2016 jednoznačně největší českou transakcí od doby NWR. GE jí tehdy prodalo 51 procent za zhruba 17,7 miliardy korun, tedy přibližně 753 milionů dolarů. Šlo výhradně o sekundární prodej, banka sama žádné nové peníze nezískala.

Celková valuace při vstupu na trh činila 34,7 miliardy korun. Pro pražskou burzu to byl zásadní moment. Po letech stagnace přišel likvidní bankovní titul s širokou akcionářskou základnou. Domácí investoři nakoupili přibližně čtvrtinu nabídky, což z Monety dodnes dělá jednu z nejpopulárnějších retailových akcií na českém trhu.

Farmaceutický gigant startující pražskou burzu

• Zentiva (2004, Praha + Londýn), +6 % od IPO Sanofi

Zentiva byla první „skutečné“ moderní IPO na pražské burze. V roce 2004 získala minimálně 2,7 miliardy korun v novém kapitálu a díky paralelnímu listingu GDR v Londýně se stala první českou firmou, která přitáhla širší zahraniční kapitál.

Valuace se pohybovala mezi 700 a 900 miliony dolarů podle toho, jak rychle trh přeceňoval růstové ambice firmy. Emise byla pětkrát přeupsaná, což bylo na tehdejší malou pražskou burzu bezprecedentní.

Ačkoli Zentiva nakonec zmizela z trhu po převzetí Sanofi s prémií pro akcionáře, její role je historická a ukázala, že Praha může fungovat jako standardní akciový trh, a ne jen jako místo, kde končí pouhé zbytky privatizačních balíků.